Ílchanát: Porovnání verzí

Přidáno 67 bajtů ,  před 10 lety
m
robot přidal: ca:Il-khan; kosmetické úpravy
m (robot přidal: ca:Il-khan; kosmetické úpravy)
'''Ílchanát''' ([[čínština|čínsky]] {{cizojazyčně|zh|'''伊利汗国'''}}, [[perština|persky]] {{cizojazyčně|fa|'''سلسله ایلخانی'''}}) byl jedním ze čtyř [[chanát]]ů v rámci [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Centrum ílchanátu bylo v [[Persie|Persii]], ale pod jeho kontrolu spadala i území dnešního [[Irák]]u, [[Afghánistán]]u, [[Turkmenistán]]u, [[Arménie]], [[Ázerbajdžán]]u, [[Gruzie]], [[Turecko|Turecka]] a západního [[Pákistán]]u. Ílchanát byl vybudován na troskách [[Chórezm|Chórezmské říše]], která podlehla v boji s invazí [[Čingischán]]a v letech [[1219]]–[[1224]]. Mongolové si následně podrobovali celé území říše, které osídlili a vybudovali zde svůj stát.
 
== Historie ==
[[ImageSoubor:Hulagu 1.jpg|thumb|left|Hülegü, Čingischánův vnuk a zakladatel ílchanátu]]
[[ImageSoubor:HulaguAndDokuzKathun.JPG|thumb|left|Hülegü a jeho křesťanská královna Dokuz Chatun]]
=== Hülegü ===
 
Poté, co v roce 1243 v bitvě u Köse Dağ [[Mongolové]] porazili seldžucké Turky a jejich gruzínské a [[Trapezuntské císařství|trapezuntské]] spojence, se [[Ikonijský sultanát]] stal vazalem mongolských chánů a později se stal přímým územím mongolského ílchanátu.
Hülegü se z Malé Asie vrátil do srdce Persie, kde založil svou říši a svou vládnoucí dynastii. Jeho následné tažení bylo namířeno proti [[mamlúci|mamlúckému sultanátu]] v Egyptě. Nicméně postup jeho vojsk, kterým velel vojevůdce Ketbugha, byl roku 1260 v Palestině, v bitvě u Ajn Džalúd, mamlúky zastaven.
 
=== Raný ílchanát ===
 
[[ImageSoubor:ChristianStatesInTheLevant.jpg|thumb|[[Křižácké státy]] v [[Levanta|Levantě]] a [[Arménské království v Kilíkii]] byly spojenci ílchanátu proti mamlúkům]]
[[ImageSoubor:BattleOfHoms1299.JPG|thumb|Mongolové vítězí na mamlúky v bitvě u Homsu, 1229]]
 
Termín „ílchanát“ znamená ''podřízený chánovi'', což by znamenalo, že ílchán byl zpočátku podřízen Möngkemu, coby Velkému chánovi a nejvyššímu vladaří [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Panovníci z Hülegüho rodu vládli ílchanátu dalších osmdesát let, počínaje jako aministé, [[Buddhismus|buddhisté]] a nakonec konvertovali k [[islám]]u. Velkého vlivu však mezi Mongoly měli křesťanští [[nestoriáni]], avšak [[christianizace|christianizovat]] se Mongolové jako národ nikdy nenechali (navzdory snahám řeckých, arménských i evropských misionářů). Avšak i po přestupu na islám zůstali Mongolové nepřáteli egyptských mamlúků, kteří úspěšně odráželi jak mongolské, tak i křižácké invaze přicházející z [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] v Palestině. Perští ílchánové nicméně nebyli schopni na mamlúcích dobýt významných územních zisků a nakonec byli donuceni vzdát se svých plánů na dobytí oblasti [[Sýrie]]. Kvůli válečnému stavu s [[Modrá horda|Modrou hordou]] (což bylo východní část chanátu [[Zlatá horda]], západní část se nazývala [[Bílá horda]]) chána [[Batú]]a, perští Mongolové preventivně začali ohrožovat Kavkaz a Transoxiánsko a dále území směrem na západ. Dokonce ještě za Hülegüho vlády byl Perský ílchanát zaměstnán v otevřené válce na Kavkaze s Mongoly z ruských stepí.
 
=== Aliance s křižáky ===
 
Ve 13. a 14. století bylo mezi západoevropskými královskými dvory a mongolskou říší (především však pak Perským ílchanátem) učiněno mnoho pokusů o vyjednání spojenectví Mongolů a křižáků v Palestině. Jednání s Mongoly začala přibližně v době [[sedmá křížová výprava|sedmé křížové výpravy]], kdy Mongolové začali pronikat na muslimská území z východu. Spojenectví ílchanátu a palestinských [[Frankové|Franků]] proti muslimům (v té době pak především [[mamlúci|mamlúkům]]) bylo jen povrchní a krátce úspěšné v efektivní spolupráci proti společnému nepříteli.
 
