|
booooooooowl =P
[[Soubor: Joseph II.jpg|thumb|180 px|<center> Císař Josef II. <br /> (1741-1790) </center>]]
'''Josefinismus''' (podle rakouského císaře [[Josef II.|Josefa II.]]) je pozdější historické označení pro rakouskou formu [[Osvícenství|osvícenského]] [[absolutismus|absolutismu]], osvícenství, prosazovaného prostředky státní moci.
==Pojem josefinismu==
V užším slova smyslu znamená souhrn [[pragmatismus|pragmatických]] a [[utilitarismus|utilitaristických]] reforem císaře Josefa II., které chtěly celý společenský život racionalizovat, podřídit kontrole státu a tím co nejvíce prospět všem jeho poddaným. V širším smyslu znamená spojení osvícenské myšlenky racionálního uspořádání společnosti s myšlenkou svrchované a neomezené moci státu, který se jako jediný může postarat o zlepšení životních podmínek všech lidí. Někdy se také označuje jako „revoluce shora“. Od francouzského [[osvícenství]] se liší tím, že Josef II. chtěl pro své poddané hlavně lepší životní podmínky, že své cíle prosazoval prostředky státní moci a že všechny nezávislé složky společnosti, především v Rakousku většinovou [[katolická církev|katolickou církev]], ale i [[univerzita|univerzity]], [[zednáři|zednářské lóže]] atd. podřizoval centralistickému státu a jeho účelům.
==Hlavní reformy Josefa II.==
Josef se sice stal císařem už po smrti svého otce [[František Lotrinský|Františka Lotrinského]] roku [[1765]], samostatně však začal vládnout až roku [[1780]], po smrti své matky [[Marie Terezie]], která na jedné straně jeho reformní snahy brzdila, ale na straně druhé i ona učinila některé kroky, které se dají obecně zahrnout do politiky Josefinismu. Jednalo se např. o zákaz vývozu peněz do zahraničí, omezení poutí a procesí aby lidé více pracovali, zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] či kontrolu klášterních statků. Josef II. krátce po svém usednutí na trůn omezil roku [[1781]] možnosti [[cenzura|cenzury]], převedl ji do rukou státu a tak zvaným [[toleranční patent|tolerančním patentem]] povolil (s jistými omezeními) i [[protestantství|protestantské]] a [[pravoslaví|pravoslavné]] náboženství. Roku [[1782]] zrušil řadu diskriminací proti [[Židé|Židům]] (zákaz některých povolání, zvláštní šaty a daně). Roku 1781 zrušil v Čechách řadu omezení pro [[nevolnictví|nevolníky]], protože chtěl velkostatky, obdělávané nevolníky, nahradit drobnými hospodářstvími, která platí nájem a daně. [[1783]] rozšířil toto opatření na [[Morava|Moravu]] a roku [[1785]] i na Uhry.
==Zásahy vůči katolické církvi==
[[Soubor: Svjakub.JPEG |thumb|200 px|left|<center> Typický josefinský farní kostel <br /> (Česká Třebová) </center>]]
[[Náboženství]] a církve chápal Josef II. jako nástroje k posílení jednoty státu a mravní výchovy. [[Biskup]]ům zakázal přímý styk s [[papežská kurie|papežskou kurií]] a zavedl pro ně přísahu věrnosti státu. Zrušil [[řády a řeholní kongregace|řeholní řády]], které dle jeho názoru nevykonávaly žádnou užitečnou činnost, to jest více než polovinu z asi 1200 [[klášter]]ů v Rakousku. Jejich majetek soustředil do náboženského fondu, z něhož byli placeni faráři, kteří se tak stali zaměstnanci státu. Klášterní [[kniha|knihy]] a [[rukopis]]y, pokud nebyly zničeny, prodány "za babku" či rozkradeny, byly odevzdány pražské a olomoucké univerzitní knihovně. Kvůli zrušení klášterů tak např. paradoxně "nepřežilo" množství knih, které se podařilo uchovat v [[klášter]]ech době tzv. Temna v odděleních "libri prohibiti." Klášterní statky byly rozprodány, budovy byly přeměněny na kasárna, nemocnice nebo továrny. Josef II. svými nařízeními zrušil "nadbytečné" kostely a kaple, někdy i starobylé. Např. v [[Praha|Praze]] jich bylo zrušeno 37, mezi nimi i [[Betlémská kaple]]. Naopak zřídil asi 1700 nových far, zejména v chudých a odlehlých oblastech tak, aby každá obec s nejméně 700 lidmi měla faru a nikdo neměl do kostela dál než hodinu cesty. [[Farář]]i neměli kázat ani tak o teologických otázkách, ale podporovat lepší zemědělské techniky a podobně. Také byli nuceni oznamovat lidu úřední nařízení a vyhlášky, vést matriky, oznamovat krajským úřadům násilí, bdít nad zdravotním stavem obcí atd. Výchovu kněží soustředil císař do šesti státních („generálních“) [[seminář]]ů a roku [[1783]] prohlásil sňatky za civilní smlouvy. Ani návštěvou [[papež]]e ve [[Vídeň|Vídni]] roku [[1782]] se nenechal oblomit.
