HMS Dreadnought (1906): Porovnání verzí

Byla to tak pokročilá loď, že dala jméno celé generaci moderních bitevních lodí - [[dreadnought]]ům, zatímco lodě, které učinila zastralé se začaly nazývat [[predreadnought]]y (například francouzská [[třída Danton]]). ''Dreadnought'' byl také první válečnou lodí, kterou poháněly parní turbíny. Její uvedení podnítilo námořní závody ve zbrojení, kdy se jí [[námořnictvo|námořnictva]] po celém světě snažila vyrovnat, hlavně [[Kaiserliche Marine|německé císařské námořnictvo]] do [[první světová válka|první světové války]].<ref> Hacker, Barton C. "The Machines of War: Western Military Technology 1850-2000," ''History and Technology'', Vol. 21, No. 3, September 2005, pp 255-300. See pp 256-257.</ref>

 

[[Soubor:HMS Dreadnought (1911) profile drawing.png|thumb|left|Ilustrace lodi]]

 

Loď byla vyprojektována v první polovině roku 1905 a její stavba začala v loděnici ''Portsmouth Dockyard'' v 2. října téhož roku. Trvala vlastně pouhý rok. Trup lodi byl spuštěn na vodu 10. února 1906 a 2. listopadu 1906 byl ''Dreadnought'' dokončen. Od svého přijetí do služby až do roku 1912 pak byl vlajkovou lodí britského Domácího loďstva (''[[Home Fleet]]'').

 

[[Soubor:HMSDreadnought gunsLOCBain17494.jpg|thumb|left|Dělová věž s 305mm kanóny a dvojicí lehkých 76mm děl na střeše]]

 

''Dreadnought'' nenesl děla sekundární ráže a na boj proti lehkým silám protivníka nesl jen 24 kusů 76mm kanónů typu ''Mk I'' s délkou hlavně 50 ráží, lafetovaných po jednom. Dále měl pět pevných podhladinových 457mm [[torpédomet]]ů.

 

[[Soubor:Dreadnought elevation 1913.jpg|thumb|left|Schéma pancéřování lodi]]

 

Boční pancéřový pás se táhl po celé délce boku lodi a měl nejvyšší sílu 279 mm. Loď dále měla tří pancéřové paluby o síle 102, 70 a 17 mm. Dělové věže, barbety věží a velitelský můstek chránil 279mm pancíř. Trup byl dále rozdělen do řady vodotěsných oddělení, aby byla zajištěna odolnost při zásahu [[Torpédo|torpédem]].

 

''Dreadnought'' byl první válečnou lodí, kterou poháněly parní turbíny. Celkem 18 tříbubnových kotlů Babcock & Wilcox dodávalo páru turbínám Parsons. Ty roztáčely čtyři [[lodní šroub]]y. Loď dosahovala rychlosti 21 uzlů, což bylo až o 3–4 uzly více, než u dosavadních bitevních lodí.

 

''Dreadnought'' byl v aktivní službě po celou dobu [[První světová válka|první světové války]]. Od roku 1914 do května roku 1916 byl součástí 4. bitevní eskadry (''4th Battle Squadron''), operující v [[Severní moře|Severním moři]].<ref name="Naval">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

Od května 1916 byl ''Dreadnought'' vlajkovou lodí 3. bitevní eskadry (''3rd Battle Squadron''), která měla hlavní operační prostor v oblasti ústí [[Temže]].<ref name="Naval" /> Válečným nasazením opotřebovaná loď byla v roce 1919 převedena do rezervy a v roce 1921 prodána k sešrotování. Sešrotována byla v roce 1923.

 

=== Související články ===

 

| příjmení = Hynek

| jméno = Vladimír

<references/>

 

{{commons|HMS Dreadnought (1906)}}

 

[[Kategorie:Bitevní lodě Royal Navy]]

 

[[de:HMS Dreadnought (1906)]]

[[el:HMS Dreadnought (1906)]]

[[es:HMS Dreadnought (1906)]]

[[et:HMS Dreadnought (1906)]]

[[he:אה"מ דרדנוט]]

[[hr:HMS Dreadnought]]

[[sk:HMS Dreadnought (1906)]]

[[sr:ХМС Дреднот]]

[[zh:无畏号战列舰]]