=== Přestup k islámu ===
 
[[ImageSoubor:GhazanCoin.jpg|thumb|left|Stříbrný dihram ílchána Gazana]]
 
Perští ílchánové, kteří přišli k moci po [[Hülegü]], stále více za své [[náboženství]] přijímali [[tibetský buddhismus]]. Vliv křesťanů v zemi byl ztělesněn především [[nestoriáni|nestoriánskými křesťany]]. Nestoriánství však nebylo hluboko zakořeněné v mongolské kultuře<ref>Medieval Persia 1040-1797, ''David Morgan'', str. 64</ref>
V ílchanátu došlo k podobné situaci, která nastala v [[křižácké státy|křižáckých státech]], a to, že Mongolové byli sice vládnoucí, leč minoritní vrstvou společnosti, oproti muslimské majoritě. Nicméně ílchán [[Mahmúd Gazan|Gazan]] krátce předtím než svrhl ílchána [[Bajdu]]a, konvertoval k [[islám]]u a otevřeně islám podporoval, čímž se snažil svou vládu více přiblížit nemongolské většině obyvatelstva, která vyznávala islám. [[Křesťan]]é a [[židé]] ztratili své rovnoprávně postavení vůči [[muslim]]ům a byla vůči nim znovu zavedena tzv. „daň z hlavy“. Buddhisté byli postaveni před volbu: buď přestup na islám, nebo odchod z Persie.<ref>Medieval Persia 1040-1797, ''David Morgan'', str. 72</ref> Vůči cizím náboženstvím však nařízení o konverzi nemělo žádný efekt. Sám ílchán Gazan poté stejně bojoval proti mamlúkům v Sýrii. Tento proislámský kurs z větší části pokračoval i za Gazanova bratra a nástupce [[Öldžejtü]]ho navzdory návrhům preferovat spíše [[Šíité|síitský islám]] před sunnitským.
 
=== Úpadek říše ===
 
Poté, co roku 1335 zemřel ílchán [[Abú Saíd]] se Perský ílchanát dostal do značného úpadku a rozpadl se na několik, vzájemně znepřátelených nástupnických států, z nichž nejvýznamnější byl sultanát dynastie Jalayiridů. Poslední neznámý uchazeč o trůn ílchána byl roku 1335 zavražděn. Turkický dobyvatel [[Tamerlán]] později vyvrátil stát Jalayiridů a zdánlivě obnovil starý chanát.
 
== Seznam ílchánů ==
[[ImageSoubor:IranaftertheIlkhanate.png|thumb|upright=2|Nástupnické státy Ílchanátu v Persii, 1345]]
* [[Hülegü]] (1256–1265)
* [[Abaka Chán|Abaka]] (1265–1282)
* [[Ahmad Teküder]] (1282–1284)
* [[Argun (chán)|Argun]] (1284–1291)
* [[Gajchatu]] (1291–1295)
* [[Bajdu]] (1295)
* [[Mahmúd Gazan]] (1295–1304)
* [[Öldžejtü]] (1304–1316)
* [[Abú Saíd]] (1316–1335)
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
 
* Atwood, Christopher P. (2004). ''The Encyclopedia of Mongolia and the Mongol Empire''. Facts on File, Inc. ISBN 0-8160-4671-9.
* R. Amitai-Preiss: ''Mongols and Mamluks: The Mamluk-Ilkhanid War 1260-1281''. Cambridge, 1995
* Bertold Spuler, ''Die Mongolen in Iran - Politik, Verwaltung uns Kultur der Ilchanzeit 1220 - 1350'' (4. Auflage), Akademie-Verlag, Berlin 1985
* Joseph von Hammer-Purgstall, ''Geschichte der Ilchane, das ist der Mongolen in Persien'', 1986 (Nachdruck der Ausgabe von 1842/1843, ISBN 906022097890-6022-097-8
* Dorothea Krawulsky, Mongolen und Ilkhane - Ideologie und Geschichte, Verlag für Islamische Studien, Beirut 1989
* Ömer Diler, Ilkhans, Coinage of the Persian Mongols, Istanbul 2006
 
=== Související články ===
 
* [[Obléhání Bagdádu]]
* [[Mongolská říše]]
* [[Seznam mongolských chánů]]
* [[Zlatá horda]]
* [[Dějiny Íránu]]
* [[Křižácké státy]]
* [[Abbásovský chalífát]]
* [[Fátimovský chalífát]]
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{en}}[http://www.islamicarchitecture.org/dynasties/ilkhanids.html Ilkhanids Dynasty] Mongolian dynasty
* {{en}}[http://tokakte.virtualave.net Ilkhanid coins] Contains a searchable database for Ilkhanid coins
 
[[Kategorie:Mongolská říše]]
[[az:Elxanilər dövləti]]
[[bg:Илханат]]
[[ca:Il-khan]]
[[ceb:Ilhanato]]
[[de:Ilchane]]
170 287

editací