Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 11 bajtů ,  před 9 lety
| kapitola = CONTRACTORS FOR THE S-IV
| strany = 158 - 159
}}</ref> Toto rozhodnutí bylo učiněno po společné dohodě ABMA a NASA (ABMA tou dobou ještě nebyla plně integrována do NASA). Výběr firmy Douglas vyvolal kritiku, neboť konkurenční Convair měl s vývojem vodíkem poháněných motorů větší zkušenosti a měl již vlastní program vývoje stupně [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]]. Tehdejší ředitel NASA T. Keith Glennan torozhodnutí zdůvodnil tím, že Convair měl vyvinout také stupeň S-V, který vycházel z Centauru, a hrozil by tak vznik monopolu na vodíkové stupně.<ref name="bilstein_158"/>
 
Po oznámení záměru postavit dvě nové rakety C-1B a C-5 (Saturn IB a Saturn V) byl kontrakt s Douglasem rozšířen o vývoj a výrobu nové verze stupně s větším průměrem osazené jedním motorem J-2. Vylepšená verze S-IVB měla být použita jako druhý stupeň Saturnu IB a jako třetí stupeň Saturnu V. Podobnost mezi verzemi S-IV a S-IVB byla značná a mnoho součástí bylo použito přímo na novém stupni. Za rozhodnutím vylepšit druhý stupeň Saturnu I stála snaha o urychlení [[Program Apollo|programu Apollo]] pomocí standardizace použitých součástí.<ref name="bilstein_160">{{Citace elektronické monografie
| kapitola = NUMBERS AND NOMENCLATURE S-IV AND S-IVB
| strany = 160 - 161
}}</ref> Velký vliv na konečnou podobu S-IVB měla koncepce mise na Měsíc, nazývaná ''Lunar orbit rendezvous'', neboli setkání na oběžné dráze Měsíce. Pro tuto misi bylo zapotřebí vynést kosmickou loď na [[Parkovací dráha|parkovací dráhu]], na ní setrvat čtyři až pět hodin, a poté provést druhý zážeh a nasměrovat ji na na přechodovou dráhu k oběžné dráze Měsíce. Tento úkol však náležel Saturnu V. Saturn IB měl za úkol dopravu kosmické lodi Apollo bez lunárního modulu jen na [[Nízká oběžná dráha Země|nízkou oběžnou dráhu Země]] při zkušebních letech.<ref name="bilstein_162">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = MISSION PROFILE AND DESIGN