Vačnatci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Vasekx (diskuse | příspěvky)
typo, wikilinky, species, slovnik, commons, oprava barvy taxoboxu
Řádek 1:
{{ Taxobox
| barva = goldpink
| jméno = Vačnatci
| obrázek = RedRoo.JPG
Řádek 10:
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| podtřída = [[Živorodí (podtřída savců)|živorodí]] (Theria)
| nadřád = '''vačnatci''' (Marsupialia)
| druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]]
| podřazené taxony =
*[[Vačicevačice]] (''Didelphimorphia'')
*[[Vačícivačíci]] (''Paucituberculata'')
*[[Kolokolovékolokolové]] (''Microbiotheria'')
*[[Kunovcikunovci]] (''Dasyuromorphia'')
*[[Bandikutibandikuti]] (''Peremelemorphia'')
*[[Vakokrtivakokrti]] (''Notoryctemorphia'')
*[[Dvojitozubcidvojitozubci]] (''Diprotodontia'')
| sesterska = [[placentálové]] (Eutheria)
}}
'''Vačnatci''' (Marsupialia) jsou [[nadřád]]em savců, charakterizovanoucharakterizovaným svým způsobem [[rozmnožování]], totiž vývojem mláďat ve vaku.
 
Jako všichni ostatní [[savci]] (až na [[ptakořitní|ptakořitné]]), i vačnatci rodí mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení. Na rozdíl od ostatních [[placentálové|placentálních savců]], vačnatci rodí mláďata ve velmi raném stadiu vývoje – v podstatě nedonošená – a místo, aby dorůstala v [[Děloha|děloze]] vyživovaná placentou, krmí se mlékem ve vaku, který typicky mívá pouze samice. Samice má dvě samostatné dělohy a dvě samostatné pochvy. Porod probíhá skrze třetí pochvu, která se vytvoří jen pro tento účel a pak zanikne. Samci většinou mají dvouhrotý penis, který odpovídá samiččiným dvěma vaginám. V děloze gravidní samice je zárodek vyživován ze [[žloutkový váček|žloutkového váčku]], nedochází ke vzniku složité [[placenta|placenty]], přes kterou by bylo embryo zásobeno živinami z matčina těla. Vajíčko vačnatců si po určitou dobu vývoje zachovává vnější částečně mineralizovaný obal, pozůstatek skořápky předchůdců savců. Kvůli nedostatečné výživě uvnitř pohlavních cest samice se mláďata rodí ve velmi raném stadiu vývoje, u některých malých druhů vačnatců už po několika dnech, po narození se vyškrábe do matčina vaku a přisaje se k mléčné bradavce. Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden rok. Potomstvo později dosáhne fáze, kdy dočasně opouští vak a vrací se do něj jen pro živiny a tělesné teplo.
 
Australští vačnatci se při absenci konkurujících druhů specializovali jako [[Masožravec|masožravci]], [[býložravec|býložravci]] a [[hmyzožravec|hmyzožravci]]. V [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] se vyskytují převážně vačnatci malé velikosti, většinou [[druh (biologie)|druhy]] stromové, zatímco do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] se rozšířila jen [[vačice virginská]]. Vačnatce můžeme nalézt v rozličných [[biom]]ech. Například v [[poušť|poušti]], ale i v [[tropický deštný prales|deštném pralese]].
 
Nálezy zkamenělin nepodporují teorie, že vačnatci byli primitivními předchůdci [[placentálové|placentálních]] savců, obě hlavní vývojové větve savců se totiž vyvinuly přibližně ve stejné době, někdy koncem druhohor, a od té doby spolu soupeří. Na většině kontinentů byli placentálové daleko úspěšnější a žádní vačnatci nepřežili. Naproti tomu v Jižní Americe spousta převážně menších vačnatců přežila a zajistila si pevné místo v místní fauně. Austrálie se od ostatních kontinentů oddělila dříve, než došlo k rozšíření [[placentálové|placentálů]] na tento kontinent, proto se tam až do příchodu člověka žádní placentálové nevyskytovali. V [[Austrálie (kontinent)|Austrálii]] se tedy do dnešního dne zachovalo velké množství forem vačnatců. Nejstarším vačnatcem je ''[[Sinodelphys szalayi]]'' ze spodní [[Křída|křídy]], který byl objeven v roce [[2003]].
 
Největším problémem při zajištění vývoje zárodku v těle matky je překonání imunitní reakce matky vůči embryonální tkáni. Vajíčko vačnatce je chráněno primitivní skořápkou, která ho ohraničuje od matčina těla a imunitního systému. To ale brání efektivní výživě zárodku, proto se vačnatci rodí mnohem dříve než placentálové. Časný porod vystavuje droboučkého novorozeného vačnatce velikému riziku, ale značně redukuje matčina rizika spojená s těhotenstvím, například není třeba donosit mládě ve špatných sezónách.
Řádek 35:
 
Známe 260 až 280 druhů vačnatců. Přibližně 200 z nich pochází z Austrálie a okolních ostrovů. Do nedávna se klasifikovali jako jediný [[řád (biologie)|řád]]. Dnes se dělí do dvou, pěti, nebo sedmi řádů. I přesto, že ještě stále není jasno, jak to nakonec bude, uvádíme zde sedm navrhovaných řádů.
 
{{Sisterlinks
| commons = Category:Marsupialia
| wikt = vačnatec
| species = Marsupialia
}}
 
{{Savci}}