Polymerizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
celé přepracování
→‎Iontová: oprava textu
Řádek 19:
 
==== Iontová ====
[[Monomer]] musí být polarizovaný, tzn. dipól vznikavzniká [[mezomerní efekt|mezomerním]] či [[indukční efekt, |indukčním efektem]]. Pokud efekt je efekt kladný, substituent dopuje vinyl elektrony, monomer pak může polymerovat kationtovým mechanismem. Pokud je efekt záporný, monomer polymeruje aniontovým mechanismem. Rychlost polymerizace je dána stabilitou rezonance – u velké rezonance (např. [[styren]], [[butadien]]) je polymerizace pomalá. Ve většině případů platí, že kationtová polymerizace je řádově rychlejší než aniontová a aniontová řádově rychlejší než radikálová polymerizace.
Záporný efekt, aniontovým mechanismem.
Rychlost polymerizace je dána stabilitou rezonance, velká rezonance ([[styren]], [[butadien]]) => polymerizace je pomalá. Ve většině případů platí: kationtová polymerizace je řádově rychlejší než aniontová a aniontová řádově rychlejší než radikálová polymerizace.
 
'''Aniontovým mechnismemmechanismem''' mohou polymerovat tyto monomery (sežazenyseřazeny podle polarizace vzestupně):
styren, butadien, izopren, vinylestery CH<sub>2</sub>=CH-O-CO-R, metakryláty CH<sub>2</sub>=C(CH<sub>3</sub>)-CO-O-R, akryláty CH<sub>2</sub>=CH-CO-O-R, kyanoakryláty CH<sub>2</sub>=C(CN)-CO-O-R. Iniciátory (sestupně podle bazicity) jsou většinou alkalické kovy, organokovy (n-butyllithim, difenylhexyl lithium, ''a''-lihio methyl isobutyrát), alkoxidy (tert-butanolát litný). V extrémních případech může být iniciátorem i [[voda]], která iniciuje polymerizaci kyanoakrylátů, které byly původně vyvinuty jako [[tkáňové lepidlo]] v lékařství, dnes se úspěšně používá jako [[sekundové lepidlo]].
Iniciátory (sestupně podle bazicity) jsou většinou alkalické kovy, organokovy (n-butyllithim, difenylhexyl lithium, ''a''-lihio methyl isobutyrát), alkoxidy (tert-butanolát litný). V extrémních případech může být iniciátorem i [[voda]], která iniciuje polymerizaci kyanoakrylátů, které byly původně vyvinuty jako [[tkáňové lepidlo]] v lékařství, dnes se úspěšně používá jako [[sekundové lepidlo]].
 
'''Kationtový mechanismus''' je náchylný na řadu vedlejších reakcí. Z [[propen|propenu]] vzniká pouze oligomer. V průmyslu se používá pouze k vyrobě [[polyisobutylen|polyisobutylenu]], který není možné žádným jiným zbůsobem připravit. Kationtovými iniciátory jsou [[Brønsted-Lowryho teorie kyselin a zásad|brönstetovy kyseliny]] s objemným aniontem (HClO<sub>4</sub>) a dále [[Lewisova kyselina|lewisovy kyseliny]].
V průmyslu se používá pouze k vyrobě [[polyisobutylen|polyisobutylenu]], který není možné žádným jiným zbůsobem připravit. Kationtovými iniciátory jsou [[Brønsted-Lowryho teorie kyselin a zásad|brönstetovy kyseliny]] s objemným aniontem (HClO<sub>4</sub>) a dále [[Lewisova kyselina|lewisovy kyseliny]].
 
==== Iontově-koordinační ====