Nicolae Ceaușescu: Porovnání verzí

Po smrti [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Ghergiu-Deje]] se Ceauşescu stal prvním tajemníkem Rumunské dělnické strany. První změny, které v tomto postě vykonal, bylo přejmenování Rumunské dělnické strany na Komunistickou stranu Rumunska, zavedení nové ústavy [[21. srpen|21.srpna]] [[1965]] a vyhlášeníprohlášení [[Rumunsko|Rumunska]] za [[Rumunská socialistická republika|Tumunskou socialistickou republikurepublikou]], místonamísto [[Rumunská lidová republika|Rumunské lidové republiky]]. V 60. letech pozastavil Ceauşescu aktivní působení Rumunska ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]], i když oficiálně zůstalazůstalo jejím členem. V roce [[1966]] se Ceauşescu setkal s [[Josip Broz Tito|Josipem Brozem Titem]], aby projednali spolupráci mezi Rumunskem a [[Jugoslávie|Jugoslávií]]. V tomto roce byl ještětaké vydán dekret pojednávající o zákaze interupcí, zvýšení daní pro bezdětné páry a jiných opatřeních, jejichž cílem bylo zvýšit porodnost a nárůst obyvatelstva v Rumunsku.

Ačkoli bylo Rumunsko na sovětské straně „[[železná opona|Železnéželezné opony]]“, Ceauşescu [[Sovětský svaz]] nerespektoval jako autoritu a snažil se o navázání styků se západní Evropou. Sovětům se vzdálil ještě víc, když roku [[1967]] ustanovilnavázal diplomatické styky s [[Německá spolková republika|Německou spolkovou republikou]]. Při [[Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vojenském zásahu]] Varšavské smlouvy v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] ([[Pražské jaro]]) Ceauşescu odmítl participovat a odsoudil tuto akci, odsoudil podobně jako [[Sovětská invaze do Afghánistánu|Sovětskou invazi do Afghánistánu]] v roce [[1979]]. Na začátku srpna [[1969]] se Ceauşescu setkal s [[Richard Nixon|Richardem Nixonem]], který navštívil Rumunsko jako prvíprvní zemi v době svého úřadu prezidenta.

V roce [[1971]] podnikl Ceauşescu návštěvu [[Čína|Číny]] a [[KLDR]], kde ho zaujal systém národní transformacietransformace, jak byl popsán v programu [[Korejská dělnická strana|Korejské dělnické strany]]. V dubnu roku [[1972]] navštívil [[Egypt]], kde se setkal s prezidentem [[Anwar Sadat|Anwarem Sadatem]] a s [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].

V roce [[1974]] byl vytvořen titul [[prezident]]a republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ právě Ceauşescu, který v tomto období začal dávat významné posty ve vládě svým nejbližším lidem, manželce, bratrům, synům a jiným lidem, kterým důvěřoval. Přibližně v tom období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování ojedinělých obydlísamot a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra [[Bukurešť|Bukurešti]], včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přebudována. Důsledek procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce [[1979]] dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů (peníze si Ceauşescu půjčoval od zemí Západu, protože podíky Ceauşescovějeho odporu přivůči vojenskémvojenskému zásahu v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]] nabyly západní země dojem, že Rumunsko je protisovětsky orientované, proto se ho pokusily získat na svojí stranu, čímž se snažily o rozkol ve [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvě]]). Ceauşescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí, na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému se postupně začaly nedostávat potraviny, pohonné hmoty a jinédalší důležité komodity.