Sestava plavidel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jenda021 (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepu (Omlouvám se panu Doubravovi :-) )
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: úprava pozice referencí; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[souborSoubor:Konvoj-beskydy-decin.JPG|thumb|Dvě tlačné sestavy v závěsu vlečného remorkéru Beskydy v Děčíně. (foto A. Doubrava, Děčín) ]]
'''Sestava plavidel''' je obecně spojení dvou nebo několika plavidel.
Pro tuzemské vodní cesty definuje Řád plavební bezpečnosti (vyhláška federálního ministerstva dopravy ČSFR 344/1991 sb.) tři typy sestav, podle způsobu řazení a spojení [[plavidlo|plavidel]]. A to'' vlečnou sestavu, tlačnou sestavu ''a'' bočně svázanou sestavu''.
 
== Vlečná sestava ==
[[souborSoubor:VlecnaSestavaBeskydy.jpg|thumb|left|Vlečná sestava na českém Dolním Labi. (foto A.Doubrava, Děčín) ]]
'''Vlečná sestava''' je jakékoli spojení jednoho nebo několika plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles, vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem; vlekoucí plavidlo je součástí sestavy a nazývá se vlečný remorkér. V minulosti nejběžnější způsob řazení plavidel na [[vnitrozemská vodní cesta|vnitrozemských vodních cestách]] do sestav, především pro vlečení plavidel proti proudu [[řeka|řek]], nebo na klidné hladině [[průplav]]ů, přičemž po proudu plavidla většinou splouvala samotíží.
 
Řádek 15:
<br style="clear: both;" />
== Tlačná sestava ==
[[souborSoubor:Towboat and Barges on the Mighty Mississippi.jpg|thumb|left|none|Tlačná sestava šesti tlačných člunů a remorkéru na řece Mississippi v Minesotě, USA ]]
'''Tlačná sestava''' je pevné nebo kloubové spojení [[plavidlo|plavidel]], plovoucích zařízení nebo plovoucích těles, z nichž alespoň jedno je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy a nazývá se tlačný remorkér. Tlačná plavba velkých nákladních sestav se začala rozvíjet na velkých [[USA|severoamerických]] řekách, a v průběhu 60.let [[20. století]] <ref>Svět vodních cest, Jaroslav Kubec, Josef Podzimek, NADAS, 1988 </ref> se díky své výhodnosti stala běžnou i v [[Evropa|Evropě]], kde téměř vytlačila plavbu vlečnou. Výhodou tlačné plavby je celková výrazně vyšší efektivita plavby, díky nižšímu odporu tlačné sestavy při plavbě, nižším nárokům na počet lodní posádky a jednodušší konstrukci tlačných člunů, což snižuje jejich pořizovací náklady. Celkově se udává snížení přepravních nákladů oproti vlečné plavbě o 20 až 25%. <ref name="scripta">Vodní cesty, Prof.Ing.Pavel Gabriel DrSc., Skripta ČVUT fakulta stavební, 1997</ref>
 
Díky pevnému spojení remorkéru s tlačnou sestavou vzniká při plavbě vlna až za sestavou, takže na rozdíl od plavby vlečné jí nemusí plavidla sestavy překonávat a nejsou jí brzděna. Dosažená úspora oproti vlečné plavbě je udávána 20% až 25% výkonu remorkéru, což umožňuje snížení spotřeby pohonné hmoty nebo zvýšení rychlosti plavby až o 30% <ref name="scripta"/>.
Řádek 22:
<br style="clear: both;" />
== Bočně svázaná sestava ==
[[souborSoubor:BocniSestava.jpg|thumb|left|Bočně svázaná sestava na českém Dolním Labi. (foto A. Doubrava, Děčín)]]
'''Bočně svázaná sestava''' je spojení plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles boky vedle sebe, z nichž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy. U sestav velkých lodí není toto řazení běžné. Může se vyskytovat např. při plavbě sestavy nákladních [[motorová loď|motorových lodí]] kdy pohon zajišťuje jedna z nich. Ve většině případů je také pohon umístěn asymetricky, což klade nároky na udržování směru plavby a snižuje její efektivitu.
 
<br style="clear: both;" />
== Odkazy ==
<references/>