Wikipedie

Dynastie Meklenburských: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rozpracování
dokončení
Řádek 1:
{{Ve výstavbě}}
{{Infobox dynastie
| jméno =Dynastie Meklenburských
Řádek 31 ⟶ 30:
 
== Meklenburská knížata (1167-1348) ==
[[Soubor:ArmoiriesMecklenburg MecklembourgArms.svg|right|120px|Znak Meklenburska]]
{{Podrobně|Meklenburské knížectví}}
Řádek 77 ⟶ 76:
[[Soubor:Duke of Mecklenburg-Strelitz Arms.svg|right|120px|Znak vévodství Meklenbursko-Střelicka]]
{{Podrobně|Meklenbursko-Střelicko}}
 
Vévodství Meklenbursko-Střelicko bylo utvořeno z území knížectví Ratzeburg a panství Stargard (dnes součástí Šlesvicka-Holštýnska) na části území bývalého vévodství [[Meklenbursko-Güstrow]]. Hlavním městem se stal [[Neustrelitz]]. Vládla starší (původní) linie rodu. [[28. červenec|28. července]] [[1815]] bylo povýšeno na velkovévodství.
 
* [[Adolf Fridrich II. Meklenburský|Adolf Fridrich II.]] - (1701-1708), starší syn Adolfa Fridricha I.
Řádek 86 ⟶ 87:
[[Soubor:Armoiries Mecklembourg-Schwerin.svg|right|120px|Znak vévodství Meklenbursko-Zvěřínska]]
{{Podrobně|Meklenbursko-Zvěřínsko}}
 
Vévodství Meklenbursko-Zvěřínsko bylo utvořeno na velké části původního Meklenburského vévodství včetně Baltského pobřeží, přibližně na území bývalého knížectví Meklenburského, Rostockého, biskupství Zvěřín (Schwerin) a knížectví Werle-Güstrow a Werle-Waren. Hlavním městem se stal [[Schwerin]] (Zvěřín). Vládla mladší linie rodu, ale na podstatně větším území než linie starší resp. střelická. [[14. červenec|14. července]] [[1815]] bylo povýšeno na velkovévodství.
 
* [[Fridrich Vilém Meklenbursko-Zvěřínský|Fridrich Vilém]] - (1692-1713), jeho bratr
Řádek 96 ⟶ 99:
{{Podrobně|Meklenbursko-Zvěřínsko|Meklenbursko-Střelicko}}
 
Roku [[1808]] přistoupila obě vévodství k [[Rýnský spolek|Rýnskému spolku]] a roku [[1813]] se připojila na stranu Pruska proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Roku [[1815]] pak byla obě vévodství (Meklenbursko-Zvěřínsko [[14. červenec|14. července]] a Meklenbursko-Střelicko [[28. červenec|28. července]]) povýšena na velkovévodství a stala se členy [[Německý spolek|Německého spolku]]. Roku [[1866]] se v [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] postavila obě [[velkovévodství]] opětovně na stranu Pruska a pak následujícího roku ([[1. červenec|1. července]] [[1867]]) vstoupila do [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] a [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] se stala spolkovými zeměmi [[Německé císařství|Německého císařství]].<ref>[http://www.ieg-maps.uni-mainz.de/gif/71mhk_a4.htm Meklenbursko v roce 1871 na mapě severního Německa]</ref>
Meklenbursko se také jako ostatní německé státy v roce [[1815]] stalo členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. V roce [[1871]] po [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské válce]] se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]]. V jeho rámci však stejně jako [[Bavorské království]], [[Saské království]] a [[Pruské království]] získalo v mírových dobách samostatně řízenou armádu. Když [[6. říjen|6. října]] [[1891]] zemřel náhle král [[Karel I. Württemberský|Karel I.]] nastoupil na trůn jeho bratranec [[Vilém II. Württemberský|Vilém II]].<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>
 
V důsledku německé porážky v [[první světová válka|první světové válce]] se v listopadu [[1918]] úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v [[Berlín]]ě, takzvaná [[listopadová revoluce|listopadová]] či [[německá revoluce]] jenž se rozšířila po celém Německém císařství. Důsledkem revoluce bylo, že postihla celé Německo a byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně samotného Německého císařství. Dne [[3014. listopadlistopadu]]u [[1918]] zdeodstoupili byloba nucen odstoupitvelkovévodové(resp. poslednívelkovévoda králMeklenburska-Zvěřínska [[VilémFridrich II. Württemberský|VilémFrantišek IIIV.]] a byljako vyhlášenregent Meklenburska-Střelicka) a oba meklenburské státy byly prohlášeny Svobodnými státy resp. ''[[Svobodný lidový stát WürttemberskoMeklenbursko-Střelicko]] (FreierFreistaat VolksstaatMecklenburg-Schwerin)'' a ''[[Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko]] (Freistaat WürttembergMecklenburg-Strelitz)'', kterýkteré bylbyly až do roku [[1933]] spolkovouspolkovými zemízeměmi tzv. [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. [[1. ledna]] [[1934]] se sněmy obou zemí pod nacistickým tlakem usnesly na spojení obou zemí.<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>
 
=== velkovévodové Meklenbursko-Střelicka ===
[[Soubor:Grosses wappen MSTRELITZ.jpg|right|160px|Znak velkovévodství Meklenbursko-Střelicka]]
{{Podrobně|velkovévodství Meklenbursko-Střelicko}}
 
Dcera velkovévody [[Adolf Fridrich V. Meklenburský|Adolfa Fridricha V.]], vévodkyně [[Jutta Meklenburská]] se stala manželkou následníka černohorského trůnu korunního prince [[Danilo Alexandr Černohorský|Danila Petrović-Njegoše]], který pocházel ze (čistě) slovanské dynastie.
 
