Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: +kat. |
m Opraveno odkazování na "Široký vrch (České středohoří)". |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Pontanus von Breitenberg.jpg|thumb|Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka]]
'''Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka''' ([[1550]] [[Most (město)|Most]] – [[20. únor]]a [[1614]] [[Praha]]) byl [[humanismus|humanistický]] básník a prozaik, historik a církevní hodnostář. Přívlastek ''Pontanus'' znamená ''Mostecký''.
== Vzdělání ==
Jiří Barthold se narodil roku [[1550]] v Mostě, kde získal první vzdělání. Další studium získal v [[Plzeň|Plzni]] a [[Horšovský Týn|Horšovském Týně]], kde pobýval dva roky a roku [[1573]] pokračoval ve studiu [[filosofie|filozofie]] a [[teologie]] v [[Praha|Praze]] na [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] [[Klementinum|koleji sv. Klementa]]. Studium v roce [[1577]] přerušil a odešel do [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Loucký klášter|kláštera v Louce]] u [[Znojmo|Znojma]], kde vyučoval budoucí [[kněz]]e [[gramatika|gramatice]], [[logika|logice]] a [[poetika|poetice]]. V dubnu [[1580]] se Barthold vrátil do Prahy dokončit přerušená studia. Titul [[bakalář]]e získal [[5. leden|5. ledna]] [[1581]].
== Působení na pražském arcibiskupství ==
Školu ukončil již jako tajemník nově zvoleného [[arcibiskup]]a [[Martin Medek z Mohelnice|Martina Medka z Mohelnice]]. Roku 1581 byl Berthold jmenován [[vyšehrad]]ským [[kanovník]]em a v následujícím roce i metropolitním kanovníkem. Na kněze byl vysvěcen v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice svatého Jiří]] roku [[1583]]. V roce [[1593]] se stal [[kapitula|kapitulním]] [[probošt]]em u sv. Víta, současně byl i [[Olomouc|olomouckým]] a [[Budyšín|budyšínským]] kanovníkem. Za arcibiskupů Martina Medka, [[Zbyněk Berka z Dubé a Lipé|Zbyňka Berky z Dubé]], [[Karel z Lamberka|Karla z Lamberka]] a [[Jan Lohelius|Jana Lohelia]] byl generálním [[vikář]]em. Jiří Barthold získal také titul [[palatin]]a s oprávněním udílet erby. On sám byl do šlechtického stavu povýšen roku [[1588]] císařem [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] a obdržel [[predikát|přídomek]] z ''Breitenberka'' podle [[Široký vrch (
== Literární činnost ==
Barthold byl literárně činný se vztahem k hudbě. Byl autorem textů k [[moteto|motetům]] skladatele [[Jacob Regnart|Jacoba Regnarta]]. Nejstarší známá Bartholdova báseň pochází z roku [[1571]], kdy pobýval v Horšovském Týně. První básně, které byly spíše jen pokusy, adresoval svým učitelům a církevním hodnostářům. Největší část Bartholdovy básnické činnosti spadá do 70. až 90. let 16. století. V roce [[1593]] vyšly tiskem veršované dějiny města Mostu. Od 90. let 16. století se věnoval více odborné literatuře v oborech [[historie]], [[teologie]] a [[rétorika]]. Zabýval se životy svatých v díle ''Bohemia pia'' (Zbožné Čechy) a sbírce latinských hymnů o českých patronech ''Hymnorum sacrorum libri tres'' (Tři knihy posvátných hymnů).
== Odkazy ==
=== Literatura ===
D. Martínková, Humanistický literární druh veršovaných městských topografií a Pontanův popis Mostu, Mostecko-Litvínovsko. Regionální studie 7, 1968, s. 71-76.
=== Externí odkazy ===
* [http://www.mumost.cz/mesto/osobnosti/pontanus.htm Podrobný životopis na stránkách města Mostu]
| |||