Verze z 21. 9. 2009, 21:54 editovat VolkovBot (diskuse \| příspěvky) 141 688 editací m robot přidal: sv:Talmud jerushalmi ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 12. 2009, 22:29 editovat zrušit editaci Shlomo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 781 editací m opravy, tabulka Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Yerushalmi Talmud.jpg\|thumb\|right\|Středověký rukopis Jeruzalémského ~~Talmudu~~talmudu nalezený v [[káhirská geníza\|káhirské geníze]]]] '''Jeruzalémský ~~Talmud~~talmud''' neboli '''Talmud ~~Jerušalmi~~jerušalmi''' je redakce [[talmud]]u vytvořená v [[Izrael]]i během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší [[mišna\|Mišnou]], záznamem ústních náboženských tradic [[židé\|židů]], a [[rabín]]skými komentáři zvanými [[Gemara]]. == Historie == Gemara Jeruzalémského Talmudu je výsledkem téměř 200-letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias\|Tiberiadě]] a v [[Caesarea\|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu ''Talmud Jerušalmi'' (Jeruzalémský Talmud), nicméně jméno je zavádějící, nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá některými nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' - Palestinský Talmud. Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias\|Tiberiadě]] a v [[Caesarea\|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce [[350]] n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu ''Talmud jerušalmi'' (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v [[Jeruzalém]]ě. Jindy proto bývá nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' –- Palestinský talmud.{{Chybí zdroj}} V současnosti se od užívání názvu „Palestinský ~~Talmud“~~talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je ~~v současné době~~ zabarveno [[Arabsko-izraelské války\|arabsko-izraelským konfliktem]]. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi ''palestinským'' ve smyslu "historický region zvaný [[Palestina]]" a ''palestinským'' ve smyslu "[[palestinská samospráva]]/palestinský stát". Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od [[Aramejština\|aramejštiny]] [[Babylonský talmud\|Babylónského talmudu]]. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z [[řečtina\|řečtiny]] (i [[latina\|latiny]]) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných [[midraš]]ů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli. ~~Gemara Jeruzalémského Talmudu je psána v [[Aramejština\|západoaramejském]] nářečí, které se v určitých věcech liší od~~ [[Aramejština\|Aramejštiny]] Babylonského Talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z [[řečtina\|řečtiny]] (i [[latina\|latiny]]) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných [[midraš]]ů, které rovněž vznikaly tu dobou v Izraeli. == Obsah == ~~== Traktáty Jeruzalémského Talmudu ==~~ {\|style="font-size:90%; margin:20px 0px 0px 0px auto; border: darkblue 1px solid; text-align:center;" \| colspan="6" style="background:#8090EE; text-align: center;" \| {\|cellspacing=0 cellpadding=0 border=0 style="background:Transparent" width=100% \|width=30\|  \|align=center\|'''Traktáty Jeruzalémského talmudu''' \|width=25 align=right\| \|width=5\|  \|} \|- \|colspan=1 style="background:#66DD66; width: 16%;"\|Zera'im (זרעים) \|colspan=1 style="background:#2299FF; width: 16%;"\|Mo'ed (מועד) \|colspan=1 style="background:#E9967A; width: 16%;"\|Našim (נשים) \|colspan=1 style="background:#FFA812; width: 16%;"\|Nezikin (נזיקין) \|colspan=1 style="background:#FFE303; width: 16%;"\|Kodašim (קדשים) \|colspan=1 style="background:#C8CCE8; width: 16%;"\|Teharot (טהרות) \|- \|rowspan=2 valign=top style="background:#C0FFC0; padding:3px;"\|Brachot · Pe'a · Dmaj · Kil'ajim · Švi'it · Trumot · Ma'asrot · Ma'aser šeni · Chala · Orla · Bikurim \|rowspan=2 valign=top style="background:#C0EFE6; padding:3px;"\|Šabat · Eruvin · Pesachim · Škalim · Joma · Suka · Bejca · Roš ha-šana · Ta'anit · Megila · Mo'ed katan · Chagiga \|rowspan=2 valign=top style="background:#F5CEC3; padding:3px;"\|Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin \|rowspan=2 valign=top style="background:#FFD199; padding:3px;"\|Bava kama · Bava mecia · Bava batra· Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Edujot · Avoda zara · Horajot \|rowspan=2 valign=top style="background:#EEFFA3; padding:3px;"\| \|rowspan=2 valign=top style="background:#E8E8F0; padding:3px;"\|Nida \|} Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům Mišny, což je o jeden více, než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k sederu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země Izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma zhola zbytečné. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský Talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům Mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.{{Chybí zdroj}} Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.{{Chybí zdroj}} * Seder Zera'im Berachot Pe'a Demaj Kilajim Ševi'it Trumot Ma'aserot Ma'aser šeni Chala Orla ** Bikurim * Seder Mo'ed Šabat Eruvin Pesachim Šekalim Joma Suka Bejca [[Roš Ha-Šana]] Ta'anit Megila Mo'ed katan Chagiga * Seder Našim Jevamot Ketubot Nedarim Nazir Sota Gitin ** Kidušin * Seder Nezikin Bava Kama Bava Meci'a Bava Batra [[Sanhedrin]] Makot Ševu'ot Avoda Zara Horajot * Seder Tohorot ** Nida == Rozdíly oproti Babylónskému talmudu == Jeruzalémský Talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům Mišny, což je o jeden více, než u [[Babylónský Talmud\|Babylónského Talmudu]]. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k sederu [[Mišna\|Zera'im]]. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země Izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma zhola zbytečné. Naopak zcela chybí seder Kodašim, týkající se obětí v Chrámu, který je naopak z velké části komentován v babylónské verzi - dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský Talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům Mišny - nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo. Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský Talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský Talmud. Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako ''halachot''. Rovněž rozřazení a stránkování u ''Jerušalmi'' není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě ''[Traktát - číslo kapitoly - číslo mišny]'', přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka ''J'' / ''Y'', ''Jeru'', ''Yeru'' ev. ''JT'' / ''PT'' označující Jeruzalémský/Palestinský talmud. Rovněž znění Mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní Mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší. ~~== Rozdíly oproti Babylónskému Talmudu ==~~ Zatímco v Babylónském Talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u ''Jerušalmi'' není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě ''[Traktát - číslo kapitoly - číslo mišny]'', přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou ši Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka ''J'' / ''Y'', ''"Jeru"'', ''"Yeru"'' ev. ''JT'' / ''PT'' označující Jeruzalémský/Palestinský Talmud. Rovněž znění Mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní Mišně nebo v Babylónském Talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší. == Bibliografie == {{Citace monografie Stemberger, Günter: Talmud a Midraš \|příjmení = Stemberger Cohen, Abraham: Talmud pro každého \|jméno = Günter Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi \|titul = Talmud a Midraš \|vydavatel = Vyšehrad \|místo = Praha \|rok = 1999 \|jazyk = česky \|isbn = 80-7021-301-9 \|překladatelé = Petr Sláma \|strany = 205-232 }} {{Citace monografie \|příjmení = Cohen \|jméno = Abraham \|titul = Talmud pro každého \|vydavatel = Sefer \|místo = Praha \|rok = 2006 \|vydání = 1 \|počet stran = 479 \|jazyk = česky \|isbn = 80-85924-49-8 }} {{en}} Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi == Související články == {{Portál Hebraistika}} [[Halacha]] [[Mišna]] [[Gemara]] [[Tosefta]] [[Talmud]] [[Ústní Tóra]]

Jeruzalémský talmud: Porovnání verzí