Wikipedie

Firemní veřejné vztahy: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
prolinkování, wikifikace, +kats., +iw
Řádek 1:
'''Public Affairs''', také '''Legal & Corporate Affairs''' nebo '''Government Relations''', zkráceně '''PA''', je disciplína, která se zaměřuje na vytváření, rozvíjení a udržování vztahů mezi [[firma]]mi a politicko-správními činiteli, kteří ovlivňují [[podnikatel]]ské prostředí dané firmy. Činiteli jsou rozuměny zejména [[Politika|politické]] [[Instituceinstituce]], [[státní orgán]]y nebo [[mezinárodní organizace]].
Public Affairs
'''Public Affairs''' (též Legal & Corporate Affairs či Government Relations) je disciplína, která se zaměřuje na vytváření, rozvíjení a udržování vztahů mezi firmami a politicko-správními činiteli, kteří ovlivňují podnikatelské prostředí dané firmy. Činiteli jsou rozuměny zejména politické instituce, státní orgány či mezinárodní organizace.
 
Úlohou public affairs (PA) poradců je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěli k obhajobě a prosazení jeho obchodních zájmů, které jsou v interakci se zájmy jiných subjektů, potažmo přímo se zájmem veřejným. Cílem public affairs je tak udržovat zejména [[Reputace|reputaci]] firmy, zprostředkovávat vztahy se [[stakeholder]]y a upozorňovat na nové regulatorní iniciativy.
 
V přeneseném významu lze public affairs aktivity využívat i v [[Neziskový sektor|neziskovém sektoru]].
Úlohou public affairs (PA) poradců je zastupovat podnikatelský subjekt tak, aby přispěli k obhajobě a prosazení jeho obchodních zájmů, které jsou v interakci se zájmy jiných subjektů, potažmo přímo se zájmem veřejným. Cílem public affairs je tak udržovat zejména reputaci firmy, zprostředkovávat vztahy se stakeholdery a upozorňovat na nové regulatorní iniciativy.
 
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je [[právo]], [[politologie]] či [[marketingová komunikace]].
 
== Nástroje public affairs ==
V přeneseném významu lze public affairs aktivity využívat i v neziskovém sektoru.
 
 
Obor public affairs využívá poznatků z příbuzných oborů jako je právo, politologie či marketingová komunikace.
 
 
 
'''Obsah'''
Public affairs a lobbing
Regulace public affairs a lobbingu
Public affairs v zahraničí
Public affairs a instituce EU
Public affairs v České republice
 
 
 
'''Nástroje public affairs'''
Public affairs využívá nástroje a postupy, jejichž prostřednictvím lze monitorovat legislativní úpravy, poskytovat odborné konzultace či plánovat informační kampaně.
Obor Public affairs zahrnuje tyto základní aktivity:
* [[lobbing]] (obhajoba a propagace zájmů klienta)
* řízení [[reputace]]
* legislativní monitoring
* [[media relations]]
* institucionální podpora
* komunikace s institucemi veřejné správy
* podpora veřejným dotacím a zakázkám
* právní expertízy
* strategické plánování
* krizová komunikace
* pořádání akcí
* budování a moderace aliancí a koalic
* zprostředkování kontaktů se stakeholdery
* implementace komunikační strategie
 
== Public affairs a lobbing ==
• lobbing (obhajoba a propagace zájmů klienta)
• řízení reputace
• legislativní monitoring
• media relations
• institucionální podpora
• komunikace s institucemi veřejné správy
• podpora veřejným dotacím a zakázkám
• právní expertízy
• strategické plánování
• krizová komunikace
• pořádání akcí
• budování a moderace aliancí a koalic
• zprostředkování kontaktů se stakeholdery
• implementace komunikační strategie
 
[[Lobbing]] je jedním z důležitých a nedílných nástrojů public affairs. Širší pojetí lobbingu zahrnuje zastupování a prosazování partikulárních zájmů při schvalování legislativy nebo exekutivních rozhodnutích na státní i samosprávní úrovni.
 
Lobbing je legitimní a nedílnou součástí demokratického rozhodovacího procesu. V [[Pluralitní demokracie|pluralitní demokracii]], kde se střetávají různé zájmy, je důležitým prvkem komunikace a nástrojem k výměně kvalifikovaných a odborných informací. Transparentní lobbing tak přispívá ke zkvalitnění rozhodovacího procesu.
 
