Střední Labe (vodní cesta): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vodní cesta: -dopracování a wikifikace |
Dopracování, wikifikace a vložení obrázků |
||
Řádek 1:
[[soubor:Neratovice Labe zdymadlo 6808.JPG|thumb|Jez v Lobkovicích]]
[[soubor:Brandys nad Labem.jpg|thumb|Brandys nad Labem]]
[[soubor:Labe,_Brandýs.jpg|thumb|Labe u Brandýsa nad Labem]]
[[soubor:Plavebni komora Celakovice.JPG|thumb|Jez v Čelákovicích]]
[[soubor:Plavebni komora na Labi - Lysa.jpg|thumb|Plavební stupeň Lysá nad Labem]]
[[soubor:Nymburk.JPG|thumb|Silniční most Nymburk]]
[[soubor:Antonín Engel - Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech 2.jpg|thumb|Jez v Poděbradech]]
[[soubor:Labe-Cidlina-soutok.jpg|thumb|Labe na soutoku s Cidlinou u Poděbrad]]
[[soubor:Klavary- vodní stavba.jpg|thumb| Plavební stupeň Klavary]]
[[soubor:Port Chvaletice.jpg|thumb|Přístav Chvaletice]]
[[soubor:Labe v Pardubicích.jpg|thumb|Labe v Pardubicích]]
[[soubor:Pardubice lock.jpg|thumb|Plavební stupeň Pardubice]]
[[soubor:Mouth of Chrudimka into Elbe.jpg|thumb|Nadjezí stupně Pardubice, soutok s Chrudimkou]]
[[soubor:Parník král Jiří 1.jpg|thumb|Poděbrady]]
File:Parník král Jiří 1.jpg
'''Střední Labe''' je název pro střední část českého toku řeky [[Labe]] od soutoku s [[Vltava|Vltavou]] u [[Mělník]]a po [[Pardubice]], někdy též po [[Hradec Králové]] nebo [[Jaroměř]]. V celé své délce protéká Střední Labe rovinatou zemědělsky využívanou krajinou a od počátku 20.století bylo upravováno průkopy meandrů, prohlubováním koryta a výstavbou 18 jezů za účelem sabilizace podzemních vod, zásobování závlahovou vodou, ochranou před povodněmi a v neposlední řadě pro umožnění plavby velkých lodí s nosností nad 1000 tun.
Jako vodní cesta začíná Střední Labe na soutoku [[Labe]] s [[Vltava|Vltavou]] u [[Mělník]]a a končí na konci vzdutí [[Zdymadlo Pardubice|zdymadla Pardubice]] u [[Kununětice|Kunětic]] nad [[Pardubice]]mi. Staničeno je směrem proti proudu od soutoku u Mělníka, kde začíná v řkm 837,37 jednotné labské kilometráže (''řkm 0,0 staré kilometráže''), a končí v řkm
V současnosti není střední labe průběžně splavné v celé své délce, ale nedaleko [[Přelouč]]e je '''rozděleno na dva oddělené splavné úseky 2 km dlouhými peřejemi''' zvanými [[Labské Hrčáky]]. Peřeje se nacházejí pod [[zdymadlo Přelouč|zdymadlem Přelouč]] (řkm 949,
Vodní cesta na středním Labi je tedy celkem 138,10 km dlouhá, přičemž průběžně splavných a protřednictvím [[Dolní Labe (vodní cesta)|Dolního Labe]] na síť evropských vodních cest napojených, je pouze 112,5 km po [[Přelouč]] (resp. 102,5 km po prozatimní koncový [[přístav Chvaletice|přístav ve Chvaleticích]]). Horní 24 km dlouhý úsek od [[Přelouč]]e po [[Pardubice]] je sice také splavný pro velké lodě a jsou na něm 3 hotová [[zdymadlo|zdymadla]] s plavebními komorami, ale je od zbytku vodocestné sítě izolován a probíhá na něm pouze rekreační a místní osobní plavba.
Řádek 18 ⟶ 34:
Průběžně splavná kvalitní [[vodní cesta]], otevíraná průběžné plavbě od počátku od 70 let [[20.století]]. Plavební ponor je po celý rok 2,10 metrů. Podjezdná výška je zatím omezena na 3,7 metrů (podjezdná výška původního silničního mostu v Poděbradech) ale dokončuje se projekt jejího zvýšení na standardních 5,25 metrů. V tomto úseku se provozuje nákladní plavba a leží zde jak jediný [[veřejný přístav]] Středního Labe v [[Kolín]]ě, tak [[ochranný přístav|ochranné přístavy]] [[Zdymadlo Hadík|Hadík]], [[Nymburk]], a [[Týnec nad Labem]]. Na vodní dopravu jsou napojeny i některé blízko řeky ležící [[štěrkovna|štěrkovny]] (Borek).
