Elektrická dráha na Letné v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - px a linkfix |
m Odstranění linku na rozcestník Siemens s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Siemens AG; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=[[František Křižík|Křižíkově]] dráze a společnosti z roku 1891|druhý=dnešní tramvajové trati|stránka=Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka}}
[[
'''Elektrická dráha na [[Letná|Letné]] v [[Praha|Praze]]''' byl název první pražské elektrické tramvajové dráhy a zároveň soukromého podniku [[František Křižík|Františka Křižíka]], který tuto dráhu zřídil roku [[1891]] a provozoval sezónně až do roku [[1900]]. Dráha byla zrušena roku 1902 a v následujících letech zcela odstraněna.
Řádek 29:
=== Příprava a výstavba prvního úseku ===
Inspirací Křižíkovi byla ukázková jednoduchá elektrická dráha firmy [[Siemens AG|Siemens]] & [[Halske]], která byla k vidění na průmyslové výstavbě v Berlíně roku [[1879]].<ref name=referat /> Původně měl Křižík záměr stavět trať ke [[Královská obora|Královské oboře]] ve směru od holešovického přístavu a [[Ostrov Štvanice|ostrova Štvanice]], ale nakonec své plány přizpůsobil plánům stavby městské lanovky a navázal na ni.<ref name=referat />
Nejstarším dochovaným dokumentem o dráze je Křižíkova žádost Radě královského města Prahy z 6. března 1890 o udělení zásadního souhlasu ke stavbě. Souhlas se stavbou rada města udělila 20. března 1890.<ref name=referat>Jakub Kolář: [http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2120 110 let pražských elektrických drah], maturita.cz, 14. 11. 2001</ref> 12. června 1890 ministerstvo obchodu jako tehdejší nejvyšší drážní orgán povolilo předběžné technické práce. Projektovou dokumentaci vyhotovila do června 1890 Technická kancelář Reiter a Štěpán. Rozpočet stavby byl 61 671 zlatých. 5. listopadu 1890 se konala pod vedením smíchovského hejtmana politická pochůzka (místní šetření) a staniční komise.<ref name=referat /> Proti projektu vystoupil generální ředitel provozovatele koňky, soukromého dopravního podniku [[Pražská tramway]], [[Viktor Haas]], který podle koncese a smlouvy s městem měl výlučné právo stavět v Praze pouliční dráhy, avšak komise jeho námitky neuznala.<ref name=referat /> 11. května 1891 byla udělena císařská koncese ke stavbě a provozování dráhy.<ref name=referat />
Řádek 65:
V březnu 1892 byla dokončena projektová dokumentace prodloužení dráhy na bubenečské straně, náklady byly spočteny na 25 817,15 zlatých. Politická pochůzka [[8. říjen|8. října]] [[1892]] projekt schválila bez zásadních námitek. [[2. únor]]a [[1893]] byla udělena nová koncese ke stavbě a provozování dráhy a [[1. září]] [[1893]] byl zahájen provoz na prodloužené dráze. Při menším zájmu jezdil po trati jen jeden vůz, za příznivého počasí při velkém zájmu oba vozy.<ref name=referat /> Dráha pak byla v provozu vždy jen v letní sezóně až do roku 1900,<ref name=dpp /> zlikvidována byla v roce 1902.<ref name=pis>[http://www.pis.cz/cz/praha/doprava/tramvaje Tramvaje], Pražská informační služba</ref>
Jednotné jízdné bylo, podle smlouvy s městem, 8 krejcarů. Od roku 1892 měla Elektrická dráha na Letné měla společné jízdenky s [[Lanová dráha na Letnou|letenskou lanovou dráhou]] (ta byla zprovozněna již 31. května 1891), takže fakticky zde dva dopravci již tehdy vytvořili [[integrovaný dopravní systém]].<ref>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-vi V Praze jezdí lanovky], 24. 5. 2005,
=== Plány dalšího rozšiřování ===
| |||