James Scott, vévoda z Monmouthu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: es:James Scott, I duque de Monmouth); kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[ImageSoubor:James Scott, Duke of Monmouth and Buccleuch by William Wissing.jpg|thumb|300px|James Scott, vévoda Monmouth]]
[[Soubor:James Scott.jpg|thumb|James Scott, vévoda z Monmouthu]]
 
'''James Scott, vévoda z Monmouthu''' ([[9. dubna]] [[1649]], [[Rotterdam]] – [[15. července]] [[1685]], [[Londýn]]) byl nemanželským synem [[Anglie|anglického]] krále [[Karel II. Stuart|Karla II.]] z rodu [[Stuartovci|Stuartovců]]. Po smrti svého otce si činil nároky na anglický trůn a stal se vůdcem neúspěšného tzv. [[Monmouthovo povstání|Monmouthova povstání]].
== Původ a dětství ==
Narodil se v roce [[1649]] jako nemanželský syn pozdějšího anglického krále [[Karel II. Stuart|Karla II.]] a jeho milenky [[Lucie Walterová|Lucie Walterové]], dcery královského [[plukovník]]a z [[Pembrokeshire|Pembrokeshiru]]. V době Jamesova narození žil jeho otec Karel II. ve vyhnanství a v [[Anglie|Anglii]] vládl [[Oliver Cromwell]]. James vyrůstal v domácnosti své matky, která byla rovněž emigrantkou z Anglie. Když bylo Jamesovi sedm let, rozhodla se jeho matka k návratu do rodné země, ale tam byla i se synem zatčena a uvězněna. Po čase byli oba z Anglie vyhnáni a synovy výchovy se ujal jeho otec. James byl svěřen do péče jednoho Karlova spolehlivého vojáka a dostal nové jméno Croft. Kolem roku [[1659]] poslal Karel II. Jamese ke dvoru svého bratrance [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] do [[Francie]], kde se mladý James Croft seznámil s dvorskými zvyky a šlechtickým způsobem života. Po smrti [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]] byl roku [[1660]] konečně povolán zpět do své země i král Karel II. a svého prvorozeného syna brzy přizval na svůj nový královský dvůr v Londýně.
Řádek 12:
James Scott, vévoda z Monmouthu se v několika válkách osvědčil jako statečný důstojník. V první válce s [[Nizozemsko|Nizozemskem]], v letech [[1664]] – [[1667]], sloužil jako dobrovolník u námořnictva pod velením svého strýce [[Jakub II. Stuart|Jakuba, vévody z Yorku]]. Roku [[1672]] se aktivně účastnil i [[Druhá nizozemská válka|druhé nizozemské války]], tentokrát na souši, když velel anglické brigádě při dobývání [[Maastricht]]u. Karel II. udělil následně svému synovi výnosný úřad nejvyššího podkoního (''Master of Horse'') a jmenoval jej generálním kapitánem královských pozemních vojsk. V té době také stále víc sílil politický tlak{{Doplňte zdroj}} na Karla II., aby svého nemanželského syna prohlásil [[princ z Walesu|princem z Walesu]] a učinil z něj následníka trůnu. Karel II. totiž dosud neměl žádné manželské děti a následníkem trůnu byl tedy jeho bratr [[Jakub II. Stuart|Jakub]]. Problém byl ovšem v tom, že Jakub byl [[katolictví|katolík]] a po smrti své první ženy se navíc oženil s katolickou princeznou [[Marie Beatrice d'Este|Marií Beatricí d'Este]], což bylo v zemi, v níž se většina obyvatel hlásila k [[Protestantství|protestantské]] [[anglikánská církev|anglikánské církvi]], něco neslýchaného. Jakub musel kvůli přestoupení ke katolicismu složit všechny své funkce a odejít do [[Skotsko|Skotska]]. Karel II. ale svého bratra z následnictví nikdy nevyloučil.
 