V roce [[1918]], kdy zemřel velkovévoda [[Adolf Fridrich VI. Meklenburský|Adolf Fridrich VI.]] se stal nominálně (velko)vévodou [[Karel Michal Meklenburský]] vnuk velkovévody [[Jiří I. Meklenburský|Jiřího Meklenburského]], ale práva na trůn se de facto vzdal a stal se naturalizovaným [[Rus]]em. Když tedy v roce [[1918]] byl prvním v pořadí na trůn, převzal jeho povinnosti jako regent velkovévoda [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]] z Meklenburska-Zvěřínska a poslal mu dopis, že jeho bratranec zemřel a on se stal novým panovníkem, ale zprávu nedostal a do pádu monarchie v listopadu [[1918]] tak vládl obou meklenburkým zemím velkovévoda [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]].
 
* [[Karel II. Meklenburský|Karel II.]] - (1815-1816), předtím vévoda Meklenbursko-Střelický
Řádek 114 ⟶ 121:
[[Soubor:Wappen Mecklenburg-Schwerin.png|right|160px|Znak velkovévodství Meklenbursko-Zvěřínska, znaky obou velkovévodství se téměř nelišily]]
{{Podrobně|velkovévodství Meklenbursko-Zvěřínsko}}
 
Jak bylo uvedeno výše, v roce [[1918]] se stal regentem [[Meklenbursko-Střelicka|Meklenburska-Střelicka]] právě Zvěřínský [[velkovévoda]] [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]] a de facto tak spojil oba státy pod jednoho panovníka.
 
* [[Fridrich František I. Meklenburský|Fridrich František I.]] - (1815-1837), předtím vévoda Meklenbursko-Zvěřínský
Řádek 123 ⟶ 132:
== Hlavy rodu po roce 1918 ==
 
''linie Meklenbursko-ZvěřínskáStřelická''
 
* [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]] - (1918-1945)▼
Když se vévoda [[Karel Michal Meklenburský|Karel Michal]] po první světové válce oficálně vzdal práva na trůn zůstal hlavou rodu až do své smrti v roce [[1934]]. Jelikož ale zemřel svobodný a bezdětný stal se hlavou rodu a následníkem nároků nyní na oba Meklenburské trůny jeho synovec [[Jiří, vévoda Meklenburský|vévoda Jiří]], kterého adoptoval. Po smrti vévody Jiřího se již nárok na oba trůny a funkce hlavy rodu opět dědí z otce na syna, v linii Mecklenburg-Strelitz.
* [[Fridrich František Meklenbursko-Zvěřínský|Fridrich František]] - (1918-1945), zemřel bezdětný, po jeho smrti linie vymřela po měči.▼
 
''linie Meklenbursko-Střelická''▼
* [[Karel Michal Meklenburský]] - (1918-1934), adoptoval morganatického synovce Jiřího, čímž získal nárok na trůn
* [[Jiří, vévoda Meklenburský]] - (1934-1963), adoptovaný synonec Karla Michala
* [[Jiří Alexander, vévoda Meklenburský]] - (1963-1996), jeho syn
* [[Borvin, vévoda Meklenburský]] - (od [[1996]]), jeho syn
 
▲''linie Meklenbursko-StřelickáZvěřínská''
▲* [[Fridrich František IV. Meklenburský|Fridrich František IV.]] - (1918-1945)
▲* [[Fridrich František Meklenbursko-Zvěřínský|Fridrich František]] - (1918-1945), zemřel bezdětný, po jeho smrti linie vymřela po měči.
 
== Nevládnoucí členky rodu==
Řádek 158 ⟶ 170:
<references/>
* {{Překlad|en|House of Mecklenburg|327078121}}
 
{{P-start}}
{{P-jme}}
{{P-před|předchůdce=Nový stát}}
{{P-titul|titul=[[Seznam meklenburských panovníků|meklenburská vládnoucí dynastie]]|roky=[[1131]]–[[1918]]}}
{{P-po|nástupce=vyhlášena [[Republika]]}}
{{P-před|předchůdce=[[Folkungové]]}}
{{P-titul|titul=[[Švédští panovníci|švédská královská dynastie]]|roky=[[1364]]–[[1389]]}}
{{P-po|nástupce=[[Kalmarská unie]]}}
{{P-před|předchůdce=[[Oranžsko-Nasavští]]}}
{{P-titul|titul=[[Seznam nizozemských panovníků|nizozemská královská dynastie]]|roky=[[1948]]–[[1980]]}}
{{P-po|nástupce=[[dynastie Lippe]]}}
{{Infobox konec}}
 
[[Kategorie:Dynastie Meklenburských]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_Meklenburských“