Ústava Československé socialistické republiky: Porovnání verzí

Teoreticky byla ústava Československé socialistické republiky vyjádřením socialistického konstitucionalismu, jenž&nbsp;byl silně ovlivněn sovětskými ústavami z&nbsp;let 1936 a&nbsp;1977.<ref name="stan12">{{Citace monografie | příjmení = Zdobinský | jméno = Stanislav| odkaz na&nbsp;autora = Stanislav Zdobinský | spoluautoři = et al.| titul = Československá ústava: Komentář| vydání = 1 | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 531 | edice = Zákony (komentáře) | strany = 12}}</ref> Československá úprava však měla oproti ústavám jiných socialistických států svá specifika, z&nbsp;nichž nejmarkantnější byla existence individuální hlavy státu (další výjimkou byla do&nbsp;roku 1980 socialistická [[SFRJ|Jugoslávie]]). Základní osou systému byla tzv.&nbsp;koncepce zastupitelských sborů.<ref name="stan57">Zdobinský (1988). s. 58.</ref> Československá ústava z&nbsp;roku 1960 neupravovala jen státní instituce, ale i&nbsp;instituce politické, když zakotvovala vedoucí úlohu [[KSČ]] (čl.&nbsp;4) či vymezovala prostor pro [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontu]] (čl.&nbsp;6) a&nbsp;další dobrovolné společenské organizace (čl.&nbsp;5).

 

 

=== Přijetí ===