Anna Uherská: Porovnání verzí

Přidáno 2 130 bajtů ,  před 12 lety
bez shrnutí editace
(Nová stránka: {{Pracuje se}}{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= {{Příbuzný|otec|Béla IV.}} {{Příbuzný|matka|Marie Laskaris}} {{Příbuzný|manžel|Rostislav Haličský}} {{Příb...)
 
Bez shrnutí editace
{{Pracuje se}}{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Béla IV.]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Marie Laskaris]]}}
 
== Život ==
Anna byla oblíbenou<ref name="Charvátová26">{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=26|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> dcerou [[seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla IV. Uherský|Bély IV.]] a [[Marie Laskaris|Marie]] z rodu [[Laskarisové|Laskarisů]]. Roku 1243<ref>Charvátová, str. 96</ref> se provdala za [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]], syna [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary. <ref name="Vaníček92">{{citace knihy
| jméno=Vratislav
| příjmení=Vaníček
| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310
| vydavatel=Paseka
| místo= Praha
| rok=2002
| stránky = 92
| isbn=80-7185-433-6
}}</ref>
 
Rostislav se stal díky Bélově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého bratrance Štěpána, mladšího uherského krále.
 
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu. <ref>Vaníček, str. 129</ref> Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.<ref>Vaníček, str. 130</ref> [[Závišův kříž]] pravděpodobně pochází právě z této kolekce.<ref>Charvátová, str. 96</ref> Další osud vévodkyně není dostatečně znám.
 
== Odkazy ==
{{Portál Maďarsko}}
{{Portál Středověk}}
 
=== Reference ===
<references />
 
 
 
 
 
{{Portál Maďarsko}}
{{Portál Středověk}}
[[Kategorie:Arpádovci]]
[[Kategorie: Mačevské vévodkyně]]