*''' přístav Chvaletice - Přelouč''' řkm 939,87 - 951,
Původné nesplavná část řeky, plavební dráha prohlubována průběžně těžbou štěrkopísků z řeky. Na počátku 21.století splavněna část od přístavu [[Chvaletice]] po most v Řečanech nad Labem v řkm 943,2 a dále k začátku [[Labské Hrčáky|Labských Hrčáků]] v řkm 949,5 (112,515 staré kilometráže) pod [[Přelouč]]í vytvořena jednolodní plavební dráha s [[výhybna]]mi. Zbylý úsek ke [[zdymadlo Přelouč|zdymadlu Přelouč]] dlouhý 2km zůstává stále nesplavný. Leží zde jedno přístaviště pro osobní plavbu, nedaleko mostu v Řečanech nad Labem.
* '''Přelouč - Pardubice
Izolovaná část vodní cesty s plavební dráhou, již během [[20. století]] upravenou na potřebné parametry průpichy meandrů, prohloubením a výstavbou 3 kompletních [[zdymadlo|zdymadel]]. Počítá se s výstavbou koncového veřejného přístavu Pardubice v řkm 965,7 (129,0).
Řádek 30 ⟶ 46:
=== Plavební provoz ===
Plavební provoz se na středním labi rozvíjel postupně tak, jak se s výstavbou plavebních stupňů prodlužoval souvisle splavý úsek řeky od [[Mělník]]a. Plavební stupně nebyly stavěny návazně za sebou ale po celé délce toku, takže souvisle splavný úsek se v historii neprodlužoval kontinuálně ([[Zdymadlo Přelouč|Zdymadla Přelouč]] (1927) a [[Zdymadlo Srnojedy|Srnojedy]] (1937) nenjsou na souvisle splavný úsek řeky napojeny dodnes).
Touto vodní cestou je ročně dopravováno kolem 150 - 200 tis. tun nákldů přičemž počet proplavených lodí v první plavební komoře nad Mělníkem se pohybuje ročně mezi 600 až 1200. Mezi lety 1978 až 1996, kdy bylo po Středním Labi dopravováno energetické uhlí pro elektrárnu Chvaletice, přitom dosahoval roční objem přepraveného nákladu kolem 4 miliónů tun a počet proplavených lodí 8 až 11 tisíc. V současnosti připravované souvislé splavnění do Hradecko-Pardubické aglomerace a vybudování koncového veřejného přístavu Pardubice má přepravu nákladů středolabskou vodní cestou oživit. Předpokládá se nárůst na 2 milióny tun přepravených nákladů ročně v roce 2020 <ref> Ing. Miroslav Šefara, Veřejný přístav Pardubice, Vodní cesty a plavba 3-4,2006</ref>, přičemž značnou část mají tvořit [[TEU|kontejnery]] a dále hromadné substráty a nadměrné náklady.▼
První osobní linka v trase [[Jiřice]] - [[Mělník]] byla zprovozněna roku 1926 po výstavbě plavební komory u starého jezu v [[Zdymadlo Lobkovice|Lobkovicích]] a již v té době probíhala doprava cukru z místních cukrovarů v [[Lobkovice|Lobkovicích]], [[Neratovice|Neratovicích]], [[Obříství]] a Mělníce.
Hlavním faktorem významě omezujícím využití vodní cesty je současná dovolená podjezdná výška mostů, jejiž katastrofálně nízká hodnota 3,7 metrů znemožňuje ekonomicky efektivní dopravu [[TEU|kontejnerů]] a [[nadměrný náklad|nadměrných nákladů]], čímž zbytečně limituje využití vodní cesty. Právě malá podjezdná výška je příčinou toho, že relativně častý transport nadměrných nákladů ze severomoravských hutí do přístavu [[Mělník]] k další přepravě do zahraničí, probíhá od [[Pardubice|Pardubic]] více než 100 km po silnici paralelně s existující vodní cesou.▼
* '''1926 - 1939'''
== Parametry ==▼
Postupně byla otevírána vodní cesta až po [[Poděbrady]], přičemž je ročně přepraveno kolem 100 000 tun nákladů.
