Atentát na Jicchaka Rabina: Porovnání verzí

Atentát na izraelského premiéra a ministra obrany [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]] byl vyvrcholením izraelského ultra-ortodoxního [[disent]]u vůči mírovým procesům z Osla. I přes Rabinovy nesporné vojenské zásluhy, nebyl izraelskými ortodoxními konzervativci a vůdci strany [[Likud]] příliš respektován, jelikož tito považovali celý mírový proces jako Rabinovu snahu připravit Izrael o jím okupovaná území. NazvdoryNavzdory obviněním z řad Likudu se Rabin naopak zaměřil na posílení postavení Izraelských osad na okupovaných územích. Měl naopak v plánu udělit [[Organizace pro osvobození Palestiny|Organizaci pro osvobození Palestiny]] až devadesátiprocentní kontrolu nad [[Arabové|arabskou]] populací sídlící na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]], přičemž by Izraeli zůstalo 70 % okupovaných území. Během veřejného projevu v [[Kneset]]u Rabin zdůraznil, že by „Izrael měl mít absolutní volnost v úkonech, která by vedla ke splnění hlavních bezpečnostních cílů a k jejich trvalému upevnění.“

Nepřátelství vůči Rabinovi nicméně neustalo, ortodoxní konzervativci společně tvrdili, že jakékoliv stažení Izraele z židovských území by se rovnalo [[Hereze|herezi]]. Demonstrace pořádané Likudem se tedy neustále zostřovaly a získavalyzískávaly na intenzitě. Tehdejší vůdce strany Likud (a pozdější ministerský předseda) [[Benjamin Netanjahu]] obvinil Rabina z „odvracení se od židovských tradic...a od židovských hodnot.“ Během protestů proti mírovým dohodám z Osla, které Netanjahu svolával, se objevovaly [[plakát]]y vyobrazující Rabina v uniformě jednotek [[Waffen SS]] nebo jako terč v hledí odstřelovací pušky. Rabin naopak obvinil Netanjahua z vyvolávání nepokojů, což striktně odmítl.

Arim byl okamžitě po střelbě zneškodněn Rabinovou osobní ochrankou<ref name="kronika" /> i spolu s vražednou zbraní, poloautomatickou pistolí [[Beretta 81]]. Postřelen byl i člen ochranky Joram Rubin, který byl zasažanzasažen třetí střelou, která Rabina minula.<ref name="tam">{{Citace elektronické monografie

}}</ref><ref>Perry D: ''Israel and the Quest for Permanence'', str. 216.</ref> Shodou okolností studoval Rubin geografii na stejné univerzitě jako atentátník Arim. Těžce ranění Jicchak Rabin byl neprodleně převezen do tel avivské nemocnice [[Tel Aviv Medical Center]], kde však po čtyřicetíčtyřiceti minutách umírá z důvodu velké [[krev]]ní ztráty a průstřelu [[plíce]]. Rabinův tiskový mluvčí [[Eitan Haber]] o tomto neprodleně informuje před vstupem do nemocnice slovy:

<blockquote>''Vláda Izraele v šoku a s velkým zármutkem oznamuje, že zemřel ministerský předseda Jicchak Rabin, dnes v Tel Avivu. BuďižBudiž požehnáno jeho památce.''</blockquote>

Při ohledání Rabinova těla byl v jeho kapse nalezen zkrvavený útržek papíru s textem oblíbené izraelské písně [[Shir LaShalom]], která je povážovánapovažována za mírovou hymnu, která paradoxně vyjadřuje smutek nad nemožností znova oživit mrtvého člověka a dále touhu po věčném míru.

}}</ref> Mezi zůčastněnýmizúčastněnými byli např.: ruský ministerský předseda [[Viktor Černomyrdin]],<ref>{{Citace elektronické monografie

Smrt Jicchaka Rabina silně ovlivnila následné Izraelsko-Palestinské vztahy, v tom smyslu, že bylo poté velmi těžké nalézt společnou řeč, která by vedla k udržení mírových vztahů mezi židovským státem a Palestinou. Izraelské osady na okupovaných územích se staly velkým ohniskem nesváru, který trvá až do dnešních dnů (2009). Trvalé důsledky Rabinovy smrti popisuje britský autor Charles D. Smith slovy: „Přízrak dalších atentátů či případné občanské války v Izraeli, který by nastala v případě stažení se z okupovaných území, posílil izraelského misterskéhoministerského předsedu [[Ehud Barak|Ehuda Baraka]] v rozhodnutí posílit expanzi osad s připomenutím velké touhy osadníků po trvalém míru s Palestinci, a dále tato událost napomohla k větší toleranci Izraelských aktivit ze strany amerických mírových vyjednávačů, kteří si ovšem uvědomili i negativní důsledky těchto expanzivních aktivit.“