Firemní veřejné vztahy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Public affairs přemístěna na stránku Public Affairs: velké A je častější
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Public Affairs''', také(též '''Legal & Corporate Affairs''' neboči '''Government Relations''', zkráceně '''PA''',) je disciplína,rozsáhlým kterásouborem seaktivit zaměřujezahrnujícím naidentifikování, vytvářenívyhodnocování, rozvíjeníplánování a udržováníreagování vztahůna mezi [[firma]]mipříležitosti a politicko-správnímirizika činiteli,vznikající kteřív ovlivňujídůsledku [[podnikatel]]sképolitických prostředía danésprávních firmy.rozhodnutí, Činitelikterá jsoumají rozuměnyvliv zejménana [[Politika|politické]]podnikající [[Instituceinstituce]],subjekty [[státníči orgán]]y nebo [[mezinárodníjiné organizace]].<br />
 
Public affairs management, čili řízení veřejných záležitostí, je tak součástí každé firmy, která se zajímá v širším kontextu o své podnikatelské prostředí.<br />
Úlohou public affairs (PA) poradců je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěli k obhajobě a prosazení jeho obchodních zájmů, které jsou v interakci se zájmy jiných subjektů, potažmo přímo se zájmem veřejným. Cílem public affairs je tak udržovat zejména [[Reputace|reputaci]] firmy, zprostředkovávat vztahy se [[stakeholder]]y a upozorňovat na nové regulatorní iniciativy.
 
Úlohou public affairs (PA) agentur je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěly k obhajobě či prosazení jeho zájmů v legislativním prostředí dané země, respektive v jakémkoliv regulovaném podnikatelském prostředí (např. OECD, Evropská unie, kraj, město).<br />
V přeneseném významu lze public affairs aktivity využívat i v [[Neziskový sektor|neziskovém sektoru]].
 
V přeneseném významu lzese uplatňuje public affairs aktivity využívatmanagement i v [[Neziskový sektor|neziskovém sektoru]].<br />
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je [[právo]], [[politologie]] či [[marketingová komunikace]].
 
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je [[právo]], [[politologie]] či, [[marketingová komunikace]] či [[management]].<br />
 
== Nástroje public affairs ==
Řádek 13 ⟶ 15:
Obor Public affairs zahrnuje tyto základní aktivity:
* [[lobbing]] (obhajoba a propagace zájmů klienta)
* řízení [[reputace]]
* legislativní monitoring
* [[media relations]]
* institucionální podpora
* komunikace s institucemi veřejné správy
* podpora veřejným dotacím a zakázkám
* právní expertízy
* legislativní monitoring
* řízení [[reputace]]
* zprostředkování kontaktů se stakeholdery
* organizace jednání a pořádání akcí
* komunikace s institucemi veřejné správy
* strategické plánování
* krizová komunikace
* [[media relations]]
* pořádání akcí
* implementace komunikačních strategií
* budování a moderace aliancí a koalic
* podpora veřejným dotacím a zakázkám
* zprostředkování kontaktů se stakeholdery
 
* implementace komunikační strategie
 
 
 
== Public affairs a lobbing ==
 
[[Lobbing]] je jedním z důležitých a nedílných nástrojů public affairs. ŠiršíUžší (anglosaské) pojetí lobbingucharakterizuje zahrnujelobbing jako zastupování a prosazování partikulárních zájmů při schvalování legislativy, neboširší pojetí zahrnuje i ovlivňování exekutivních rozhodnutíchrozhodnutí na státní iči samosprávní úrovni.<br />
 
Lobbing je legitimní a nedílnou součástí demokratického rozhodovacího procesu. V [[Pluralitní demokracie|pluralitní demokracii]], kde se střetávají různé zájmy, je důležitým prvkem komunikace a nástrojem k výměně kvalifikovaných a odborných informací. Transparentní lobbing tak přispívá ke zkvalitnění rozhodovacího procesu.<br />
== Regulace public affairs a lobbingu ==
Řádek 37 ⟶ 41:
Zárukou transparentního jednání PA konzultantů při ovlivňování rozhodovacího procesu je regulace lobbingu.
 
