Jakub Jan Ryba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 8:
V roce [[1790]] se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český [[Oftalmologie|oftalmolog]] prof. [[Josef Arnošt Ryba]] (1795–1856). Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu – avšak v této době složil svojí nejznámější vánoční mši, [[Česká mše vánoční|Českou mši vánoční]] z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem.
 
V roce [[1815]] odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholasem Riessem, politickým emigrantem původem z [[Porýní]], který se v Rožmitále usadil po okupaci své země [[Napoleon|Napoleonem]] (po roce [[1800]]). Ten ho podna kopcemdohodnutém Štěrbinamístě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl zlatou žilou), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře [[Seneca|Seneky]]).
 
Na místě jeho smrti v roce [[1854]] postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce [[1933]] byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.