Tartu: Porovnání verzí

'''Tartu''' (dříve známé též pod [[němčina|německým]] a [[švédština|švédským]] názvem ''Dorpat'', pod [[Ruština|ruskými]] jmény Дерпт (''Děrpt'') či Юрьев (''Jurjev''), nebo také přes [[Estonština|staroestonštinu]] a [[Latina|latinu]] vytvořeným ''Tarbat'') je druhým největším městem [[Estonsko|Estonska]]. V roce [[2004]] zde žilo 101 297 obyvatel. Na rozdíl od estonského politického a finančního centra [[Tallinn]]u je Tartu často považováno za centrum vzdělanosti a a kultury. Ve městě sídlí nejstarší a nejslavnější estonská univerzita. Město se nachází ve vnitrozemí Estonska, přibližně 180 km na jihozápad od Tallinnu a je považováno za centrum celého jihozápadního Estonska. Město protíná řeka [[Emajõgi]], která spojuje dvě největší estonská jezera.

 

 

 

Archeologické nálezy datují první osídlení v oblasti nynějšího Tartu do [[5. století]] našeho letopočtu. V [[7. století]] je doložena existence dřevěného opevnění na východní straně centrálního návrší Toomemägi.

První písemná zmínka týkající se tohoto sídliště se objevila v roce [[1030]] v kronikách [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. V tomto roce byla kyjevským knížetem [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslavem I. Moudrým]] vypálena původní dřevěná pevnost Estů, která nesla jméno Tarbatu a na jejím místě vystavěna kamenná pevnost, která byla nazvána Jurjev. Stala ruským opěrným bodem v kraj [[Ugandi]] a střediskem výběru daní. Estové a Rusové sváděli dále o toto strategicky důležité místo časté boje, během nichž pevnost změnila několikrát svého vlastníka. Roku [[1061]] byl Jurjev podle dochovalých záznamů vypálen Estonci (v ruských pramenech označováni jako [[Čudové|Čuď]]).

 

 

 

 

V [[16. století]] přešlo Livonsko a s ním i Tartu pod nadvládu [[Polsko|Polska]]. V roce [[1583]] byla ve městě ustavena [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] akademické gymnázium. Kromě toho v Tartu vznikl i překladatelský seminář a město obdrželo od polského krále [[Štěpán Bátory|Štěpána Bátoryho]] i svou červenobílou zástavu.

Po vypuknutí [[švédsko-polská válka|švédsko-polské války]] byla činnost akademického gymnázia a semináře roku [[1601]] pozastavena. Vzhledem k porážce Polska připadlo Tartu [[Švédsko|Švédsku]]. Činnost akademického gymnázia byla obnovena v roce [[1630]], ovšem už v roce bylo gymnázium [[1632]] výnosem švédského krále [[Gustaf II. Adolf|Gustafa II. Adolfa]] přeměněno na univerzitu.

 

 

Po podpisu [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]] v roce [[1721]] město připadlo [[carské Rusko|carskému Rusku]] a bylo dále oficiálně označováno poruštěným německým jménem ''Děrpt''. Během [[18. století]] padlo mnoho středověkých památek za oběť požárům a město bylo obnoveno v pozdně [[baroko|barokním]] a [[neoklasicismus|neoklasickém]] stylu. Během druhé poloviny [[19. století]] v době národního obrození se Tartu stalo významným estonským kulturním centrem. Město bylo v roce [[1869]] dějištěm [[První estonská všeobecná pěvecká slavnost|První estonské všeobecné pěvecké slavnosti]] (''Esimene eesti üldlaulupidu''). Roku [[1870]] zde bylo založeno divadlo ''Vanemuine'', první divadelní soubor hrající v [[estonština|estonštině]], a [[1872]] se zde sešlo i ustavující shromáždění estonského svazu spisovatelů.

