Křída (hornina): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot přeložil anglické citační šablony
Řádek 4:
== Vznik ==
[[File:Coccolithus pelagicus.jpg|thumb|left|Mikrofotografie schránky řasy ''Coccolithus pelagicus'', tvořené diskovitými kokolity]]
Křída vzniká rozpadem schránek mořských [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]. Nejčastěji jde o planktonické [[Dírkonošci|foraminifery]] a hlavně [[kokolit]]y (schránky řas řádu ''[[Coccolithophoridaea]]'') ale i jiné organické zbytky<ref name="geology.cz">{{citeCitace webelektronické monografie| url=http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?krida_(hornina)|title titul=Křída (hornina)|publisher vydavatel=geology.cz|date datum=6.6.2009}}</ref>. Tyto organismy měly původně [[kalcit]]ovou (ne [[aragonit]]ovou) schránku. Protože je kalcit stabilní a nepodléhá v běžných povrchových podmínkách přeměnám, nedošlo k její výraznější [[diageneze|diagenetické]] přeměně a v důsledku platformního režimu nebyla [[litifikace|litifikována]] na [[vápenec]]<ref name="Mišík et al., 1985">Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984: ''Historická a stratigrafická geológia.'' Bratislava, 541 s.</ref>
 
Najznámější [[souvrství]] křídy vznikaly v [[mezozoikum|druhohorách]] a nejmladší období této geochronologické jednotky je po nich i pojmenováno – [[křída]]. Usazování křídy pokračovalo i do spodního [[paleogén]]u. Souvrství vznikala většinou v poměrně mělkých (epikontinentálních) mořích, v hloubkách do 300 m. Místy křída postupně přechází do [[pískovec|pískovců]], které tvořily okraje [[sedimentačná pánev|panví]]. Hornina podobného složení se může vysrážet i v jezerech, ta je označována jako jezerní křída.