Julské Alpy: Porovnání verzí

 

== Východní Julské Alpy ==

Řeka [[Sáva Dolinka]] odděluje na severu ''Východní Julské Alpy'' od hřebene pohoří [[Karavanky]], na východě pak [[Lublaň]]ská kotlina od Savinjských a Kamnických Alp. Jižní [[hranice]] ''Východních Julských Alp'' přechází nijak jednoznačně do pohoří [[Kras]], který tvoří rozsáhlý [[labyrint]] menších, v mnoha případech na ''Julské Alpy'' navazujících pohoří.

Na území Julských Alp pramení dvě významné [[Slovinské řeky]]:

Z hlediska horopisného dělíme ''Východní Julské Alpy'' na několik samostatných skupin a horských celků. Nejzápadnější skupinou je oblast '''''Mangart - Jalovec''''', která přímo sousedí s [[itálie|italskou]] částí ''Julských Alp''. Tuto skupinu vymezují dvě významná sedla - Predel a [[Vršič]]. Na severu ji ohraničuje údolí [[Sáva Dolinka|Sávy Dolinky]], která zde pramení. Kromě obou vrcholů dávající celé skupině jméno zde najdeme ještě další významné vrcholy [[Mojstrovka]] a [[Bavški Grintavec]]. Na jihu na tuto horskou část navazuje skupina '''''Monte Canin'''''. Najdeme ji na jihozápadě území a představuje v kontextu ''Julských Alp'' svérázné území s vysoko položenou [[kras]]ovou a pustou planinou a s jediným opravdovým ledovcem Julských Alp (na italské straně masivu). Oblast je dobře dostupná vybudovanou [[lanovka|lanovkou]] z města [[Bovec]]. Východně od sedla [[Vršič]] se zvedá skupina '''''Razor - Prisojnik'''''. Tvoří ji několik mohutných vrcholů, které jsou mezi sebou pospojovány sítí velmi odvážně vedených [[zajištěná cesta|zajištěných cest]]. Na tuto oblast přímo navazuje druhá nejvyšší část ''Východních Julských Alp'', skupina '''''Škrlatica - Martuljek'''''. Leží na sever od sedla Luknja a končí v údolí [[Sáva Dolinka|Sávy Dolinky]]. Na malé ploše najdeme asi největší koncentraci vysokých skalnatých [[horský štít|štítů]]. Většina je [[turistika|turisticky]] nepřístupná. Na [[jih]] od této horské skupiny se na dolinou Vrata tyčí nejvyšší oblast celých ''Julských Alp'' - skupina '''''Triglav'''''. Na [[jih]] klesají [[Pohoří|hory]] mírně do údolí Triglavských jezer. Na [[východ]] se pozvolna narovnávají až přejdou v [[Lublaň]]skou kotlinu.

 

== Západní Julské Alpy ==

Na [[sever]]u jsou odděleny tokem říčky [[Rio Bianco]] od pohraničních [[Karavanky|Karavanek]], později k jihu se točící [[řeka]] [[Fella]] dělí ''Západní Julské Alpy'' od masivu [[Karnské Alpy|Karnských Alp]]. Jižní hranice není ničím výrazně tvořena, hory se pozvolna snižují do [[Friuli-Venezia Giulia|friulských]] rovin.

Tato část ''Julských Alp'' je poměrně chudá na vodu. Najdeme zde jen dvě významnější [[jezero|jezera]] - [[Laghi di Fusine]] a [[Lago del Predil]].

Na severovýchodě území leží skupina '''''Mangart'''''. Údolí řeky [[Rio Grande|Rio Grande (Itálie)]] ji odděluje od nejvyšší skupiny ''Západních Julských Alp'' - skupiny '''''Montasio - Fuart.''''' Hluboká [[soutěska]] řeky [[Dogna]] dělí tuto část hor od podstatně nižšího hřebene '''''Jof di Dogna - Due Pizzi'''''. Na jih od řeky Rio del Lago a Raccolana leží poslední významná skupina '''''Canin'''''. Jižní rozsochy pohoří již nemají vysokohorský charakter a dělí se na několik nevýznamných celků.

 

 

== Ochrana přírody ==

Na území ''Julských Alp'' se nachází [[Triglavský národní park]]. Svou plochou patří mezi největší chráněné území v [[Alpy|Alpách]]. Rozloha parku je 84 805 ha - což jsou 4% území celého [[slovinsko|Slovinska]].

[[Pohoří]] je neobyčejně bohaté na rostlinstvo. Ve vysokých polohách roste mnoho velmi odolných rostlin - [[Lomikámen]], [[Netřesk]], několik druhů [[Hořec|hořců]], bílý [[mák]] Buzerův a [[Protěž]]. Některé druhy [[Rostliny|rostlin]] nenajdeme nikde jinde, než na území ''Julských Alp'', např. [[Zvonek Zoissův]].

 

 

== Literatura ==

 

 

[[Kategorie:Povodí Sávy]]

 

[[da:Juliske Alper]]

[[de:Julische Alpen]]