Bitva u Kresčaku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
revrt Pastoriova vkladu, byl plný nepřesností a nepodložených údajů |
Odstranění omylů Di |
||
Řádek 16:
| ztráty2= přes 1500 urozených a odhadem až 15000 pěších
|}}
'''Bitva u Kresčaku''' (počeštěná forma jména [[Crécy-en–Ponthieu]] v severní [[Francie|Francii]]) byla
Anglický král [[Eduard III.]] se na jaře [[1346]] vylodil v zátoce La Hougue u [[Cherbourg]]u a vydala se do vnitrozemí. Po dobytí [[Caen]] se vydali k [[Rouen]]u. Poté, co Francouzi zničili mosty na dolní [[Seina|Seině]], obrátili se jejich protivníci na sever, kde doufali, že svou malou armádu posílí spojenci z [[Vlámsko|Vlámska]]. Přesila Francouzů jim byla v patách, takže s potížemi překročili rozvodněnou [[Seina|Seinu]] a u lesa u Crécy zaujali obrannou pozici.
Řádek 25:
Bitva začala až odpoledne poté, co se francouzské síly dostaly na dohled k nepříteli. Hlavně pěšáci byli unaveni dlouhým pochodem a tětivy [[kuše|kuš]]í byly navlhlé deštěm. Francouzský král [[Filip VI.]] chtěl boj odložit až na druhý den, ale jeho rytíři nebyli k udržení - zaútočili ve zmatku a přesto, že měli před sebou janovské oddíly s kušemi. Pevnou anglickou pozicí nemohli otřást, naopak, anglické luky, které měly nad kušemi převahu jak v dostřelu tak v rychlosti střelby, hromadně pobíjely francouzské útočníky. Rytíři na koních podnikli celkem patnáct útoků, poslední z nich až po soumraku, ale všechny byly odraženy. Nakonec byli nuceni ustoupit a jejich značné ztráty (přes 1 500 urozenců a tisíce pěších) mohly být ještě vyšší, kdyby je Angličané pronásledovali.
Tvrdošíjně udržovaný omyl o prvním nasazení [[dělo|děl]] Angličany na evropském kontinentě byl už historiky vyvrácen.
== Česká účast v bitvě ==
Bitvy u Kresčaku se zúčasnili dva čeští králové z rodu Lucemburků, kteří se již tradičně orientovali na spojenectví s pařížským královským dvorem. Byli to stávající panovník [[Jan Lucemburský]] a jeho nástupce [[Karel IV.]]. Král Jan, rytíř, bojovník a diplomat, byl v té době již úplně slepý a pro něj ztratil cenu. Nechal proto svého koně upoutat mezi koně svých dvou rytířů, kteří ho zavedli do nejprudší bitevní vřavy. Jeho smrt bývá proto považována za jakousi nepřímou, ba přímo vznešenou formu sebevraždy. Jeho poslední slova zřejmě nezněla „''Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal''“. Jan se nikdy nenaučil pořádně česky a kromě toho by jako rytíř smýšlel zřejmě jinak. Svého následníka Karla, který byl nedávno zvolen také králem v [[Svatá říše římská|říši]], nechal násilím odvézt z boje, když zjistil, že bitva je prohraná, neboť si nepřál, aby zahynuli oba čeští králové.
[[Kategorie:Stoletá válka]]
| |||