Dálkoměr

Dálkoměr je zařízení na měření vzdálenosti mezi objektem a pozorovatelem. Používá se v geodézii, pro zaostřování při fotografování, nebo pro přesné zamíření zbraní. Podle způsobu určení vzdálenosti lze dálkoměry rozdělit na aktivní a pasivní.

• Aktivní dálkoměr měří vzdálenost prostřednictvím vyslané energie. Příkladem jsou dálkoměry laserové. Vzdálenost lze rovněž aktivně zjistit prostřednictvím radaru nebo sonaru.
• Pasivní dálkoměry jsou starší a pracují na výpočtu vzdálenosti pomocí trigonometrie. Vzdálenost může být vypočtena dvěma způsoby:
  • na základě známých (nebo odhadnutých) rozměrech (výšky, šířky, rozpětí, etc…) objektu/cíle. Na přesnosti odhadu rozměrů pak závisí přesnost výpočtu vzdálenosti. Tyto zaměřovače se používaly například za druhé světové války pro zaměřování protitankových zbraní (kde byly nastaveny na průměrnou velikost nepřátelské obrněné techniky) a nebo jako letecké zaměřovače (kde se dalo nastavit rozpětí letounu).
  • na základě paralaxy. Zaměřovač je tvořen trubkou, na jejímž konci se nachází pohyblivá zrcadla. Uprostřed je okulár, do kterého se promítají obrazy z obou krajních zrcadel. Pozorovatel musí nastavit zrcadla tak, aby jejich odrazy v okuláru splynuly v jeden ostrý obraz. V případě stereoskopických dálkoměrů jsou okuláry dva a obraz splývá až v očích pozorovatele. Na základě známé vzdálenosti mezi krajními zrcadly (základna trojúhelníka) a úhlů nastavených na jednotlivých zrcadlech se trigonometrií spočítá vzdálenost (výška v trojúhelníku). Se zvětšující se vzájemnou vzdáleností krajních zrcadel roste přesnost měření na delší vzdálenosti. Například bitevní loď Bismarck nesla pět dálkoměrů o rozpětí 10,5 metru.

Řecký voják s laserovým zaměřovačem

Určení vzdálenosti cíle pasivním optickým dálkoměrem založeném na odhadu velikosti cíle. Pokud je zaměřovač nastaven na rozměry konkrétního tanku, pak se tento tank nachází ve vzdálenosti 275 metrů.

Stereoskopický zaměřovač na polském torpédoborci ORP Wicher

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dálkoměr na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rangefinder na anglické Wikipedii, Stadiametric rangefinding na anglické Wikipedii a Coincidence rangefinder na anglické Wikipedii.

Literatura

• Popular Science. [s.l.]: [s.n.], 1919. Dostupné online. Kapitola Range-Finding in the Army / How to use range-finders to get results: the erect and inverted types, s. 118-120. (anglicky)