Fjodor I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: eo:Fjodor la 1-a Ivanoviĉ (Rusio); kosmetické úpravy
Doplněny údaje
Řádek 1:
[[Soubor:Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg|thumb|Fjodor I. Ivanovič]]
'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]]–[[7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]] - [[1598]]. Jednalo se, otřetí synasyn [[Ivan IV.|Ivana IV.]], poslední z [[dynastie]] [[Rurikovci|Rurikovců]]. Skutečnou moc ve státě však držel [[Boris Fjodorovič Godunov|Boris Godunov]], bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
 
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''.
 
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem - [[19. listopadu]] [[1582]] - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''".
{{Pahýl - biografie}}
 
Fjodor se oženil s ''Irinou Fjodorovnou Godunovovou'', s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]).
 
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, podle některých údajů byl chatrného zdraví a slabého ducha. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]], od roku [[1587]] fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
 
== Významné události za panování Fjodora Ivanoviče ==
* [[1584]]: [[Don]]ští [[kozáci]] odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
* [[1586]]: ruský zbrojíř ''Andrej Čochov'' odlil [[dělo]] "[[Car-puška]]"
* [[1589]]: ustavení [[patriarchát]]u v Rusku; prvním [[patriarcha|patriarchou]] se stal ''Jov'', spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
* [[1590]]-[[1593]]: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města [[Jam]], [[Ivangorod]], [[Koporje]], Korela ([[Priozersk]])
 
== Vztah k dynastii Romanovců ==
Zakladatel dynastie [[Romanovci|Romanovců]], [[Michail Fjodorovič]], byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.
 
{{posloupnost|co=[[Seznam hlav ruského státu|Ruští panovníci]]|kdy=[[1584]] - [[1598]]|pred=[[Ivan IV.]]|po=[[Boris Godunov]]}}
* {{Překlad|ru|Фёдор I Иоаннович|19457668}}
 
[[Kategorie:Ruští carové]]