V roce [[1893]] se v rámci posílené carské politiky [[rusifikace]] město oficiálně vrátilo ke staršímu ruskému jménu ''Jurjev''. Roku [[1895]] došlo dokonce ke změně vyučovacího jazyka na univerzitě na [[ruština|ruštinu]].

 

 

Političtí představitelé Estonců využili chaosu konce [[první světová válka|První světové války]] v roce [[1918]] k vyhlášení samostatné Estonské republiky. [[Sovětské Rusko]] se pokusilo tento vývoj zvrátit následnou invazí, ale v [[Estonská osvobozenecká válka|Estonské osvobozenecké válce]] bylo nakonec poraženo a [[2. únor]]a [[1920]] podepsalo v Tartu s Estonskem [[Tartská mírová smlouva|mírovou smlouvu]], v němž se navždy vzdalo všech územních nároků vůči Estonsku.

Poruštěná univerzita byla z Tartu již v roce [[1918]] odsunuta do [[Voroněž]]e, ale již roku [[1919]] bylo v Tartu obnoveno univerzitní vyučování s [[estonština|estonštinou]] jako vyučovacím jazykem. Zároveň se stal oficiálním označením města stal soudobý estonský název ''Tartu'' (vzniklý zkrácením původního ''Tarbatu'').

 

 

[[Sovětský svaz]] již v roce [[1940]] porušil Tartskou mírovou dohodu novým útokem na Estonsko, jemuž mladá republika podlehla. Po krátkém intermezzu [[Třetí říše|nacistické]] [[okupace]] se roku [[1944]] vrátili do země, a tím i do Tartu sovětští okupanti. Město během [[druhá světová válka|válečných let]] utrpělo těžké škody. Za své vzal historický Kamenný most (''Kivisild'') přes [[Emajõgi|Emu]], postavený v letech [[1776]]-[[1778]]; most nejprve poničila ustupující ruská vojska v roce [[1941]] a zkázu pak dovršily boje v roce [[1944]].

V období sovětské okupace bylo Tartu pro cizince uzavřeným městem, neboť na předměstí ležela důležitá sovětská letecká základna (nyní se na někdejších ranvejích nachází rozlehlý autobazar). V této době se také počet obyvatel téměř zdvojnásobil z původních 57 000 na více než 100 000.

 

 

Po obnovení nezávislosti v roce [[1991]] se Tartu stalo opět intelektuálním a kulturním centrem Estonské republiky. Celý střed města včetně univerzity prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která pomohla Tartu obnovit bývalou krásu.

 

 

Město je především domovem [[Tartu Ülikool|významné univerzity]], založené švédským králem [[Gustaf II. Adolf|Gustafem II. Adolfem]] roku [[1632]]. V Tartu sídlí též Estonská zemědělská univerzita, Pobaltská vojenská akademie a estonské ministerstvo škoství a výzkumu. Své sídlo má ve městě i Nejvyšší soud, obnovený roku [[1993]], a Estonský národní archiv.

 

 

 

Většina památek v historickém středu města pochází z období před získáním nezávislosti, kdy vyšší a střední třídu tvořilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Nejvýznamnějšími pamětihodnostmi jsou luteránský kostel svatého Jana (''Johanneskirche'' či ''Jaani kirik''), městká radnice z 18. století, budova univerzity, zbytky katedrály z 13. století, botanická zahrada, hlavní nákupní třída a budovy v okolí radničního náměstí.

Vzhledem k tomu, že Tartu je univerzitním městem, je místní noční život poměrně bohatý. Nachází se zde řada barů, restaurací a nočních klubů. Turisticky nejatraktivnější jsou [http://www.wilde.ee Wildeova irská hospoda] a [http://www.pyss.ee Prachárna].

 

 

{{Portál Estonsko}}

*[[Tartu Ülikool]]

*[[Tartská mírová smlouva]]

 

{{Commons|Tartu}}

* [http://www.tartu.ee/?lang_id=2/ Město Tartu]

[[ko:타르투]]

[[la:Tarbatum]]

[[lt:Tartu]]

[[lv:Tartu]]