Bytí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ButkoBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: tl:Pagiging
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: eo:Esto; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Bytí''' jako podstatné jméno (řecky ''to einai'', latinsky ''esse'', německy ''das Sein'') je filosofický výraz pro celek všeho, co bylo, jest a bude. Jakkoli se člověk s bytím setkává v nejrůznějších [[jsoucno|jsoucnech]], událostech a zkušenostech, [[filosofie]] přemýšlí i o tom, co je spojuje a přesahuje právě jakožto bytí. Tato část filosofie se tradičně nazývá [[ontologie]], z řeckého ''ón, ontos'' – jsoucí. Filosofie začíná podle [[Platón]]a údivem, který není jen údivem nad tou či onou věcí, ale nad skutečností, že něco vůbec jest. „Jak to, že jest vůbec něco, a ne nic?“ (Leibniz) Tato zdánlivá samozřejmost totiž při bližším přihlédnutí vůbec samozřejmá není.
 
== Bytí a jsoucno ==
Rozdíl mezi bytím a jsoucnem (jsoucny) lze ovšem vyjádřit jen v některých jazycích. [[Platón]] užívá častěji výraz ''to ón'', [[Aristotelés]] spíše ''to einai'', latinské významové rozlišení ''esse'' (bytí) a ''ens'' (jsoucno) však zavedla až středověká [[scholastická filosofie]] a teologie. Němčina od [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]] rozlišuje mezi ''das Sein'' (bytí) a ''das Seiende'' (jsoucí), odtud i české bytí a jsoucno. Západní jazyky užívají pro obojí často jediné slovo (anglické ''being''), což působí značné potíže při překládání. Vedle toho se užívá řady dalších příbuzných pojmů jako [[existence]] nebo [[podstata]]. Ve francouzštině se ovšem rozlišuje: ''etre'' je v opačném vztahu k ''exister''. Máme tedy nástroj k překladu: l´essence (=bytí), l´existence (=jsoucno).
 
== Bytí u M. Heideggera ==
Německý filosof [[Martin Heidegger]] soudí, že celá západní filosofie a [[metafyzika]] se zcela věnovala zkoumání jednotlivých jsoucen, jejich „podstat“, vlastností a podobně, takže nakonec zapomněla na otázku bytí.<ref>K dalšímu viz Heidegger, ''Bytí a čas''.</ref> Něco podobného se ostatně odehrálo i v jazyce, kde se význam slovesa „být“ pozvolna vytrácí a stává se pouhou [[spona|sponou]]: věta „já jsem“ nám připadá neúplná a očekáváme nějaké další určení, předmět (např. „já jsem učitel“); jako kdyby samo bytí neznamenalo vůbec nic. V některých jazycích se spona skutečně ztrácí a třeba v ruštině se už říká jen „ja učítěl“. Přitom je prosté bytí základem a podmínkou pro všechno ostatní: jen jsoucí může také být něčím nebo někým.
 
Řádek 16:
Francouzský fenomenolog [[Emmanuel Lévinas]] vnímá zkušenost bytí jako spíše hrozivou, neosobní prázdnotu (''il y a''), do níž vnáší světlo teprve tvář druhého, která člověka orientuje, učí ho rozlišovat dobré a zlé a dává mu také poslední, nepřekonatelný [[Smysl (filozofie)|smysl]]. Ten tkví podle Lévinase v nepodmíněné odpovědnosti, která se musí starat o dobro druhého, neboť je za něho „rukojmím“. Zato nemusí člověk o smyslu svého života nikdy pochybovat, neboť je druhým zván, aby se vydal do „nekonečné a neprozkoumané země dobroty, jež si vyžaduje všechny síly jednotlivé přítomnosti“.<ref>Lévinas, ''Totalita a nekonečno'', str. 220.</ref>
 
=== Poznámky ===
<references/>
 
== Související články ==
* [[Existence]]
* [[Fenomenologie]]
* [[Filosofie]]
* [[Jsoucno]]
* [[Martin Heidegger]]
* [[Ontologie]]
* [[Podstata]]
* [[Védy]]
 
== Literatura ==
* Benyovszky, L., ''Náhlost: myšlení bytí z času''. Praha 2006
* Dasturová, F., ''Čas a druhý u Husserla a Heideggera''. Praha 1992
* Heidegger, M., ''Bytí a čas''. Praha 1996
* Heidegger, M., ''Co je metafyzika?'' Praha 2006
* Jonas, H., ''Evoluce a svoboda''. In: Lidé města 2/2005, str. 83-96
* Lévinas, E., ''Existence a ten, kdo existuje''. Praha 1997
* Lévinas, E., ''Totalita a nekonečno''. Praha 2002
* Lotz, J. B., ''Martin Heidegger a Tomáš Akvinský: člověk – čas- bytí''. Praha 1998
 
== Externí odkazy ==
Řádek 48:
[[de:Sein (Philosophie)]]
[[en:Being]]
[[eo:Esto]]
[[es:Ser]]
[[fi:Oleminen]]