Eurocentrismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+kapitola |
m →Některé projevy eurocentrismu: odstavce |
||
Řádek 7:
==Některé projevy eurocentrismu==
Jako dominantní[[ diskurz]] je eurocentrismus obsažen v celé řadě společenskovědních, politických a kulturních pojmů a koncepcí. Podle Jamese Blauta je základním problémem eurocentrismu skutečnost, že se nejedná o pouhý [[předsudek]], ale o soubor empirických fakt a jako takový je eurocentrismus záležitostí vědy a akademického světa.<ref>Blaut, J.:''The Colonizer's Model of the World.Geographical Diffusionism and Eurocentric History''. New York 1993, s.9</ref> Jako jeden z příkladů eurocentrického výkladu uvádí Blaut převládající výklad evropských a světových dějin. Podle jeho interpretace vytváří dosavadní koncepce dějin světa následující konstelaci. Světové dějiny mají své věčné jádro (''Inside'') a svou věčnou periférii (''Outside''). Zatímco Inside je charakterizovámo dynamickou lineárně pojatého vývoje (od-k), charakteristického pokrokem,'' Outside'' je odsouzeno k roli imitátora, který přijímá inovace, technologie či obecně pokrok od jádra. Podle Blauta je oním jádrem tzv. Větší Evropa (Evropa a Severní Amerika) a ostatní svět je naopak periférii. Jinými slovy sociální dynamismus je přisuzován jen jádru.<ref>Blaut, J.c.d.,s.1.</ref
V rámci kritiky takového pojetí dějin světa se J.Blaut, A.Gunder Frank a nebo I. Wallerstein (a další) zaměřili na kritiku představy o endogenním/autonomním vývoji jádra (tzn. Evropy). Eurocentrické pojetí vidí evropský vývoj jako specifický ([[evropský zázrak]]) a ignoruje podněty z neevropských oblastí a [[civilizace|civilizací]], které přispěly k expanzi Evropy a [[Západ|Západu]]. Nejznámněji tutu koncepci rozvinul J.M. Hobson, který hovoří o orientálních [[globalizace|globalizacích]] a ukazuje, že celá řada [[inovace|inovací]], [[technologie|technologii]] nebo vědeckých poznatků, ale také hospodářských projevů [[kapitalismus|kapitalismu]] existovala mnohem dříve mimo Evropu. V mnoha případech je Evropa nevymyslela ale pouze převzala.<ref>Hobson, J.M.:''The Eastern Origins of Western Civilization''. Cambridge 2004.</ref
Dalším doprovodným projevem eurocentrismu je jeho [[univerzalismus]]. Podle I. Wallersteina se jedná o představu, že evropské nebo západní zkušenosti, poznání, věda, metody, řešení a hodnoty mají univerzální (všeobecnou) platnost kdekoliv na světě.<ref>Wallerstein, I.: [[Eurocentrism and its Avatars. The Dilemmas of Social Science]]. Online: http://www.binghamton.edu/fbc/iweuroc.htm</ref> Tento universalismus ve skutečnosti zakrývá skutečnost, že se jedná o partikulární zkušenosti a hodnoty.<br />▼
▲Dalším doprovodným projevem eurocentrismu je jeho [[univerzalismus]]. Podle I. Wallersteina se jedná o představu, že evropské nebo západní zkušenosti, poznání, věda, metody, řešení a hodnoty mají univerzální (všeobecnou) platnost kdekoliv na světě.<ref>Wallerstein, I.: [[Eurocentrism and its Avatars. The Dilemmas of Social Science]]. Online: http://www.binghamton.edu/fbc/iweuroc.htm</ref> Tento universalismus ve skutečnosti zakrývá skutečnost, že se jedná o partikulární zkušenosti a hodnoty.
Dalším prvkem eurocentrismu je samotné chápání vývoje potažmo rozvoje, které vychází z nikoliv univerzální koncepce, ale z judeo-křesťanského pojetí času, které je lineární (tzn. vede od bod A do bodu Z).Vědecký diskurz [[pokrok|pokroku]] je [[sekularizace|sekularizovanou]] reflexí takové koncepce. Naopak [[cyklické pojetí času]], typické pro jiné kultury a civilizace, je potlačeno nebo ignorováno. Problémem je, že se jedná ve své podstatě o nereflektovanou skutečnost, která je ideologicky zamlžena univerzálním nárokem.
| |||