==Další reformy==
Josef II. zavedl všude [[němčina|němčinu]] jako úřední jazyk i jako vyučovací jazyk na [[univerzita|univerzitách]], které zbavil posledního zbytku [[autonomie]] a podřídil vídeňskému ministerstvu. Z univerzit se staly vzdělávací ústavy pro budoucí zaměstnance státu (učitele, kněze, úředníky, soudce atd.), kde se učilo podle jednotných učebnic a plánů. Podobná situace nastala i na [[gymnázium|gymnáziích]], z nichž do roku 1773 měli většinu v rukou [[jezuité]]. Po zrušení řádu klesl počet gymnázií v [[Čechy|Čechách]] z 42 na 13 a na [[Morava (země)|Moravě]] z 15 na 7. I na gymnáziích se dle reforem Josefa II. muselo učit pouze [[němčina|německy]], stejně tak jako na tzv. hlavních školách, které byly zřízeny v krajských a větších městech. [[Čeština|Česky]] bylo dovoleno vyučovat pouze na základních triviálních školách, které byly většinou na venkově a v menších městečkách. Z hygienických důvodů zakázal Josef II. pohřbívání v obcích, ale zákaz pohřbívání v [[rakev|rakvi]], kterou měl nahradit lacinější pytel, vyvolal takový odpor,.že jej musel vzápětí zrušit. Roku [[1784]] nechal převézt uherskou korunu z Prešpurku (dnešní [[Bratislava|Bratislavy]]), tehdy hlavního města [[Uhersko|Uher]], do Vídně, aby zdůraznil jednotu unitárního státu. Zrušil také [[trest smrti]], protože považoval za užitečnější, aby trestanci pracovali, a vybudoval jednotnou státní policii (včetně [[tajná policie|tajné policie]]). Nařídil, že psi musí být na vodítku, zakázal korsety a řadu dalších zbytečných věcí. Před svou smrtí roku [[1790]] sice některé zásahy zmírnil, přesto byl zejména ve Vídni upřímně nenáviděn a osvícenec [[Pelcl]] popisuje, jak vídeňské davy jásaly pří zprávě o jeho smrti. Další oslabení josefinských reforem nařídil jeho nástupce [[Leopold II.]], základní centralistický model však Rakousku zůstal.
==Josefinismus v českých zemích==
Přes všechny přehmaty byl josefinismus důležitým krokem k modernizaci zastaralého rakouského státu a patrně největší význam měl právě pro české země, kde byl také nejdůsledněji uplatněn. Přinesl především uvolnění nevolnického stavu, což umožnilo vznik [[průmysl]]u a prudký růst měst. Do měst tak přicházel z venkova český živel, který se podařilo [[Národní obrození|obrozencům]] oslovit a získat pro národní myšlenku. Racionalistická myšlenka jednotného státního jazyka byla v jejich očích útokem na národní identitu, proti němuž postavili oživení české kultury. V českých zemích patrně také josefinismus nejdéle přežíval, a to i v době, kdy v Rakousku už vládl [[romantismus]]. Dokonalou ukázku josefinské absolutistické [[utopie]] představuje [[Bernard Bolzano|Bolzanův]] spis ''O nejlepším státě'', psaný po roce 1840.
==Související články==
* [[Nevolnictví]]
* [[Osvícenství]]
* [[Tolerance]]
==Externí odkazy==
* [http://www.ksl.wz.cz/Proticeskygerm.htm Protičeský germanizační tlak v letech 1790 - 1847]
==Literatura==
* B. Bolzano, ''O nejlepším státě''. Praha: Mladá fronta 1982
* E. Winter, ''Josefinismus a jeho dějiny: Příspěvek k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848''. Praha: Jelínek, 1945 - 383 s
{{Překlad| jazyk =en| článek =Josephinism| revize =177420772|jazyk2 =de| článek2 =Josephinismus| revize2 =42761955}}
[[Kategorie:České dějiny v novověku]]
[[Kategorie:Habsburská monarchie]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
[[Kategorie:Osvícenství]]
[[de:Josephinismus]]
[[en:Josephinism]]
[[fr:Joséphisme]]
[[it:Giuseppinismo]]
[[pl:Józefinizm]]
|