'''Public affairs a lobbing ''' Lobbing je jedním z důležitých a nedílných nástrojů public affairs. Širší pojetí lobbingu zahrnuje zastupování a prosazování partikulárních zájmů při schvalování legislativy nebo exekutivních rozhodnutích na státní i samosprávní úrovni.
Lobbing je legitimní a nedílnou součástí demokratického rozhodovacího procesu. V pluralitní demokracii, kde se střetávají různé zájmy, je důležitým prvkem komunikace a nástrojem k výměně kvalifikovaných a odborných informací. Transparentní lobbing tak přispívá ke zkvalitnění rozhodovacího procesu.
== Regulace public affairs a lobbingu ==
 
Zárukou transparentního jednání PA konzultantů při ovlivňování rozhodovacího procesu je regulace lobbingu.
 
Existují dva přístupy k regulaci lobbování, zákonná regulace a oborová, tzv. samoregulace. Zákonná regulace je založena na existenci legislativního rámce, který definuje lobbing a určuje pravidla pro jeho činnost. Zákon může stanovit tzv. registrační povinnost lobbistů, tj. závazek politických poradců zapsat se do centrálního a veřejného seznamu lobbistů.
'''Regulace public affairs a lobbingu '''
Zárukou transparentního jednání PA konzultantů při ovlivňování rozhodovacího procesu je regulace lobbingu.
Existují dva přístupy k regulaci lobbování – zákonná regulace a oborová, tzv. samoregulace. Zákonná regulace je založena na existenci legislativního rámce, který definuje lobbing a určuje pravidla pro jeho činnost. Zákon může stanovit tzv. registrační povinnost lobbistů, tj. závazek politických poradců zapsat se do centrálního a veřejného seznamu lobbistů.
V zemích, kde je uplatňována oborová regulace, tzv. samoregulace, není lobbing právně upraven. Nástrojem regulace je zde samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce-jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu.
Asociace uplatňují etický kodex – soubor závazných pravidel chování při lobbování. Závazek respektování etického kodexu založeného na čestném a transparetním lobbování je podmínkou členství v asociaci. V případě porušení těchto pravidel mohou být lobbyisté či public affairs agentury sankcionováni, případně vyloučeni z asociace.
 
V zemích, kde je uplatňována oborová regulace, tzv. samoregulace, není lobbing právně upraven. Nástrojem regulace je zde samoregulační orgán (nejčastěji asociace sdružující profesionální politické poradce - jednotlivce či agentury), který sám určuje standardy lobbingu.
 
Asociace uplatňují [[etický kodex]], soubor závazných pravidel chování při lobbování. Závazek respektování etického kodexu založeného na čestném a transparentním lobbování je podmínkou členství v asociaci. V případě porušení těchto pravidel mohou být lobbisté či public affairs agentury sankcionováni, případně vyloučeni z asociace.
 
'''== Public affairs v zahraničí''' ==
 
Zeměmi s nejdelší tradicí lobbingu jsou USA[[Spojené státy americké]] a Velká[[Spojené Britániekrálovství]]. USASpojené státy jsou zároveň největším centrem lobbistů. Ve [[Washington, D.C.|Washingtonu D. C.]] jich působí přibližně 25 tisíc. Lobbing je zde uplatňován na základě regulačního přístupu, který je založen na povinném registru lobbistů.
Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup Kanada, Polsko, Maďarsko a Litva. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti.
Neregulační přístup funguje ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republice Německo, ve Španělsku, v Dánském království a Norském království. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce-jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem.
 
Vedle USA jsou dalšími zeměmi uplatňujícími regulační přístup [[Kanada]], [[Polsko]], [[Maďarsko]] a [[Litva]]. Zákonná regulace zahrnuje vedle povinnosti lobbistů registrovat se také pravidelné zveřejňování lobbistických kontaktů a jejich činnosti.
 
Neregulační přístup funguje ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republice Německo, ve [[Španělsko|Španělsku]], v [[Dánsko|Dánském království]] a [[Norsko|Norském království]]. Systém regulace lobbování je zde založen na seberegulaci. Nástrojem regulace jsou asociace lobbistů, jež sdružují profesionální politické poradce - jednotlivce nebo agentury. Asociace uplatňují etický kodex, v němž se jednotliví lobbisté či public affairs agentury, zavazují při výkonu své činnosti jednat čestným a transparentním způsobem.
 
