PID regulátor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
obrazek, format
Řádek 1:
[[File:Pid-feedback-nct-int-correct.png|thumb|Regulátor PID v regulační smyčce. Vlevo ''žádaná hodnota'' (''setpoint''), vpravo měřený ''výstup'' (''output'') z procesu, rozdílem žádané hodnoty a výstupu vzniká ''regulační odchylka'' (''error''), která je zpracována PID složkami regulátoru a jako ''akční veličina'' vstupuje do procesu.]]
'''PID regulátor''' patří mezi spojité regulátory, složený z proporcionální, integrační a derivační části. V systémech řízení se řadí před řízenou soustavu. Do regulátoru vstupuje [[regulační odchylka]] <math>e(t)</math> a vystupuje [[akční veličina]] <math>x(t)</math>. Přenos regulátoru se vyjadřuje jako poměr těchto veličin
 
'''PID regulátor''' patří mezi spojité regulátory, složený z proporcionální'''p'''roporcionální, integrační'''i'''ntegrační a derivační'''d'''erivační části. V systémech řízení se řadí před řízenou soustavu. Do regulátoru vstupuje [[regulační odchylka]] <math>e(t)</math> a vystupuje [[akční veličina]] <math>x(t)</math>. Přenos regulátoru se vyjadřuje jako poměr těchto veličin
:<math>f_R (t) = \frac{x(t)}{e(t)}</math>
:V technických oborech se používá [[Laplaceova transformace]]
:<math>F_R (s) = \frac{X(s)}{E(s)}</math>
 
== Proporcionální složka regulátoru ==
Proporcionální složka, '''P regulátor''', je prostý [[zesilovač]]. [[Regulační odchylka]] je přímo úměrná [[akční veličině (akční veličina)|akční veličině]].
Řádek 10 ⟶ 13:
:
:Samotný P regulátor nedokáže odstranit poruchu v podobě trvalé regulační odchylky.
 
=== Pásmo proporcionality ===
Pásmo proporcionality udává, o kolik procent se musí změnit vstupní signál ([[regulační odchylka]]), aby se výstup ([[akční veličina]]) změnilazměnil v celém rozsahu
;<math>pp = \frac{1}{r_0} 100\cdot 100%</math>
 
== Integrační složka regulátoru ==
Integrační složka regulátoru, '''I regulátor''', je takový regulátor, kdy [[akční veličina]] je přímo úměrná integrálu [[regulační odchylky (regulační odchylka)|regulační odchylky]]. <math>r_i</math> je zesílení integračního regulátoru.
:<math>x(t) = r_i \int_{0}^{t} e(t) dt + x(0)</math>
:Tomu odpovídá přenos
:<math>F_R (s) = \frac{X(s)}{E(s)} = \frac{r_i}{ps} = \frac{1}{T_i ps}</math>
:V technické praxi se častěji setkáme s časovou konstantou <math>T_i</math> než se zesílením integračního regulátoru <math>r_i</math>. Výhodou I regulátoru je to, že dokáže úplně eliminovat regulační odchylku. Nevýhodou je, že zpomaluje [[regulační děj]] a zhoršuje [[stabilitu (stabilita)|stabilitu]]. V technické praxi se často stává, že [[akční veličina]] stále roste i při eliminaci odchylky. Tento [[wind-up]] jev se řeší přidáním nespojitého prvku (nejčastěji [[relé]]) mezi regulátor a soustavu, který v případě nulové odchylky omezí akční veličinu.
 
== Derivační složka regulátoru ==
Derivační složka regulátoru, '''D regulátor''', je takový regulátor, kdy [[akční veličina]] je přímo úměrná derivaci [[regulační odchylky (regulační odchylka)|regulační odchylky]]. Technická realizace tohoto regulátoru není možná, protože nejde o [[kauzální (kauzalita)|kauzální]] systém, v praxi by došlo k rozpojení obvodu v ustáleném stavu. Mluvíme o ideálním D regulátoru
:<math>x(t) = r_d \frac {de(t)}{dt}</math>
:Tomu odpovídá přenos
:<math>F_R (s) = \frac{X(s)}{E(s)} = r_d ps</math>
:Derivační regulátor zrychluje [[regulační děj]] a zesiluje [[šum]]. Časová konstanta se samostatného D regulátoru neurčuje. Samostatně se '''nikdy nevyskytuje'''. Realizuje se přidáním realizační konstanty &epsilon;.
 
=== Realizovatelný D regulátor ===
Řeší se přidáním slabé integrační složky s realizační konstantou &epsilon;. Konstanta &epsilon; je asi stokrát menší než hodnota v čitateli, ale nesmí být příliš malá (max. pětsetkrát), aby byla úloha výpočetně řešitelná
:<math>F_R (s) = \frac{X(s)}{E(s)} = \frac{r_d ps}{\epsilonvarepsilon ps + 1}</math>
 
== Ideální PID regulátor ==
Prostou [[sumací (sumace)suma|sumací]] složek vznikne PID regulátor
:<math>x(t) = r_0 e(t) + r_d \frac {de(t)}{dt} + r_i \int_{0}^{t} e(t) dt + x(0)</math>
:Tomu odpovídá přenos
:<math>F_R (s) = \frac{X(s)}{E(s)} = r_0 + r_d ps + \frac{r_i}{ps} = K_R(1 + T_D ps + \frac{T_I}{ps}) = k_R\frac{(T_1 ps + 1)(T_2 ps + 1) }{ps}</math>
:Pro praktickou realizaci se používá tvar s <math>K_R</math>,<math>T_D</math> a <math>T_I</math>. Poslední tvar se používá v simulacích a teoretických výpočtech. Doplněním realizační konstanty je možné regulátor vyrobit.
 
=== Ostatní spojité regulátory ===
Z PID regulátoru se dají odvodit jiné kombinace. Vyrobitelné jsou ID regulátory (PID s proporcionální složkou rovnou jedné), PD regulátory a PI regulátory. PI regulátor je po PID nejčastějším regulátorem
 
== Literatura ==
* I. Švarc, M. Šeda, M. Vítečková.: Automatické řízení
* P. Blaha, P. Vavřín.: Řízení a regulace 1. Skriptum VUT
 
{{Commonscat|PID controllers}}
 
[[Kategorie:Kybernetika]]
Řádek 48 ⟶ 60:
[[ca:Controlador PID]]
[[de:Regler#PID-Regler]]
[[en:PID controller]]
[[es:Proporcional integral derivativo]]
[[fr:Régulateur PID]]