Vozovka: Porovnání verzí

'''Vozovka''' je vrchní část [[pozemní komunikace]], určená pro jízdu [[vozidlo|vozidel]]. Součástí vozovky jsou především [[jízdní pruh|jízdní pruhy]]y.

* V § 2 písm. t) zákona č. 361/2000 Sb. v aktuálním znění je [[jízdní pruh]] definován jako část vozovky; obdobně § 12 odst. 8 definuje jízdní pruh pro případ, že není na vozovce vyznačen. Částí vozovky tedy jsou všechny jízdní pruhy včetně [[vyhrazený jízdní pruh|vyhrazených jízdních pruhů]]. [[Pruh pro cyklisty]] na [[stezka pro chodce a cyklisty|stezce pro chodce a cyklisty]] však do pojmu jízdní pruh spíše nespadá a za vozovku považován není. Nejasné je, zda součástí vozovky jsou účelové pruhy jako [[parkovací pruh]], [[odstavný pruh]], [[zastávkový pruh]] atd.

* V § 2 písm. x) je křižovatka definovaná pomocí pojmů „kolmice k ose vozovky“ a „zakřivení okraje vozovky“. Předpokládá tedy, že vozovka může mít podélnou osu a nezakřivený či zakřivený okraj.

* Ustanovení o „části vozovky určené pro jeho směr jízdy“ (např. § 21 odst. 3) předpokládají směrově rozdělenou vozovku. V případě obousměrné jednopruhové komunikace může být správný způsob odbočování vlevo sporný.

* § 15 odst. 1 zakazuje objíždět vozidlo hromadné dopravy, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, přičemž výjimkou je autobus nebo trolejbus, který zastavil u okraje vozovky. Toto ustanovení zjevně předpokládá, že autobus, který zastavil v zastávkovém pruhu, zastavil „u okraje vozovky“, což však stále nevylučuje, že by okrajem vozovky mohl být i levý okraj zastávkového pruhu.

* V § 5 odst. 2 písm. h) a ustanovení o přechodech pro chodce a přecházení (§ 54) předpokládají, že vozovka je tím, co chodec přechází. Tato ustanovení jsou formulována tak, jako by [[tramvajový pás]] (ať v úrovni vozovky nebo zvýšený) byl součástí vozovky, protože tentýž odstavec píše i o dávání přednosti tramvaji a obdobná ustanovení o přecházení tramvajového pásu v pravidlech chybí.

* § 13 odst. 2 zákona píše o „tramvajovém pásu v úrovni vozovky“. Tato formulace nasvědčuje tomu, že tramvajový pás není za součást vozovky považován (nepíše se o „zbývající části vozovky“, a to ani v případě, kdy je po něm povolena jízda silničním vozidlům. Dále se píše o tramvajovém pásu zvýšeném nad nebo sníženém pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak odděleném, což rovněž předpokládá, že tramvajový pás není částí vozovky.

* § 11 odst. 1 obecně ukládá řidičům jezdit při pravém okraji vozovky. Toto ustanovení nasvědčuje tomu, že parkovací nebo zastávkový pruh nejsou součástí vozovky.

* Podle § 6 odst. 1 vyhlášky 30/2001 Sb. svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky platí pro celou vozovku v daném směru jízdy s výjimkou značek upravujících zastavení a stání, které platí vždy jen pro tu stranu pozemní komunikace, u které jsou umístěny. Svislá dopravní značka umístěná nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy, pokud nejde o zákazovou nebo příkazovou značku umístěnou nad vyznačeným jízdním pruhem.

* Z právních předpisů lze jen obtížně dovozovat, v jaké míře se za vozovku považují plochy [[účelová komunikace|účelových komunikací]], například [[parkoviště|parkovišť]], různých vjezdů a výjezdů, [[polní cesta|polních]] a [[lesní cesta|lesních]] [[cesta (druh pozemní komunikace)|cest]], [[obytná zóna|obytných zón]], [[pěší zóna|pěších zón]] s povoleným provozem některých druhů vozidel, případně [[stezka pro cyklisty|stezek pro cyklisty]], [[stezka pro chodce a cyklisty|pro chodce a cyklisty]] nebo [[stezka pro jezdce na zvířeti|pro jezdce na zvířeti]] atd.