Elektrizace tělesa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Způsoby elektrování: typo |
→Způsoby elektrování: doplnění, úpravy (elektrování=elektrizace, pojem skinefekt se používá pro elektrodynamický jev) |
||
Řádek 5:
Vzhledem ke složení [[Látka|látek]] z [[Částice|částic]] znamená elektrování proces oddělování ''kladných'' a ''záporných'' částic, které se nacházejí i v nenabitém (''elektricky neutrálním'') tělese. Nejmenším takovým tělesem je [[atom]], který obsahuje stejný počet [[proton]]ů (kladně nabité částice) a [[elektron]]ů (záporně nabité částice), takže se navenek jeví jakoby bez náboje. Vyjmutím nebo přidáním jednoho nebo více elektronů se z atomu stává [[kladný iont]] (''kationt'') nebo [[záporný iont]] (''aniont''). V kationtu je ''větší'' počet protonů než elektronů, v aniontu je počet protonů ''menší'' než počet elektronů.
== Způsoby elektrování (elektrizace) těles ==
'''
'''[[Elektrostatická indukce]]''' – těleso se zelektruje přiblížením jiného tělesa s elektrickým nábojem. Tím se v nejbližších vrstvách tělesa přitáhnou částice s opačným nábojem a naopak odpudí částice se stejným nábojem. Využívá se např. ke generování elektrostatického napětí ve [[Whimhurstova indukční elektrika|Whimhurstově indukční elektrice]], praktické použití nachází v [[Kopírka|kopírkách]] nebo [[Laserová tiskárna|laserových tiskárnách]] a v [[Elektrostatický filtr|elektrostatických filtrech]].
'''[[Elektromagnetická indukce]]''' – těleso se zelektruje vzhledem k indukovanému příčnému elektrickému poli při pohybu v magnetickém poli. Stejně lze na mikroskopické úrovni vysvětlit i příčnou elektrizaci při tzv. [[Hallův jev|Hallově jevu]].
'''[[Tření]]''' – [[Mechanika|mechanický]] způsob. Zvýšený [[Teplo|tepelný]] [[elektrický pohyb|pohyb]] částic díky tření umožní uvolnění některých elektronů z atomů a jejich přemístění mezi tělesy. Jedná se o [[Historie elektřiny|historicky]] první způsob praktického zkoumání [[Elektřina|elektřiny]]. K dokonalosti je tato metoda přivedena ve [[Van de Graaffův generátor|van de Graafově generátoru]] a v kombinaci s elektrostatickou indukcí ve [[Whimhurstova indukční elektrikum|Whimhurstově indukčním elektriku]].▼
▲'''[[Tření]]''' – [[Mechanika|mechanický]] způsob. Zvýšený [[Teplo|tepelný]] [[elektrický pohyb|pohyb]] částic díky tření umožní uvolnění některých elektronů z atomů a jejich přemístění mezi tělesy. Jedná se o [[Historie elektřiny|historicky]] první způsob praktického zkoumání [[Elektřina|elektřiny]].
'''Pyroelektrický jev''' – působením [[Teplo|tepla]] se nabíjí povrch tělesa se spontánní polarizací.
'''[[Termoelektrický jev]]''' – podle druhu termoelektrického jevu může dojít k elektrizaci tak, že působením [[Teplo|tepla]] se zvýší schopnost přestupu elektronů přes materiálové rozhraní (schopnost překonat výstupní práci) nebo působení usměrněného toku [[Teplo|tepla]] ovlivní neuspořádaný pohyb elektronů.
'''[[Ionizace]]''' – působením [[Elektromagnetické záření|záření]] ([[rentgenové záření]], [[mikrovlnné záření]], aj.) vhodné [[Vlnová délka|vlnové délky]] na látku se z některých atomů může uvolnit elektron.
'''[[Fotoelektrický jev]]''' – [[Absorpce světla|absorpcí]] [[foton]]ů s dostatečnou [[Energie|energií]] se může elektron uvolnit z atomu, nastává ''fotoemise''. Používá se ve ''fotovoltaických článcích''.
'''[[Piezoelektrický jev]]''' – stlačením [[Krystalická látka|krystalů]] některých látek vzniká na jejich povrchu elektrický náboj. Používá se u ''piezoelektrických zapalovačů''.
| |||