Hipodrom: Porovnání verzí

'''Hippodrom''' ([[starořečtina|starořecky]]: ''ιππόδρομος'') bylo ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] místo určené ke konání závodů na koních, nebo na koňmi tažených vozech. Svým účelem odpovídá [[Starověký Řím|římskému]] [[Circus (antické sportoviště)|cirku]] od kterého se částečně odlišuje. Některé soudobé jazyky slovo přejaly a označují tak [[dostihové závodiště|dostihová závodiště]] i v dnešní době.

 

Díky rozmachu řeckých států po vítězných válkách s Peršany Olympie zbohatla. Byly zde postaveny nové chrámy, sochy, umělecká díla a také několik sportovišť. Jedním z nich byl hippodrom, určený pro závody koní a vozů. Stavba tohoto prvního hippodromu v Olympii se nezachovala<ref name="Sport">{{Citace monografie

| příjmení = Olivová ing

}}</ref>.

 

Hippodrom byl ve starověkém Římě něco jako stadion, ve kterém závodily vozy s vozataji tažené koňmi. Hippodrom se od amfiteátru lišil tím, že byl oválného tvaru, zatímco [[amfiteátr]] byl tvaru kulatého. První tohoto typu si nechali postavit císařové koncem 1. století uvnitř paláce na římském Palatinu<ref name="Sport">Sport a hry, str.180</ref>.

 

Hippodromy stavěli postupně provinciální vládcové krajin pod vlivem Řecka (i Sýrie, Egypt, Palestina). Je známa existence hippodromů v Delfách, Kirintu a Pylu<ref name="Člověk a kůň">{{Citace monografie

| příjmení = Doležal

}}</ref>. Po zániku říše západořímské se závody přestaly konat, ovšem od 6. století došlo k jejich rozmachu (a stavbě hippodromů) na území říše východořímské. V Kostantinopoli byl postaven hippodrom pro 100 000 diváků. Závody vazatajů se zde konaly do 15. století, kdy bylo město dobyto Turky<ref name="Sport">Sport a hry, str.192</ref>.

 

Hippodromy byly ve varu obdélníku ukončeného na jedné užší straně rovně linií sloupů, které sloužily jako start a před nimiž byly dřevěné startovní boxy, a na protilehlé straně půlobloukem, který sloužil jako obratiště. Počátek a konec dráhy byl označen pilířem, sloupem nebo obeliskem. Tyto body se nazývaly ''termai''. Hippodrom byl rozdělen podélnou zdí od startu až k obratišti na dva pruhy. Závod tedy začínal a končil na stejné straně hippodromu, ačkoli mohl mít i více kol. Pilíře na konci zdi u obratiště byly velmi nebezpečným místem, kde docházelo k častým nehodám. Délka závodiště bývala 4 délky [[Stadium (míra)|stadia]] tedy asi 770 m.

 

{{Pahýl - architektura}}

 

{{Překlad

| jazyk =en

{{Portál Koně}}

 

* [[Ottův slovník naučný]], díl 11., Praha: Vydavatel a nakladatel J.Otto, 1897. 1. vyd.

* Löwe, Gerhard; Stoll, Heinrich Alexander, ''ABC Antika'', Praha: Orbis, 1973

* Syrový, Bohuslav a kolektiv, ''Architektura - svědectví dob'' SNTL, Praha 1977

 

<references/>

 

[[gl:Hipódromo]]

[[he:היפודרום]]

[[it:Ippodromo]]

[[ja:競馬場]]