Verze z 10. 9. 2009, 16:22 editovat Harold (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Správci 268 748 editací m Kategorie Okres Praha-západ změněna na kategorii Kulturní památky v okrese Praha-západ ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 12. 2009, 09:22 editovat zrušit editaci Gampe (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 49 880 editací m wikifikace a šablonizace odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Klášter Hájek''' ([[němčina\|něm.]] ''Waldl'', [[latina\|lat.]] ''Sacra silva'') je [[Řád menších bratří\|františkánský]] klášter se [[zahrada\|zahradou]] a [[loretánská kaple\|loretánskou kaplí]] leží osamoceně ve východní části katastru obce [[Červený Újezd (okres Praha-západ)\|Červený Újezd]] zhruba 17 km západně od [[Praha\|Prahy]]. Do kláštera vede [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku\|poutní cesta ze Strahova]], podél níž se v blízkosti Hájku zachovala řada výklenkových kaplí. Název místa pochází od dodnes existujícího, v ohrazenou klášterní zahradu proměněného lesíka, skutečné vzácnosti v okolní rovinaté zemědělské krajině, který byl na tomto místě vysázen někdy roku [[1589]]. Dle pověsti se tento hájek záhy stal útočištěm ptactva, které ničilo úrodu v celém okolí dokud prý modlitbami přivolaná letní bouře zdejší opeřené škůdce nadobro nepobila. Základní kámen pro loretánskou kapli, druhou nejstarší v Čechách, položil [[Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru]] 1), pán na [[Kladno\|Kladně]], [[Tachlovice\|Tachlovicích]], [[Jeneč\|Jenči]], [[Červený Újezd (okres Praha-západ)\|Újezdě]] a [[Žďár (okres Karlovy Vary)\|Žďáru]] dne [[12. června]] [[1623]] jako výraz vděku za narození vytouženého dědice a přízeň císaře. Stavba kaple trvala dva roky a 2. června 1625 kapli posvětil ke cti blahoslavené Panny Marie Loretánské [[pražský arcibiskup]] kardinál [[Arnošt Vojtěch z Harrachu\|Harrach]]. Kaple se okamžitě stala populárním poutním místem a pomohla inspirovat vznik [[kostel Narození Páně (Praha)\|pražské Lorety]]. Po více než třicet let pečoval o poutní místo zde usazený poustevník; až roku [[1659]] jediný zakladatelův syn a nástupce [[František Adam Eusebius Žďárský ze Žďáru]] založil při kapli klášter františkánů. Po roce [[1720]] byly podél poutní cesty z Prahy do Hájku vybudovány dvě desítky výklenkových kaplí, dodnes dílem zachovalých. Návštěvnost místa odhadovala ve stejné době arcibiskupská kancelář na 60 tisíc poutníků ročně. Hájecký klášter fungoval až do roku [[1950]], kdy byl v rámci komunistické [[Akce K]] zrušen a do roku [[1953]] sloužil jako sběrný tábor pro církevní osoby. Navrácen svému původnímu účelu byl hájecký areál až v 90. letech a od té doby probíhá jeho pozvolná obnova.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Fridrich \| jméno = Hynek \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = Vzestup barokního kavalíra \| periodikum = Posel z Budče \| odkaz na periodikum = \| rok = 2002 \| měsíc = \| ročník = \| číslo = 19 \| strany = 40–53 \| url = \| issn = }}</ref>, pán na [[Kladno\|Kladně]], [[Tachlovice\|Tachlovicích]], [[Jeneč\|Jenči]], [[Červený Újezd (okres Praha-západ)\|Újezdě]] a [[Žďár (okres Karlovy Vary)\|Žďáru]] dne [[12. červen\|12. června]] [[1623]] jako výraz vděku za narození vytouženého