Současné parametry sice, s vyjímkou podjezdné výšky, vyhovují současnému plavebnímu provozu ale nejsou dostatečné vzhledem k požadavkům zakotveným v dohodě AGN na vodní cesty mezinárodního významu. Proto v souladu s požadaky dohody AGN probíhá zvyšování podjezdných výšek mostů na standardních 5,25 m s možností pozdějšího zvýšení na 7 m, požadovaných dohodou AGN pro vodní cesty kategorie Va a nižší pro umožnění ekonomické přepravy [[TEU|kontejnerů]]. ▼
* '''1940 - 1945'''
Množství dopraveného nákladu roste a po provizorním splavnění původního řečiště mezi [[Poděbrady]] a [[Kolín]]em, a otevření plavby v celém úseku Mělník - Kolín pro lodě nosnosti 600 tun v 1943, dosahuje ročního maxima 462 000 tun. Vodní cesta v této době poskytuje alternativu k železnici, ohrožované nálety spojenců.
* '''1946 - 1977'''
Po ukončení 2. světové války přechází velká část přeprav zpět na železnici a množství přepraveného nákladu kleslo na zhruba 150 až 200 tis. tun ročně.
* '''1978 až 1996'''
V tomto období bylo po Středním Labi dopravováno energetické uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|elektrárnu Chvaletice]],
celkový roční objem přepraveného nákladu dosahoval kolem 4 miliónů tun a počet proplavených lodí 8 až 11 tisíc.
* '''1997 - současnost'''
Touto vodní cestou je ročně dopravováno kolem 150 - 200 tis. tun nákldů přičemž počet proplavených lodí v první plavební komoře nad Mělníkem se pohybuje ročně mezi 600 až 1200.
▲
V dlouhodobějším časovém horizontu se počítá také se zvýšením parametrů vodní cesty tak, aby vyhovovala kategorii Va klasifiakce, a to především dostavbou druhých plavebních komor s větší užitnou délkou u plavebních stupňů. Výhledově pak zvýšení parametrů vodní cesty na kategorii Vb přestavbou původních plavebních komor na komory odpovídající třídě Vb a úpravami plavební dráhy.▼
▲Hlavním faktorem v současnosti významě omezujícím využití vodní cesty je
=== Plavební dráha ===▼
Střední Labe je vodním tokem kanalizovaným soustavou pohyblivých jezů s celoročně zajištěnou plavební hloubkou 2,10 metrů a šířkou plavební dráhy minimálně 50 metrů (vyjímečně 40). Poloměry oblouků jsou však v některých případech menší než 800 metrů a směrové vedení trasy nevyhovuje požadavkům na další rozvoj. Plavební přestávky z důvodu nízkých vodních stavů se nevyskytují, přestávky z důvodu vysokých vodních stavů nebo zámrazy jsou průměrně ? dní v roce.▼
▲== Parametry ==
V horním izolovaném úseku vodní cesty od Přelouče po Pardubice je provozována pouze rekreační plavba a osobní doprava lodí Arnošt z Pardubic a parametry vodní cesty jsou zde stanoveny odlišně, a to šířka plavební dráhy 20 metrů a maximální ponor 1,05 metrů.▼
▲Současné parametry sice, s vyjímkou podjezdné výšky, vyhovují současnému plavebnímu provozu ale nejsou dostatečné vzhledem k požadavkům zakotveným v [[Dohoda AGN|dohodě AGN]] na vodní cesty mezinárodního významu. Proto v souladu s požadaky dohody AGN probíhá zvyšování podjezdných výšek mostů na standardních 5,25 m s možností pozdějšího zvýšení na 7 m, požadovaných dohodou AGN pro vodní cesty [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída Va |kategorie Va]] a nižší pro umožnění ekonomické přepravy [[TEU|kontejnerů]].
