Verze z 19. 8. 2009, 16:34 editovat 147.32.114.210 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 12. 2009, 13:08 editovat zrušit editaci Oashi (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 34 069 editací kapitoly, reformulace, linky, asyn serva Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Image:Drehantrieb in raffinerie 01.jpg\|thumb\|Servomotor na rafinerii]] '''Servomotor''' zkráceně '''~~Servo~~servo''' je motor pro pohony (většinou elektrické, ale existují také hydraulická, pneumatická či dokonce parní serva), u kterých lze na rozdíl od běžného [[motor]]u nastavit přesnou polohu natočení osy. Ovládají se jím například posuvy u [[CNC stroj]]ů, nastavení čtecí hlavičky u [[pevný disk\|pevného disku]]. Všechny RC (Radio control) modely používají malá modelářská serva. Servo také často pracuje na podstatně menších otáčkách, než je pro daný typ stroje obvyklé. Elektrické servomotory jsou řízeny prakticky výhradně tranzistorovými měniči s [[pulzně šířková modulace\|pulzně šířkovou modulací]] ([[PWM]]). ▼ V širším slova smyslu je servomotorem jakýkoli motor sloužící k motorickému řízení polohy nahrazující práci člověka. Může to být: Poloha hřídele servomotoru je zjišťována elektricky pomocí fotoelektrického snímače (encoder) nebo pomocí rozkladače ([[selsyn]]u). Pro levné aplikace lze použít optické snímání pomocí kódového kotoučku či proužku. Nedoporučuje se [[potenciometr]]. ▼ * elektromagnet, * elektromotor, * pneumatický či hydraulický píst * nebo i topný odporový drát na bimetalu. Servomotor může zařízení polohovat: * do dvou nebo více diskrétních poloh, * nebo i plynule mezi krajními polohami. == Řízení a regulace == O poloze zařízení lze usuzovat bez zpětné vazby, např: * podle počtu impulzů vyslaných do krokového motorku, * podle času po který byl pohon zapnutý. Vlastnosti servomotoru vylepšuje použití [[snímač]]ů pro odečet polohy. Signál těchto čidel lze využít k dalšímu [[řízení]] pohonu, například vypnout motor po dojezdu do krajní polohy. Zavedením lineární [[záporná zpětná vazba\|záporné zpětné vazby]] lze servomotorem řídit polohu zařízení v celém rozsahu jeho pracovní dráhy. Je k tomu zapotřebí [[řídicí systém]] zvaný [[regulátor]]. ▲Poloha hřídele servomotoru jebývá zjišťována elektricky pomocí fotoelektrického snímače (encoder) nebo pomocí rozkladače ([[selsyn]]u). Pro levné aplikace lze použít optické snímání pomocí kódového kotoučku či proužku, [[gray code]]. Nedoporučuje se [[potenciometr]]. Signál snímače polohy je přiveden pomocí [[zpětná vazba\|zpětné vazby]] na regulátor, který porovnává skutečnou polohu motoru s žádanou polohou. Na základě rozdílu žádané a skutečné polohy regulátor (často velmi složitý) řídí měnič a tak nastavuje motor na žádanou polohu. == Napájení == '''Střídavé servomotory''' (AC) jsou dnes nejpoužívanější typy servomotorů. Jsou to synchronní motory (bez kartáčů) s permanentními magnety na rotoru a třífázovým vinutím ve statoru. Dnešní konstrukce motorů používají permanentní magnety na bázi vzácných zemin (nejčastěji typ neodym - železo - bór). Motory lze několikanásobně momentově přetížit a proto jsou vhodné pro dynamicky náročné úlohy.▼ Pro uspokojení zvýšených energetických nároků regulovaného pohonu na napájení (zrychlené dojezdy a dobrždování pro zrychlení práce) se používají [[servozesilovač]]e. Ty mohou být mechanické, hydraulické nebo elektronické zařízení, podle druhu servomotoru. ▲Elektrické servomotory jsou z důvodu tepelných ztrát řízeny prakticky výhradně tranzistorovými měniči s [[pulzně šířková modulace\|pulzně šířkovou modulací]] ([[PWM]])., aby se předcházelo přehřívání. == Střídavé servomotory == Střídavé servomotory jsou dnes nejpoužívanější typy servomotorů. Střídavé servomotory jsou bezkartáčové motory s třífázovým vinutím statoru: buď synchronní s permanentními magnety na rotoru nebo asynchronní s kotvou nakrátko. === Asynchronní servomotory === Dnešní řídící systémy už jsou schopny regulovat přesnou polohu i u asynchronních motorů, což činí celé řešení velice levné a robusní. === Synchronní servomotory === V širším slova smyslu je servomotorem jakýkoli motor sloužící k motorickému řízení polohy nahrazující práci člověka. Může to být tedy např. elektromagnet, elektromotor, pneumatický či hydraulický píst, nebo třeba topný odporový drát na bimetalu. Servomotor může zařízení polohovat do dvou nebo více diskrétních poloh, nebo plynule mezi krajními polohami. O poloze zařízení lze usuzovat např. podle počtu impulzů vyslaných do krokového motorku, nebo podle času po který byl pohon zapnutý. Tomu se říká řízení bez zpětné vazby. Vlastnosti servomotoru vylepšuje použití čidel pro odečet polohy pohonu. Signál těchto čidel lze využít k dalšímu řízení pohonu, například vypnout motor po dojezdu do krajní polohy. Zavedením lineární záporné zpětné vazby lze servomotorem proporcionálně řídit polohu zařízení v celém rozsahu jeho pracovní dráhy. Je k tomu zapotřebí řídící systém zvaný [[regulátor]] nebo též jinak servozesilovač. Je jím mechanické, hydraulické nebo elektronické zařízení, podle druhu servomotoru. ▲'''Střídavé servomotory''' (AC) jsou dnes nejpoužívanější typy servomotorů. Jsou to synchronní motory (bez kartáčů) s permanentními magnety na rotoru a třífázovým vinutím ve statoru. Dnešní konstrukce ~~motorů~~ používají permanentní magnety na bázi vzácných zemin (nejčastěji typ neodym - železo - bór). Motory lze několikanásobně momentově přetížit a proto jsou vhodné pro dynamicky náročné úlohy. [[Kategorie:Motory]]

Servomotor: Porovnání verzí