Železniční dvojkolí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění popisu i terminologie trojčinné --> trojčité, řemen --> hřeben a podobně
W.Rebel (diskuse | příspěvky)
→‎Hnací dvojkolí pro parní lokomotivy: doplnění popisu, zajímavý obrázek
Řádek 41:
*Nejjednodušší a nejrozšířenější je dvojválcová (dvojčitá) konstrukce s vnějšími válci. V tomto uspořádání je náprava přímá a ojniční čepy jsou zalisovány do kol. Čepy jsou vzájemně pootočeny o 90°, což umožňuje rozjezd z jakékoliv polohy. Bohužel nelze toto uspořádání dynamicky vyvážit, což snižuje možnosti použití pro vyšší rychlosti.
*Trojčité parní lokomotivy mají obvykle dva vnější a jeden vnitřní válec, což již vede k použití zalomené nápravy kvůli výstřednému umístění čepu ojnice středního válce. Všechny tři čepy jsou zpravidla vzájemně pootočeny o 120°. Toto uspořádání vede k dokonalejšímu vyvážení dynamických sil i k menší pulsaci tažné síly, což přispívá ke klidnějšímu chodu a k plynulejším rozjezdům
*Dvojčité uspořádání s vnitřními válci, které se hojně používalo u nejstarších lokomotiv, vyžaduje nápravu 2x zalomenou. s dvojitým středovým [[excentr]]em.
 
<gallery>
Soubor:01 114 Treibradsatz Meiningen 01092007.JPG|Dvojkolí pro dvojčinnou konstrukci s vnějšími válci
Soubor:Carlsbahn Radsatz.jpg|Dvojkolí pro trojčinnou konstrukci se zalomenou nápravou s ojničním čepem ojnice prostředního válce
Soubor:Triebwerk BR44.jpg|Uspořádání válců pro trojčinnou konstrukci
Soubor:Adler Treibachse Meiningen 02092006.jpg|Dvojkolí lokomotivy pouze s dvěmadvěmi vnitřními válci a vnitřními excentry
</gallery>