Firemní veřejné vztahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Public affairs přemístěna na stránku Public Affairs: velké A je častější |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Public Affairs'''
Public affairs management, čili řízení veřejných záležitostí, je tak součástí každé firmy, která se zajímá v širším kontextu o své podnikatelské prostředí.<br />
Úlohou public affairs (PA) agentur je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěly k obhajobě či prosazení jeho zájmů v legislativním prostředí dané země, respektive v jakémkoliv regulovaném podnikatelském prostředí (např. OECD, Evropská unie, kraj, město).<br />
V přeneseném významu lze public affairs aktivity využívat i v [[Neziskový sektor|neziskovém sektoru]].▼
▲V přeneseném významu
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je [[právo]], [[politologie]] či [[marketingová komunikace]].▼
▲Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je [[právo]], [[politologie]]
== Nástroje public affairs ==
Řádek 13 ⟶ 15:
Obor Public affairs zahrnuje tyto základní aktivity:
* [[lobbing]] (obhajoba a propagace zájmů klienta)
* řízení [[reputace]]▼
* legislativní monitoring ▼
* [[media relations]] ▼
* komunikace s institucemi veřejné správy ▼
* podpora veřejným dotacím a zakázkám ▼
* právní expertízy
* zprostředkování kontaktů se stakeholdery▼
* organizace jednání a pořádání akcí▼
▲* komunikace s institucemi veřejné správy
* strategické plánování
* krizová komunikace
▲* [[media relations]]
▲* pořádání akcí
* implementace komunikačních strategií
* budování a moderace aliancí a koalic
▲* podpora veřejným dotacím a zakázkám
▲* zprostředkování kontaktů se stakeholdery
== Public affairs a lobbing ==
[[Lobbing]] je jedním z důležitých a nedílných nástrojů public affairs.
Lobbing je legitimní a nedílnou součástí demokratického rozhodovacího procesu. V [[Pluralitní demokracie|pluralitní demokracii]], kde se střetávají různé zájmy, je důležitým prvkem komunikace a nástrojem k výměně kvalifikovaných a odborných informací. Transparentní lobbing tak přispívá ke zkvalitnění rozhodovacího procesu.<br />
== Regulace public affairs a lobbingu ==
Řádek 37 ⟶ 41:
Zárukou transparentního jednání PA konzultantů při ovlivňování rozhodovacího procesu je regulace lobbingu.
Existují dva přístupy k regulaci lobbování
V zemích, kde je uplatňována oborová regulace, tzv. samoregulace, není lobbing právně upraven. Nástrojem regulace je zde samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce - jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu.
Asociace uplatňují [[etický kodex]]
== Public affairs v zahraničí ==
Zeměmi s nejdelší tradicí lobbingu jsou [[Spojené státy americké]] a [[Spojené království]]. Spojené státy jsou zároveň největším centrem lobbistů. Ve [[Washington, D.C.|Washingtonu D. C.]] jich působí přibližně 25 tisíc. Lobbing je zde uplatňován na základě regulačního přístupu, který je založen na povinném registru lobbistů.<br />
Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup [[Kanada]], [[Polsko]], [[Maďarsko]] a [[Litva]]. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti.<br />
Neregulační přístup funguje ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republice Německo, ve [[Španělsko|Španělsku]], v [[Dánsko|Dánském království]] a [[Norsko|Norském království]]. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce - jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury, zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem.<br />
== Public affairs a instituce EU ==
Významným centrem public affairs aktivit jsou [[Instituce Evropské unie|instituce]] [[Evropské unie]]. Počet tamních lobbistů se odhaduje na 15 tisíc. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například [[Fleishman-Hillard]], Interel či [[Weber Shandwick]].<br />
V reakci na rostoucí počet lobbistů působících v institucích EU zavedla [[Evropská komise]] (EK) v červnu [[2008]] dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru je součástí dlouhodobé iniciativy na podporu větší transparentnosti v rozhodovacích procesech evropských institucí.<br />
[[Evropský parlament]] (EP) od roku [[1996]] vede registr akreditovaných lobbistů. Vstup lobbistů na půdu EP je podmíněn jejich zapsáním do registru.<br />
V současné době je diskutována úvaha vytvořit společný registr EK a EP, který by určil jednotná pravidla a principy pro činnost politických poradců v institucích EU.<br />
== Public affairs v České republice ==
V [[Česko|České republice]] působí několik set lobbistů, jejichž činnost není legislativně upravena a není ani regulována oborovým orgánem typu asociace, sdružení či komory. S cílem zpřehlednit aktivity lobbistů působících na národní úrovni vznikla v roce 2007 iniciativa na založení asociace public affairs agentur České republiky. V roce 2009 byl záměr na vytvoření samoregulačního orgánu znovu obnoven. Iniciativa počítá se založením asociace, která bude sdružovat přední profesionální public affairs agentury. Podmínkou členství v asociaci bude závazek dodržování etického kodexu.<br />
Vedle iniciativy na vznik oborového regulačního orgánu byl v létě [[2009]] dán podnět k legislativní úpravě lobbingu v ČR. Poslanci [[ČSSD]] [[Jeroným Tejc]] a [[Bohuslav Sobotka]] vytvořili a představili návrh zákona o lobbingu. Ten definoval lobbing a upravoval činnost lobbistů v ČR. Návrh zákona, jenž počítal se zavedením seznamu lobbistů a lobbovaných osob a doporučoval stanovit sankce pro politické poradce za porušení pravidel při lobbování, byl [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] vrácen na podzim 2009 k přepracování.<br />
[[Kategorie:Public relations]]
|