▲V dlouhodobějším časovém horizontu se počítá také se zvýšením parametrů vodní cesty tak, aby vyhovovala kategorii Va klasifiakce, a to především dostavbou druhých [[plavební komora|plavebních komor]] s větší užitnou délkou u plavebních stupňů. Výhledově pak zvýšení parametrů vodní cesty na
Všechny plavební stupně (včetně těch v izolovaném úseku) disponují plaveními komorami o užitných rozměrech 85 x 12 metrů, plně vyhovujícími třídě IV mezinárodní klasifikace a díky své šířce umožňující i proplavení standardního tlačného člunu Evropa II pro třídu Va, i když jen bez remorkéru. V budoucnu se však počítá s dostavbou druhých plavebních komor rozměrů 115 x 12,5 metrů a rekonstrukcí vodní cesty na třídu Va. V dalaleké budoucnosti pak s přestavbou malých plavebních komor na komory třídy Vb s rozměry 190 x 12,5 metrů.▼
===
* řkm 839,19 - (1,85) - Ochranný přístav [[Zdymadlo Hadík|Hadík]], [[suchý dok]]▼
Největší limitující nevýhodou středolabské vodní cesty je malá podjezdná výška mostů. Před probíhající rekonstrukcí byl limitující silniční most v Poděbradech s podjezdnou výškou jen 3,7 metrů, který byl ale v roce 2007 rekonstruován na výšku 7 metrů. Dále byl rekonstruován železniční most v Nymburce a probíhá (2009) rekonstrukce železničního mostu v Kolíně. Oba na podjezdnou výšku 5,25 metrů s jedním mostním polem přizpůsobeným k instalaci zvedacího mechanismu v budoucnosti.▼
* řkm 896,12 - (58,75) - Ochranný přístav [[Nymburk]]▼
* řkm 920,87 až 921,97 - (83,50 až 84,60) - veřejný přístav [[Kolín]]▼
* řkm 932,17 - (94,80) - Ochranný přístav [[Týnec nad Labem]]▼
▲=== Plavební dráha ===
▲Střední Labe je vodním tokem kanalizovaným soustavou pohyblivých jezů s celoročně zajištěnou plavební hloubkou 2,10 metrů a šířkou plavební dráhy minimálně 50 metrů (vyjímečně 40). Poloměry oblouků jsou však v některých případech menší než 800 metrů a směrové vedení trasy nevyhovuje požadavkům na další rozvoj. Plavební přestávky z důvodu nízkých vodních stavů se nevyskytují, přestávky z důvodu vysokých vodních stavů, oprav nebo zámrazy jsou průměrně
▲V horním izolovaném úseku vodní cesty od
=== Plavební stupně ===
▲Všechny plavební stupně (včetně těch v izolovaném úseku) disponují plaveními komorami o užitných rozměrech '''85 x 12 metrů''' s hloubkou záporníku 3 až 3,5 metrů, plně vyhovujícími [[Klasifikace vnitrozemských vodních cest#Třída IV |třídě IV]] mezinárodní klasifikace a díky své šířce umožňující i proplavení standardního tlačného člunu [[Evropa II]] pro třídu Va, i když jen bez
''(Uvedena Evropská kilometráž s nulou při ústí Labe do Severního moře a v závorce uvedena stará kilometráž s nulou u Mělníka.)''
Řádek 74 ⟶ 108:
* řkm 968,153 - (130,783) - [[Zdymadlo Pardubice]]
===
▲Největší limitující nevýhodou středolabské vodní cesty je malá podjezdná výška mostů. Před probíhající rekonstrukcí byl limitující silniční most v [[Poděbrady|Poděbradech]] s podjezdnou výškou jen 3,7 metrů, který byl ale v roce 2007
▲* řkm 839,19 - (1,85) - Ochranný přístav Hadík, [[suchý dok]]
▲* řkm 896,12 - (58,75) - Ochranný přístav Nymburk
▲* řkm 920,87 až 921,97 - (83,50 až 84,60) - veřejný přístav Kolín
▲* řkm 932,17 - (94,80) - Ochranný přístav Týnec nad Labem
{{podrobně|Seznam mostů přes Labe v Čechách}}
* [[Štěpánský most]] (Obříství)
Řádek 116 ⟶ 144:
== Historie ==
První etapa regulace středního Labe a výstavby středolabské vodní cesty začala roku 1901 u Mělníka. Do začátku [[První světová válka|první světové války]] roku 1914 se podařilo vybudovat první dvě zdymadla v [[Zdymadlo Hadík|Hadíku]] a [[Zdymadlo Obříství|Obříství]], ale s plavebními komorami rozměrů pouze 73 x 11 metrů. Dále se podařilo vybudovat jez v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a rozestavět jezy v [[Nymburk|Nymburce]], [[Poděbrady|Poděbradech]],
Po skončení první světové války v období první republiky nejprve dochází k útlumu, ale po roce 1930 se výstavba vodní cesty rozbíhá naplno a do vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] je střední Labe souvisle splavněno po [[Poděbrady]] a během války dále až do
Po skončení druhé světové války byla do roku 1963 pouze dokončena kanalizace v
V této podobě se středolabská vodní cesta dočkala konce tisíciletí, kdy bylo rozhodnuto jí dokončit až do Pardubic a vybudovat zde koncový veřejný přístav. Zatím se podařilo pouze prodloužit souvisle splavný úsek vodní cesty z přístavu elektrárny ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] úpravami koryta o 10 km pod [[Přelouč]], kde se po
Na výstavbu laterálního průplavu resp. vodního díla Nová Přelouč byl zpracován kladný posudek [[EIA]], a roku 2006 na něj bylo vydáno i stavební povolení. Než se však začalo s výstavbou došlo po vstupu stray zelených do vlády po volbách v roce 2006 a stavební povolení bylo zrušeno.
| |||