Existují dva přístupy k regulaci lobbování, - zákonná regulace a oborová, tzv. samoregulace. Zákonná regulace je založena na existenci legislativního rámce, který definuje lobbing a určuje pravidla pro jeho činnost. Zákon může stanovit tzv. registrační povinnost lobbistů, tj. závazek politických poradců zapsat se do centrálního a veřejného seznamu lobbistů.
 
V zemích, kde je uplatňována oborová regulace, tzv. samoregulace, není lobbing právně upraven. Nástrojem regulace je zde samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce - jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu.
 
Asociace uplatňují [[etický kodex]], - soubor závazných pravidel chování při lobbování. Závazek respektování etického kodexu založeného na čestném a transparentním lobbování je podmínkou členství v asociaci. V případě porušení těchto pravidel mohou být lobbisté či public affairs agentury sankcionováni, případně vyloučeni z asociace.
 
== Public affairs v zahraničí ==
 
Zeměmi s nejdelší tradicí lobbingu jsou [[Spojené státy americké]] a [[Spojené království]]. Spojené státy jsou zároveň největším centrem lobbistů. Ve [[Washington, D.C.|Washingtonu D. C.]] jich působí přibližně 25 tisíc. Lobbing je zde uplatňován na základě regulačního přístupu, který je založen na povinném registru lobbistů.<br />
 
Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup [[Kanada]], [[Polsko]], [[Maďarsko]] a [[Litva]]. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti.<br />
 
Neregulační přístup funguje ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republice Německo, ve [[Španělsko|Španělsku]], v [[Dánsko|Dánském království]] a [[Norsko|Norském království]]. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce - jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury, zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem.<br />
 
== Public affairs a instituce EU ==
 
Významným centrem public affairs aktivit jsou [[Instituce Evropské unie|instituce]] [[Evropské unie]]. Počet tamních lobbistů se odhaduje na 15 tisíc. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například [[Fleishman-Hillard]], Interel či [[Weber Shandwick]].<br />
V reakci na rostoucí počet lobbistů působících v institucích EU zavedla [[Evropská komise]] (EK) v červnu [[2008]] dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru je součástí dlouhodobé iniciativy na podporu větší transparentnosti v rozhodovacích procesech evropských institucí.<br />
 
[[Evropský parlament]] (EP) od roku [[1996]] vede registr akreditovaných lobbistů. Vstup lobbistů na půdu EP je podmíněn jejich zapsáním do registru.<br />
 
V současné době je diskutována úvaha vytvořit společný registr EK a EP, který by určil jednotná pravidla a principy pro činnost politických poradců v institucích EU.<br />
 
== Public affairs v České republice ==
 
V [[Česko|České republice]] působí několik set lobbistů, jejichž činnost není legislativně upravena a není ani regulována oborovým orgánem typu asociace, sdružení či komory. S cílem zpřehlednit aktivity lobbistů působících na národní úrovni vznikla v roce 2007 iniciativa na založení asociace public affairs agentur České republiky. V roce 2009 byl záměr na vytvoření samoregulačního orgánu znovu obnoven. Iniciativa počítá se založením asociace, která bude sdružovat přední profesionální public affairs agentury. Podmínkou členství v asociaci bude závazek dodržování etického kodexu.<br />
 
Vedle iniciativy na vznik oborového regulačního orgánu byl v létě [[2009]] dán podnět k legislativní úpravě lobbingu v ČR. Poslanci [[ČSSD]] [[Jeroným Tejc]] a [[Bohuslav Sobotka]] vytvořili a představili návrh zákona o lobbingu. Ten definoval lobbing a upravoval činnost lobbistů v ČR. Návrh zákona, jenž počítal se zavedením seznamu lobbistů a lobbovaných osob a doporučoval stanovit sankce pro politické poradce za porušení pravidel při lobbování, byl [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] vrácen na podzim 2009 k přepracování.<br />
 
[[Kategorie:Public relations]]