Max Stirner: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Image:Max stirner.jpg|thumb|Max Stirner]]
'''Max Stirner''', vlastním jménem ''Johann Caspar Schmidt'' ([[25. říjen]] [[1806]], [[Bayreuth]] – [[25. červen]] [[1856]], [[Berlín]]) byl [[Německo|německý]] [[filozof]]. Delší čas a s přerušeními studoval filosofii a teologii, zejména v Berlíně, kde promoval 1835. Uprostřed třicátých let překládal spisy liberálních ekonomů ([[Adam Smith]], [[Jean Baptiste Say]]).
Jeho návaznost na [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]] a [[Ludwig Feuerbach|Feuerbacha]] se často přeceňuje, souvislost s hegelovskou levicí zůstává od počátku nanejvýš terminologická. (Roku 1845 Stirnera kritizuje Karl Marx v eseji "Německá ideologie"). Někdy je považován za [[solipsismus|solipsistu]]. Ve své hlavní knize "Jedinec a jeho vlastnictví", značně vyhrocené polemicky, napadá veškeré obecné normy duchovní i formální jako brzdu rozletu jedince (individuality): stát, morálku, náboženství, všechny formy sociality. Nejblíže jeho stylizaci stojí některé radikální pasáže díla Johanna Gottlieba Fichteho a Ladislava Klímy, zatímco příbuznost s Nietzschem (na níž poukazoval jako první filosof Eduard von Hartmann v roce 1891) je velmi povrchní a při hlubší analýze neobhajitelná. Na Stirnera se dovolávali anarchisté před 1. světovou válkou (také S. K. Neumann) a ultralevicoví studentští vůdcové roku 1968, aniž doceňovali asociální aspekty Stirnerova díla. To znamená spíše dovedení původních liberalistických impulsů k individualistickým závěrům.
{{Pahýl - biografie}}
| |||