'''Aerozin 50''' je raketové palivo, které vzniká smíšením [[hydrazin]]u (N<sub>2</sub>H<sub>4</sub>) a [[Asymetrický dimethylhydrazin|asymetrického dimethylhydrazinu]] v poměru 1:1.<ref>
{{citeCitace webelektronické monografie | url = http://propellants.ksc.nasa.gov/commodities/Aerzone50.pdf | titletitul = Aerozine50 Specifications & DOT Shipping Information | publishervydavatel = NASA}}</ref> Bylo vyvinuto na konci 50. let 20. století společností [[Aerojet]] pro pohon mezikontinentální balistické rakety [[Titan 2]] a dodnes zůstává hojně využívaným palivem. Někdy se místo hydrazinu používá [[monomethylhydrazin]] (MMH), který je hustší a má tak vyšší [[specifický impuls]]. UDMH stabilizuje směs a snižuje její teplotu tuhnutí. Aerozin 50 je velice stabilní, takže nedochází k jeho samovolnému rozpadu při vyšších teplotách jako u hydrazinu. Proto je vhodný i pro regenerativně chlazené motory (viz [[Raketový motor na kapalné pohonné látky#Chlazení]]). Stabilita jej však činí nepoužitelným jako jednosložkové palivo ([[monopropelant]]). Jako okysličovadlo se nejčastěji používá [[Oxid dusičitý|tetraoxid dusíku N<sub>2</sub>O<sub>4</sub>]]. Stejně jako hydrazin, MMH a UDMH je i aerozin 50 dlouhodobě skladovatelný a i po letech v nádržích je stejně spolehlivý.
Aerozin 50 je jedovatý. Jeho účinky na živé organismy jsou stejné jako účinky hydrazinu. Leptá pokožku a sliznice, je [[karcinogen]]ní a poškozuje vnitřní orgány.