== Public affairs a instituce EU ==
 
Významným centrem public affairs aktivit jsou [[Instituce Evropské unie|instituce]] [[Evropské unie]]. Počet tamních lobbistů se odhaduje na 15 tisíc. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například [[Fleishman-Hillard]], Interel či [[Weber Shandwick]].
V reakci na rostoucí počet lobbistů působících v institucích EU zavedla [[Evropská komise]] (EK) v červnu [[2008]] dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru je součástí dlouhodobé iniciativy na podporu větší transparentnosti v rozhodovacích procesech evropských institucí.
 
[[Evropský parlament]] (EP) od roku [[1996]] vede registr akreditovaných lobbistů. Vstup lobbistů na půdu EP je podmíněn jejich zapsáním do registru.
'''Public affairs a instituce EU '''
 
Významným centrem public affairs aktivit jsou instituce Evropské unie. Počet tamních lobbistů se odhaduje na 15 tisíc. Mezi mezinárodní public affairs agentury, které působí v institucích EU a zároveň mají zastoupení v ČR, se řadí například Fleishman-Hillard, Interel či Weber Shandwick.
V reakci na rostoucí počet lobbistů působících v institucích EU zavedla Evropská komise (EK) v červnu 2008 dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru je součástí dlouhodobé iniciativy na podporu větší transparentnosti v rozhodovacích procesech evropských institucí.
Evropský parlament (EP) od roku 1996 vede registr akreditovaných lobbistů. Vstup lobbistů na půdu EP je podmíněn jejich zapsáním do registru.
V současné době je diskutována úvaha vytvořit společný registr EK a EP, který by určil jednotná pravidla a principy pro činnost politických poradců v institucích EU.
 
== Public affairs v České republice ==
 
V [[Česko|České republice]] působí několik set lobbistů, jejichž činnost není legislativně upravena a není ani regulována oborovým orgánem typu asociace, sdružení či komory. S cílem zpřehlednit aktivity lobbistů působících na národní úrovni vznikla v roce 2007 iniciativa na založení asociace public affairs agentur České republiky. V roce 2009 byl záměr na vytvoření samoregulačního orgánu znovu obnoven. Iniciativa počítá se založením asociace, která bude sdružovat přední profesionální public affairs agentury. Podmínkou členství v asociaci bude závazek dodržování etického kodexu.
 
Vedle iniciativy na vznik oborového regulačního orgánu byl v létě [[2009]] dán podnět k legislativní úpravě lobbingu v ČR. Poslanci [[ČSSD]] [[Jeroným Tejc]] a [[Bohuslav Sobotka]] vytvořili a představili návrh zákona o lobbingu. Ten definoval lobbing a upravoval činnost lobbistů v ČR. Návrh zákona, jenž počítal se zavedením seznamu lobbistů a lobbovaných osob a doporučoval stanovit sankce pro politické poradce za porušení pravidel při lobbování, byl [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] vrácen na podzim 2009 k přepracování.
'''Public affairs v České republice'''
 
[[Kategorie:Public relations]]
V České republice působí několik set lobbistů, jejichž činnost není legislativně upravena a není ani regulována oborovým orgánem typu asociace, sdružení či komory. S cílem zpřehlednit aktivity lobbistů působících na národní úrovni vznikla v roce 2007 iniciativa na založení asociace public affairs agentur České republiky. V roce 2009 byl záměr na vytvoření samoregulačního orgánu znovu obnoven. Iniciativa počítá se založením asociace, která bude sdružovat přední profesionální public affairs agentury. Podmínkou členství v asociaci bude závazek dodržování etického kodexu.
[[Kategorie:Politická korupce]]
 
[[de:Public Affairs]]
Vedle iniciativy na vznik oborového regulačního orgánu byl v létě 2009 dán podnět k legislativní úpravě lobbingu v ČR. Poslanci ČSSD Jeroným Tejc a Bohuslav Sobotka vytvořili a představili návrh zákona o lobbingu. Ten definoval lobbing a upravoval činnost lobbistů v ČR. Návrh zákona, jenž počítal se zavedením seznamu lobbistů a lobbovaných osob a doporučoval stanovit sankce pro politické poradce za porušení pravidel při lobbování, byl Poslaneckou sněmovnou vrácen na podzim 2009 k přepracování.
[[eo:Publikaferoj]]
[[fa:روابط اجتماعی]]
[[ga:Gnóthaí poiblí]]
[[gv:Cooishyn theayagh]]
[[hu:Közügy]]
[[it:Affari pubblici]]
[[sl:Javne zadeve]]
[[su:Public affairs]]
[[th:รัฐกิจ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Firemní_veřejné_vztahy“