Laki: Porovnání verzí

}}</ref> a která způsobila jednu z největších [[sopečná erupce|sopečných katastrof]] ve zdokumentované historii [[lidstvo|lidstva]]. K ničivé erupci došlo v roku [[1783]], kdy sopka byla aktivní po osm měsíců,<ref name="tripod">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> během kterých se uvolnilo až 15&nbsp;km³ [[láva|lávy]] a 400 až 500 miliónů tun [[sopečné plyny|sopečných plynů]].<ref name="park"/> Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a zemřela přibližně pětiněpětina tehdejšíobyvatel populacetehdejšího Islandu.<ref name="populace"/> Velká část severní polokoule zažila znatelné ochlazení poběhem následujících několikněkolika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí [[hladomor]]u nejen na Islandu, ale také ve velké části [[Evropa|Evropy]], a dokonce i v [[Egypt]]ě.<ref name="egypt">{{Citace elektronické monografie

Sopka vyrůstáse tyčí do výšky 828 metrů nad mořem<ref name="tripod"/> jihozápadním směrem od ledovce [[Vatnajökull]]. Laki stojí přibližně uprostřed trhliny.<ref name="vesnice"/> Trhlina, na které sopka Laki vyrůstá,která se táhne od severovýchodu na jihozápad a je rozdělena dvojicí téměř stejně vysokých hor. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách.<ref name="Britannica">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> PoBěhem cestěcesty seje musínutné přejíždětpřejet skrz několik [[řeka|řek]]. BěhemV létalétě je možné oblast navštívit i [[autobus]]em, který vyjíždí denně.<ref name="park"/>

Před samotnou erupcí postihloJiž několik dní před tímsamotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], které napovídaly, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park"/> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], kdy se dostalo vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]],. kteréTy utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[bazalt]]ické [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, kteréjenž měly délku 2 až 5&nbsp;km,<ref name="park"/> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25&nbsp;km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park"/> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, kdy postupněexploze začaly explozepostupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce|Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlosti na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[klima]]tických událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref>

Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14&nbsp;km³ a 0,91&nbsp;km³ [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600&nbsp;km²<ref name="park"/>, odpovídající přibližně 0,5&nbsp;% povrchu Islandu.<ref name="park"/> Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]]<ref name="populace"/> chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1400&nbsp;[[metr|m]],<ref name="park"/> následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do [[atmosféra Země|atmosféry]], který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[Velká Británie|Velké Británii]] [[léto]], známeznámé jako „písečné léto“ pro množství [[spad]]u v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007]</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky až 15 kilometrů<ref name="park"/> a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry, že v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">{{Citace elektronické monografie

Erupce pokračovaly až do [[7. února]] [[1784]], ale většina lávy byla na povrch transportována během prvních několika měsíců. Současně s erupcí Laki, došlo k erupci i další sopky - [[Grímsvötn]], ze které pás prasklin a erupcí vycházel. Grímsvötn ukončil sopečnou aktivitu až v roce 1785. Odhaduje se, že se do atmosféry uvolnilo až 8 miliónů tun [[fluorovodík]]u, přes 120 miliónů tun [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], přes 90 miliónů tun [[kyselina sírová|kyseliny sírové]],<ref name="populace"/> což v celé [[Evropa|Evropě]] způsobilo mlžný opar pozorovaný až v [[Sýrie|Sýrii]], severní Africe a na západní [[Sibiř]]i.<ref name="Britannica"/> Během erupce došlo také ke třetímu nejdelšímu lávovému výlevu na světě zvanému [[Eldhraun]] od dob poslední [[doba ledová|doby ledové]].<ref name="park"/>

Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25&nbsp;% tehdejší populace Islandu, odpovídajícícož odpovídá přibližně 9500 lidílidem.<ref name="populace"/> Současně zemřelo okolo 80&nbsp;% [[ovce|ovcí]], 50&nbsp;[[skot|skotu]] a 50%&nbsp;[[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]].<ref name="bbc.co.uk"/><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40&nbsp;000 lidí<ref name="vesnice"/>) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace"/><ref name="vesnice"/> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice"/>

[[Lávový proud|Lávové proudy]] začaly 8. června unikat, v jihozápadní části praskliny se snadno rozlévaly po rovinatém terénu a začaly zaplavovat okolní [[farma|farmy]],. lávaLáva zcela zničila 20 farem a dalších 30 silně poničila.<ref name="park"/> O dvanáct dní později (20. června) se lávový proud zastavil poblíž vesnice [[Kirkjubæjarklaustur]]. Následně se erupce přenesly do severovýchodní části. Od 29. června až do října se pak láva valila oblastí, kudy protékala řeka [[Hverfisfljót]].<ref name="vesnice">{{Citace elektronické monografie

[[File:Laki lava (3).jpg|thumb|left|Povrch bazaltické lávy je kvůli vyšímuvyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena]]

Dva dny po erupci dosáhl sopečný mrak [[Faerské ostrovy]], [[Norsko]] a [[Skotsko]]. V polovině června již sopečný popel z erupce dosáhl střední EvropuEvropy,<ref name="park"/> kde způsobil neúrodu, a rozšíření [[nemoc]]í. Do 24. června se mračno rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do [[Finsko|Finska]] a na [[Balkán]]. Dobový tisk popisoval [[slunce]] při východu a při západu jako krvavě červený disk a sluncebylo semožné dalojej i v poledne pozorovat nechráněným okem.<ref name="park"/> V červenci se mračno rozkládalo už i na území [[Rusko|Ruska]], Sibiře a později i nad [[Čína|Čínou]].<ref name="park"/> Vyjma Islandu, nejsilněji dopadly následky erupce na severské země.<ref name="park"/>

Nedávná vědecká studie spojuje hladomor v Egyptě na konci 18. století se sopečnou erupcí Laki. Jejím vlivem nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[záplavy|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejněstejné množství lidí jako v předchozích [[morová epidemie|morových epidemiích]].<ref name="egypt"/>