dědice a přízeň císaře. Stavba kaple trvala dva roky a 2. června 1625 kapli posvětil ke cti blahoslavené Panny Marie Loretánské [[Arcidiecéze pražská\|pražský arcibiskup]] kardinál [[Arnošt Vojtěch z Harrachu\|Harrach]]. Kaple se okamžitě stala populárním poutním místem a pomohla inspirovat vznik [[kostel Narození Páně (Praha)\|pražské Lorety]]. Po více než třicet let pečoval o poutní místo zde usazený poustevník; až roku [[1659]] jediný zakladatelův syn a nástupce [[František Adam Eusebius Žďárský ze Žďáru]] založil při kapli klášter františkánů. Po roce [[1720]] byly podél poutní cesty z Prahy do Hájku vybudovány dvě desítky výklenkových kaplí, dodnes dílem zachovalých. Návštěvnost místa odhadovala ve stejné době arcibiskupská kancelář na 60 tisíc poutníků ročně. Hájecký klášter fungoval až do roku [[1950]], kdy byl v rámci komunistické [[Akce K]] zrušen a do roku [[1953]] sloužil jako sběrný tábor pro církevní osoby. Navrácen svému původnímu účelu byl hájecký areál až v 90. letech a od té doby probíhá jeho pozvolná obnova. __NOTOC__ == Odkazy == {{Geo cz\|50\|04\|10\|14\|11\|09\|landmark}}▼ === ~~Externí odkazy~~Literatura === {{Citace periodika \| příjmení = Přibyl \| jméno = Vladimír \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = Sacra Silva, vulgo Hájek : Z dějin františkánského kláštera v Hájku u Unhošt \| periodikum = Posel z Budče \| odkaz na periodikum = \| rok = 1995 \| měsíc = \| ročník = \| číslo = 9 \| strany = 3–4 \| url = \| issn = }} {{Citace sborníku \| příjmení = \| jméno = \| autor = \| odkaz na autora = \| titul = \| odkaz na titul = \| příjmení sestavitele = \| jméno sestavitele = \| sestavitel = Karel Beránek, Zdirad J. K. Čech, Petr Alkantara František Houška a Miloš Sládek \| sborník = Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století \| odkaz na sborník = \| vydavatel = Římskokatolická farnost \| místo = Unhošť \| rok vydání = 2000 \| isbn = 80-238-6347-9 \| url = \| kapitola = \| počet stran = 64 \| jazyk = }} * {{Citace monografie \| příjmení = Wirth \| jméno = Zdeněk \| odkaz na autora = Zdeněk Wirth * \| ~~[http://www.hostivice.eu/organizace/pdf/wirth_bez.pdf~~titul ~~Zdeněk Wirth -~~= Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kladenském ~~(výtah, pdf)]~~▼ \| url = http://www.hostivice.eu/organizace/pdf/wirth_bez.pdf \| vydavatel = Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění \| místo = Praha \| rok = 1907 \| isbn = \| kapitola = \| strany = \| jazyk = }} === Reference === ▲{{Geo cz\|50\|04\|10\|14\|11\|09\|landmark}} <references /> === Exteerní odkazy === * [http://klasterhajek.ic.cz/ WWW stránky klášteru Hájek] ▲* [http://www.hostivice.eu/organizace/pdf/wirth_bez.pdf Zdeněk Wirth - Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kladenském (výtah, pdf)] K Hájku také nejnověji Vladimír PŘIBYL, Sacra Silva, vulgo Hájek. Z dějin františkánského kláštera v Hájku u Unhoště, Posel z Budče 9, 1995, (s. 3–4)a Karel BERÁNEK, Zdirad J. K. ČECH, Petr Alkantara František HOUŠKA a Miloš SLÁDEK (edd.), Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století, Unhošť 2000. ~~1) K jeho osobě studie: Hynek FRIDRICH, Vzestup barokního kavalíra, Posel z Budče 19, 2002, s. 40–53.~~ [[Kategorie: Františkánské kláštery v Česku\|Hájek]]

Klášter Hájek: Porovnání verzí