Interval (hudba): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ano ale interval se rozdeluje napr značkovaní tríd na gynmazium a pod
m Editace uživatele „88.83.163.123“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „VolkovBot
Řádek 185:
| 5
| C – F
| E – A
|-
| 4
| zvětšená kvarta
| 6
| C – F#
| E – A#
|-
| 4
| dvojzvětšená kvarta
| 7
| C – F##
| E – A##
|-
|}
<small>Poznámka k výslovnosti: Fbb („feses“), Fb („fes“), F („ef“), F# („fis“), F## („fisis“) apod.</small>
 
Pokud provedeme [[enharmonická záměna|enharmonickou záměnu]], může mít jeden interval více názvů. Například interval obsahující čtyři půltóny je velká tercie (např. C – E), může se ale také nazývat dvojzvětšená sekunda (C – D##) nebo zmenšená kvarta (C – Fb). Varianty intervalů s „neobvyklými“ názvy se vyskytují kvůli logice hudební harmonie: např. zmenšená septima má v harmonii jinou funkci než zvětšená sexta, byť oba intervaly v temperovaném ladění znějí stejně. Provedeme-li tedy enharmonickou záměnu v zápisu not (např. místo G – E# napíšeme G – F), posluchač klavírní skladby nepozná žádný rozdíl, ale harmonický záměr skladatele přestane být z notového zápisu zřejmý.
 
== Velikost intervalů ==
Přesné frekvence jednotlivých stupňů závisejí na použitém [[ladění]]. V čistých či přirozených laděních jsou frekvence tónů ve vzájemných poměrech, vyjádřitelných celými čísly. Tyto poměry jsou dalším způsobem, jak označovat intervaly. Např. [[oktáva (hudba)|oktáva]] je vyjádřena poměrem 2:1, čistá [[kvinta (hudba)|kvinta]] je 3:2 atd. Pokud poměr frekvencí nelze vyjádřit jako jednoduchý zlomek, bývá vhodné uvádět jeho hodnotu jako desetinné číslo nebo se používá vyjádření v [[cent (hudba)|centech]]. V [[Evropa|Evropě]] se od [[19. století]] používá převážně [[rovnoměrně temperované ladění]] u něhož žádný interval kromě oktávy nelze vyjádřit jako jednoduchý zlomek. Např. velká tercie má velikost 1,259921, což je 400 centů.
 
V mnohé mimoevropské hudebě (např. v [[arabská hudba|arabské]], perské, indické, thaiské, africké, indonéské) se používají intervaly odlišné. S intervaly odlišnými od dnešních pracovala i starořecká hudební teorie.
Neobvyklé intervaly lze občas nalézt též v evropské [[lidová hudba|hudbě lidové]], např. na Moravském Slovácku i v hudbě umělé ([[Alois Hába]], [[Eugen Ysaye]], [[Nicola Vicentino]], [[Adriaan Fokker]], [[Ivor Darreg]], [[Paul Erlich]], [[Charles Ives]], [[Ivan Wyschnegradsky]], [[Joseph Schillinger]], ). Tato hudba se nazývá [[Mikrotonální hudba|mikrotonální]]. Vzdálenost mezi dvěma tóny může dělit na třetiny ([[třetinotón]]y]) a čtvrtiny ([[čtvrttón]]y) i menší díly, používat intervalů větších nebo konstruovaných zcela odlišným způsobem.
 
 
{{Hudební intervaly}}
 
== Související články ==
 
* [[stupnice (hudba)|hudební stupnice]]
* [[ladění]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://mujweb.cz/www/isokwant/pand-ger.htm INTERVAL KEYS]
* [http://mujweb.cz/www/isokwant/pand_cz.htm INTERVAL KEYS]
* http://www.instrumento.cz/clanky.php?tar=show_clanek&id_sekce=5&id_clanku=46
* http://www.instrumento.cz/clanky.php?tar=show_clanek&id_sekce=5&id_clanku=2
* [http://webhouse.cz/kurz-harmonie/Intervaly.htm Kurz harmonie bez not - Intervaly]
 
[[Kategorie:Intervaly| ]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
 
[[bg:Музикален интервал]]
[[ca:Interval musical]]
[[da:Toneinterval]]
[[de:Intervall (Musik)]]
[[en:Interval (music)]]
[[eo:Intervalo (muziko)]]
[[es:Intervalo (música)]]
[[et:Intervall (muusika)]]
[[fa:فاصله (موسیقی)]]
[[fi:Intervalli]]
[[fr:Intervalle (musique)]]
[[fy:Ynterval]]
[[gl:Intervalo]]
[[he:מרווח (מוזיקה)]]
[[hr:Interval (glazbena teorija)]]
[[hu:Hangköz]]
[[id:Interval (musik)]]
[[is:Tónbil]]
[[it:Intervallo (musica)]]
[[ja:音程]]
[[ka:ინტერვალი (მუსიკა)]]
[[ko:음정]]
[[la:Intervallum (musica)]]
[[lv:Intervāls (mūzika)]]
[[nl:Interval (muziek)]]
[[no:Intervall (musikk)]]
[[pl:Interwał]]
[[pt:Intervalo (música)]]
[[ro:Interval (muzică)]]
[[ru:Интервал (музыка)]]
[[simple:Interval (music)]]
[[sl:Interval (glasba)]]
[[sr:Интервал (музика)]]
[[sv:Intervall (musik)]]
[[uk:Музичний інтервал]]
[[zh:音程]]