== Účastník vzpoury ==
[[FileSoubor:James Scott, Duke of Monmouth and Buccleuch by Jan van Wyck.jpg|right|thumb]]
V dobách zmatků kolem následnictví trůnu vznikl spiklenecký klub [[Green Ribbon Club]], jehož členy byli [[aristokracie|aristokraté]], vojáci i vesničtí náboženští fanatici. Vévoda z Monmouthu klub také často navštěvoval, ale členem zřejmě nebyl. Klub a sdružení zvané [[Exclusionisté]] si kladlo za cíl buď dosadit na trůn právě protestanta Jamese Scotta, vévodu z Monmouthu, nebo obnovit [[republika|republikánské]] zřízení. U dvora se však soudilo, že králův syn byl sveden na špatnou cestu a sám nemá se spiknutím nic společného. Královu částečně ztracenou důvěru si James znovu získal, když potlačil povstání londýnských tkalců a roku [[1679]] pak [[povstání presbyteriánských covenantistů]]. Situace se zhoršila ve chvíli, kdy se členové klubu [[Green Ribbon Club]] neúspěšně pokusili připravit atentát na [[Karel II. Stuart|Karla II.]] i jeho bratra [[Jakub II. Stuart|Jakuba]]. Dva členové klubu byli popraveni, jeden spáchal sebevraždu a řada dalších uprchla ze země. Zatykač byl vydán i na vévodu z Monmouthu, který se ukryl na venkovském sídle Philadelphie Wentworthové a její dcery [[Henrietta Wentworthová|Henrietty]], do níž byl zamilován. Karel II. dobře věděl, kde se skrývá jeho syn, ale záměrně nic nepodnikl. Po půl roce života s Henriettou se James vrátil ke dvoru a požádal otce o odpuštění. Král svému milovanému synovi rád odpustil a James dokonce nemusel v celém případu vypovídat ani jako svědek. Pár následujících týdnů strávil s rodinou. 6. 2. [[1684]] byl ale přeci jen vyzván k tomu, aby vypovídal u soudu proti příteli Johnu Hampdenovi. James se této povinnosti vyhnul a v únoru 1684 odplul do [[Nizozemsko|Nizozemí]], kde se setkal se svou milenkou Henriettou Wentworthovou. Žili v [[Gouda|Goudě]] a James byl častým hostem na dvoře svého příbuzného [[Vilém III. Oranžský|Viléma III. Oranžského]]. Z Anglie byl Jamesův dobrodružný život sledován s rozpaky. V Nizozemí navíc žila řada politických uprchlíků z Anglie, kteří se tu často scházeli a nejednou připravovali i nějaké to spiknutí proti svému králi. Nizozemí nebylo vhodným místem pro život syna anglického krále. Jelikož však odmítl vypovídat před anglickým soudem, nesměl se James vrátit zpět. Přesto se o návrat pokusil a v Londýně se tajně sešel se svým otcem Karlem II., který mu později přislíbil, že se již brzy bude moci vrátit oficiálně. Slib nestačil splnit. 2.2.[[1685]] dostal král [[Karel II. Stuart|Karel II.]] záchvat mrtvice. Na smrtelné posteli se Karel II. přiznal ke své utajené katolické víře, přijal poslední pomazání a 6.2. zemřel.
 
== Monmouthovo spiknutí ==
Po smrti Karla II. se stal králem jeho bratr [[Jakub II. Stuart|Jakub II.]]. Vévoda z Monmouthu se v dubnu 1685 sešel v [[Rotterdam]]u s [[Archibald Cambell, hrabě z Argyllu|Archibaldem Cambellem, hrabětem z Argyllu]], což byl v Nizozemí žijící anglický utečenec a odpůrce katolictví. Společně se dohodli na tom, že katolický král Jakub II. musí být z trůnu sesazen. V červnu 1685 se James Scott, vévoda z Monmouthu vylodil v Anglii a tzv. [[Monmouthovo povstání]] vypuklo. Finanční situace povstalců ale nebyla od samého počátku příliš dobrá a k povstání se nepřidal téměř žádný šlechtic. Armádu vévody z Monmouthu tak tvořili jen sedláci, rolníci, ševci, krejčí a vůbec prostý lid bez válečných zkušeností. Povstalci byli nakonec královským vojskem poraženi a dva dny po poslední bitvě byl v zarostlém příkopu u silnice nedaleko [[New Forest]]u nalezen uprchlý vévoda z Monmouthu. Byl poznán, zatčen a dopraven do Rongwoodu, odkud se neúspěšně pokusil o útěk. Poté byl odvezen do [[Londýn]]a a předveden před svého strýce Jakuba II., kterému se vrhl k nohám a s pláčem jej prosil o milost. Jakub II. milost odmítl a parlament zbavil vévodu z Monmouthu občanských práv.
== Smrt ==
Monmouth byl dopraven do Bell Toweru. V [[Tower]]u pokračoval v sepisování žádostí o milost. Setkal se také se svou manželkou, která mu ale dala jasně najevo, že se jí jeho neštěstí nijak nedotklo. James byl zdrcen. Když pak konečně také pochopil, že nemá žádnou naději na záchranu života, začal se chovat klidně a rozvážně. 15.7.[[1685]] byl brzy ráno dopraven kočárem k Tower Hillu, kde bylo připraveno popraviště. Jeho poprava byla děsivá, jelikož katovi se ani na pátý úder sekerou nepodařilo Jamesovu hlavu oddělit od trupu. Nakonec musel hlavu odříznout nožem. James Scott, vévoda z Monmouthu tak potupně zemřel ve svých 36 letech na popravišti, ale byl pohřben v královské kapli u sv. Petra v řetězech na [[Tower Green]]. Jeho milovaná Hennrietta Wentworthová zemřela o rok později. Tři roky po popravě vévody z Monmouthu došlo v Anglii k dalšímu protestantskému povstání, tzv. [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]], která již byla úspěšná. Král Jakub II. uprchl do Francie a na trůn usedl [[Vilém III. Oranžský]] a jeho manželka [[Marie II. Stuartovna|Marie]]. Anglie se následně stala první konstituční monarchií v Evropě.
 
[[Kategorie:Narození 1649]]
Řádek 27:
[[de:James Scott, 1. Duke of Monmouth]]
[[en:James Scott, 1st Duke of Monmouth]]
[[es:James Scott, (1.ºI duque de Monmouth)]]
[[et:James Scott, Monmouthi hertsog]]
[[fr:James Scott (1er duc de Monmouth)]]