Lankrabě

Landkrabě (německy Landgraf, latinsky comes magnus, comes patriae, comes provinciae, comes terrae, comes principalis, lantgravius) byl šlechtický titul, užívaný výhradně ve Svaté říši římské.

Heraldická koruna landkraběte

Jednalo se o hraběte, který podléhal přímo císaři, to jest nepodléhal žádnému vévodovi či knížeti, a byl tedy suverénní. Země, které vládl landkrabě, se nazývala ladkrabství. Ladkrabě byl například vládce Hessenska, Hesensko-Kasselský a Hesensko-Darmstadtský.

První zmínka o tomto titulu je z roku 1086 o vládci Dolního Lotrinska. Titul byl v pořadí mezi knížetem a hrabětem, nicméně zasedali v kurii říšských knížat.