Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 23 bajtů ,  před 9 lety
m
ruším mnohonásobné stejné vnitř.odkazy
 
== Historie ==
V období [[středověk|středověku]] byla [[Afrika]] známa jako temný kontinent. Informace o ní pocházely z římských a řeckých zdrojů. Ti je obohatili popisy obludných lidí, kteří nesli názvy jako Skopapods (jednonozí), Anthropophages (lidožrouti), Trogodytae (slepí lidi žijící v jeskyních). Proto první cestovatelé očekávali, že se setkají s těmito obludnými stvořeními. Co našli byli lidé, jen trochu odlišní od Evropanů. [[Augustin de Beaulieu]] v roce [[1620]] popsal [[Khoikhoi]] jako „nejubožejší divochy“, které dosud viděl. „Nevědí nic o setí nebo výbavě pro orbu a kultivaci půdy“. [[John Jourdain]] v roce [[1608]] vyslovil: „mohou být kanibalové, mohli by jíst lidské maso a neměli by vůči tomu žádné zábrany, proto si myslím, že svět nebude mít užitek z těchto barbarských lidí“. Tento obraz Khoikhoi přetrval dlouhá léta.
Se založením kolonie u [[Table Bay]] a s každodenním kontaktem se dojmy Evropanů upravily, nicméně ideologie nadřazenosti přetrvávala. Průvodcovským schopnostem Khoikhoi nebyla přikládána hodnota, třebaže tím pomohli ranným obyvatelům kolonie pronikat dále do vnitrozemí.
 
| kapitola = Khoikhoiové
| strany = 10
}}</ref>. Holanďané je nazývali [[Hotentotové|Hotentoty]] , to pro způsob mlaskavé řeči. Jejich populaci zdecimovali Evropané jak vojensky, tak nechtěně dovezenými neštovicemi.
 
== Způsob života ==
Vesnice osídlené Hotentoty byly relativně rozsáhlé, často je obývalo přes sto osob. Základem obytné zástavby byly kulaté chatrče (matjioeshuis) zhotovené z rámu z větví zasazených do země, nahnutých k sobě a dohromady svázaných. Tyto rámy byly přikryty rákosovým listím. Tato obydlí mohla být rozebrána a znovu postavena na jiném místě (když se v oblasti vyčerpaly pastviny). Jestliže Khoi věděli, že se vrátí na stejné místo, odstranili pouze pokrytí. Během teplého počasí bylo uvnitř příjemně díky štěrbinám mezi rákosím, dovolujícím proudění vzduchu. V zimním období býval vnitřek lemován kůžemi, což poskytovalo dobrou ochranu proti nepříznivým vlivům.
Každá vesnice se skládala ze členů klanu z přímé linie mužských potomků jednotlivého předka, jejich manželek a dětí. Vesnice zahrnovaly některé další rody, další rodinné příslušníky nebo služebníky ([[Bergdama]], [[Křováci]] nebo zchudlí Hotentoti). Pozice náčelníka náležela dědičně prvorozenému synovi předka. Náčelníci rozhodovali kdy a kam se stěhovat. Rovněž působili jako zprostředkovatelé nebo soudci v trestních nebo občanských sporech. Několik vesnic bylo obvykle propojeno do větších kmenových jednotek. Kmeny měly příbuzenský základ, který byl vytvořen provázáním klanů, přičemž jeden klan měl vždy vyšší postavení. Náčelník tohoto klanu byl náčelníkem celého kmenu. Rozloha země daného kmene byla definována přesnými hranicemi kolem klíčových vodních zdrojů. Kmenoví náčelníci kontrolovali příchody cizích lidí k těmto zdrojům. Pro cizince platilo pouze dočasné užívací právo. Ochota sdílet vlastní zdroje, byla oplacena jindy na jiném místě.
 
Muži jednoho klanu si museli hledat ženy u jiného. Protože si však byly spřízněné klany geograficky blízko, je pravděpodobné, že většina mužů nalezla své manželky v domácím klanu. Manželství byl silný společenský mechanismus ke spojení různých skupin. Zvykem bylo, že ženich musel strávit první měsíce manželství (do narození prvního dítěte) ve vesnici svého tchána a tchýně. Potom bylo očekáváno od nevěsty, že zbytek manželství bude trávit ve vesnici jejího manžela.