Palmovka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +drobnost |
m +linky |
||
Řádek 9:
Původně byla tímto názvem označována libeňská [[viniční usedlost]] č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce [[1631]] koupil [[Adam Fridrich]], později ji prodal novoměstskému kupci [[Matěj Vojtěch Miler z Mildenburku|Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku]]. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.
V roce [[1832]] koupil celou oblast s [[Vinice|vinicí]], stavením, [
V roce [[1889]] koupil Palmovku realitní podnikatel [[Vojtěch Švarc]], který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě [[činžovní dům|činžovními domy]]. Samotnou usedlost koupil stavitel [[Alfons Wertmüller]], který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci [[19. století]] začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.
Řádek 15:
Označení Palmovka dodnes nese klidná [[ulice]], ve které sídlí mj. [[Základní škola Palmovka]]. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod [[Libeňský plynojem|Libeňským plynojemem]]. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření zastávky metra se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje dnes křižovatku [[tramvaj]]ových tratí z [[Karlín]]a, [[Žižkov]]a, [[Vysočany|Vysočan]], [[Kobylisy|Kobylis]] a [[Holešovice|Holešovic]] na začátku [[Libeňský most|Libeňského mostu]].
Do poloviny 80. let [[20. století]] vedla přes Palmovku [[železniční trať]] z [[Nádraží Praha-Vysočany|vysočanského nádraží]] do stanice [[Nádraží Praha-Těšnov|Praha-Těšnov]] (vedla v místech dnešní [[tramvaj]]ové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce [[1972]], nákladní o 12 let později. Poblíž [[chráněný železniční přejezd|chráněného železničního přejezdu]] u Palmovky stálo [[Železniční stanice|nádraží]] [[Praha-Dolní Libeň]]. Po likvidaci trati byla zbořena větší část [[nádraží]] a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce [[1986]] zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v [[listopad]]u roku [[1990]]. Téhož roku byla zprovozněná [[tramvaj]]ová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část [[Praha|Prahy]] byla Palmovka v roce [[2002]] postižená [[povodeň|pětisetletou vodou]], která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí [[Rokytka|Rokytky]].
Nedaleko křižovatky na Palmovce na [[Náměstí Bohumila Hrabala (Libeň)|Náměstí Bohumila Hrabala]] sídlí televizní stanice [[Prima TV|Prima]].
|