Mantra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 3:
== Hinudistická mantra ==
V hinduismu tak existuje přesvědčení o totožnosti jména a toho, co je tím jménem označeno, proto opakování jména něčeho zpřítomňuje to označované - „neomezená účinnost manter vyplývá z toho, že jsou (nebo se alespoň správným přednesem mohou stát) 'předměty', které představují“<ref>M. Eliade: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999, str. 167.</ref>. Už v nejstarších indických spisech (Jadžurvéda) se objevuje mantra óm (psána většinou a-u-m), která je ztotožňována se všemi velkými bohy. Dlouhou dobu se mantry netěšily takové popularitě jako dnes a byly používány pouze při rituálech. Ovšem změna byť jediného písmene v mantře by způsobila smrt toho, kdo ji pronáší<ref>H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 100.</ref>. Impulzem k nárůstu popularity manter bylo rozšíření [[tantrismus|tantrismu]] (od zač. letopočtu), který poukazoval na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy ([[mókša|mókšy]]).
Mantry jsou v zásadě původně hymny Véd, později byly bráhmany sestaveny skupiny výroků z těchto hymnů doprovázející mnoho druhů složitých védských obětí souvisejících vždy s udržováním chodu světa skrze oběť a nebo s obřady plnění přání obětníka silou oběti, jeli v souladu s dharmou, pravidly védského vidění řádu světa.
Mantry se pak mění na mocné prostředky osvobození a meditace, opakování jmen bohů, nebo jmen Božích (Nárájany, Šivy, Ganapatiho, Súrji, Déví) v ágama a nigama, dílech klasického hinduismu. Mantry také složily na zahánění kouzel a léčení nemocí (Atharvavédah).
Většina hinduistických manter jsou úryvky z různých posvátných textů (většinou [[Védy]] nebo [[Upanišady]]). Některé vyloženě tantrické mantry ale nemusí dávat vůbec žádný smysl: ''hrím, hrám, hrúm, phat'' atd. - je zde hlavní zvuková hodnota. Dokonce existují i názory, podle kterých je mantra účinná i když ten, kdo ji opakuje, vůbec neví, co znamená<ref>Šrí Svámí Šivánanda: Mantra jóga. Fontána 2004, str. 23, 93 (i jinde).</ref>. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození (mókšy) - ''„Pronášením mantry, která vyjadřuje absolutního Boha, povznese adepta k ztotožňení se s ním, čímž se jeho vědomí stane samotnou mantrou.“''<ref>Śiva-sútra 23 (př. Rasa Ravi)</ref> Ale mimo to často slouží i k získání zdraví, odvrácení nepřátel apod. Podmínkou úspěchu je jen zopakovat mantru dostatečněkrát (většinou v řádu desetitisíců).
Řádek 17 ⟶ 19:
V esoterních směrech tantrismu a [[jóga|jógy]] se mantra nejdříve musí „probudit“. Mantra zde používaná většinou neměla žádný smysl, ale v meditaci se mohl její význam vyjevit. Tím se probudila a ten, kdo toho dosáhl získal moc mantry.
Systém čtyř prazvuků, pará, kořenné a nerozlišitelné, šabdabrahman, pašjantí, daleko vidící, samohlásky jako příčiny světa, madhjamá, souhlásky a tattvy, ideje a elementy seřazené do pětic skupin (varga), jako kalá, tanmátrá a bhúta elementy, jakož vnější zvuky a projevená logika mysli (váikharí, v prostoru rozdělaná, vi-khara), pochází z filosofie génia grammatiky 4 až 5 století Bharthariho. Zároveň je to výstup hadí síly od nerozlišitelného zvuku anáhatanáda k zvuku pojmů a manter, naopak vesmírná energie Brahmana (paramášakti) sestupuje do člověka od temene hlavy po konec páteře a tak vnáší logiku nadvědomí (buddhismus pradžňápáramitá a bódhi) do člověka a nebo milost Brahmana (Šivy, Višnua...) do člověka. Znakem je šesticípá hvězda sjednocení v lotosu srdce anáhata.
Mantry jsou buďto prostředkem magie a kouzel, podporou meditace a poznání, léčitelem ájurvédy nebo povozem (mantrajána) k osvobození jako bídža (semenná slabika) ÁUM A STATISÍCE DALŠÍCH MANTER.
MANTRÉŠVAROVÉ jsou vládci manter a jejich významu. Ve vadžrajáně a buddhismu je každý tathágata Buddha nebo aspekt Boha spojen se svým prazvukem, kořenným mantramem zvaným bídža a vidjá, bídža je zakončeno nosovým zvukem M a vidjá H, bádža je mužské a vidjá ženské přirozenosti zasvěcení.
Zvláštní podobou manter je [[dháraní]] - dosl. „nositelka“ (tento termín se ale většinou používá dost volně, takže může také splývat s termínem „mantra“). Jedná se o krátké formule magického vědění, které se skládají ze slabik se symbolickým významem. Mohou představovat jak jádro určité nauky, tak určitý stav vědomí, který se opakováním dháraní znovu navozuje. Všeobecně jsou kratší než mantry.<ref>{{Citace monografie
Řádek 27 ⟶ 32:
| isbn = 80-7198-168-0
| strany = 108 }}</ref>
Hadí síla, Robert Nový, vyd. Onyx, Praha. ČAKRAMY NA DRÁZE SUŠUMNY I, II, Robert Nový, vyd. Onyx. 2001, Cesta sedmi vesmíry, Kamila Ráčková, R. Nový, 1994,
== Mantra v buddhismu ==
| |||