Verze z 30. 10. 2009, 13:27 editovat Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 908 editací m robot přidal: hr:Besmislica; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 11. 2009, 09:24 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Odstranění linku na rozcestník Řád s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na pořádek Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Až do 19. století je „absurdní“ označení jednoznačně odmítavé, [[pejorativní]]; na tom je též založena myšlenka „reductio ad absurdum“ čili [[důkaz sporem]]. Ačkoli jisté pochopení pro podivné, zarážející i odporné věci připravil už [[manýrismus]] 16. století, teprve [[romantismus]] v nich začal nacházet hlubší zalíbení: zříceniny, chatrče, zrůdy mohou v divákovi vyvolávat hluboké city a [[sentiment]]. Celkové pochybnosti o tom, že by celek společnosti a světa byl výrazem určitého dobrého nebo rozumného [[~~řád~~pořádek\|řádu]]u, a tušení, že naopak lidská společnost je spíše ne-řád, začínají už v 19. století se ztrátou náboženské víry ([[Sören Kierkegaard]], [[Arthur Schopenhauer]]). Po [[První světová válka\|První]] a zejména po [[Druhá světová válka\|Druhé světové válce]] se mezi umělci, filosofy i vzdělanci vůbec rozšířil pocit nesmyslnosti lidského života, podporovaný rostoucí složitostí a tím i nesrozumitelností a neprůhledností společnosti, veřejného života a jeho [[instituce\|institucí]]. Jedním z jeho prvních projevů byly spisy [[Franz Kafka\|F. Kafky]], později [[surrealismus]] a různé radikálně revoluční [[ideologie]]. == Absurdní literatura a divadlo ==

Absurdno: Porovnání verzí