Staroegyptské názvy Egypta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Tawy: rozšíření
rozšíření, reference
Řádek 13:
[[Soubor:Ta Kemet.jpg|hieroglyphický zápis "Kemet"]]
 
Který občas bývá používán ve variantě ''Kemi''<ref name="KOCKA18">{{Citace monografie
Který občas bývá používán chybně jako '' Ta Kemet''. V překladu znamená „'''''Černá země'''''“ a je odvozen od černého úrodného bahna, které bylo (až do postavení [[Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]) přinášeno každoročními záplavami na [[Nil]]u a které bylo pro egyptské zemědělství nepostradatelné. Už sám [[Hérodotos|Herodotos]] o Egyptu napsal, že jest darem Nilu. Pochopil, že bez této řeky a jejích každoročních záplav by Egypt nikdy nemohl být tím čím byl (pokud by vůbec byl) a zcela nepochybně si toho byli vědomi i sami Egypťané.
| příjmení = Málek
| jméno = Jaromír
| překladatelé = Renata Landgráfová
| rok = 2008
| titul = Kočka ve starém Egyptě
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| isbn = 978-80-204-1816-6
| počet stran = 144
| strany = 18
Který}}</ref> občasnebo bývá používántaktéž chybně jako '' Ta Kemet''. V překladu znamená „'''''Černá země'''''“ a je odvozen od černého úrodného bahna, které bylo (až do postavení [[Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]) přinášeno každoročními záplavami na [[Nil]]u a které bylo pro egyptské zemědělství nepostradatelné. Už sám [[Hérodotos|Herodotos]] o Egyptu napsal, že jest darem Nilu. Pochopil, že bez této řeky a jejích každoročních záplav by Egypt nikdy nemohl být tím čím byl (pokud by vůbec byl) a zcela nepochybně si toho byli vědomi i sami Egypťané.
 
Kupodivu však neměli žádné božstvo, které by bylo ztělesněním Nilu, avšak ve své mythologii měli odkazy na jeho záplavy. Bůh [[Hapi]], uctívaný v podobě býka (Řeky nazývaného Apis), byl bohem. jenž představoval plodnou sílu těchto záplav. Jiný bůh, [[Chnum]], podle jejich představ sídlil v prvním [[Nilské katarakty|kataraktu]], odkud řídil sílu záplav.
 
Egypťané si byli dobře vědomi významu, jaké pro ně záplavy a jimi přinášené úrodné bahno měly. Natolik si toho byli vědomi a natolik před tím měli úctu, že se úrodná síla těchto záplav dostala i do jména, kterým Egypťané nazývali svoji zem. Název sám tvoří opozitum pro ''Dešret'', což by se analogicky dalo přeložit jako ''rudá země''. Tímto pojmem byly označovány pouště obklopující Egypt podle barvy sluncem rozpáleného písku. Pouště už Egypťané za součást svojí země nepovažovali.
 
Z něj je odvozen název pro [[Rekonstrukcionismus|rekonstrukcionistický]] směr, odkazující se na staroegyptské tradice a náboženství: [[Kemetismus]].
Řádek 38 ⟶ 49:
Tento poslední název (v české literatuře je možné se také setkat s jeho přepisem ''Tauej'') vychází z tradice, podle níž byl Egypt dělen na Horní království a Dolní království, kvůli čemuž byl Egypt označován jako „'''''Dvě Země'''''“.
 
Podle této tradice byl Egypt kdysi rozdělen na dvě samostatná království, až jeden panovník, který je v Egyptských legendách znám pod jménem [[Meni]] či v pořečtěné podobě Menés, Egypt sjednotil a vytvořil z něj jednotnou říši. Rozdělení na Horní a Dolní království však prolíná celé egyptské dějiny a i královská koruna byla kombinací bílé hornoegyptské a červené dolnoegyptské. Historicky však bylo zatím prokázáno samostatné a jednotné státní zřízení jen v Horním egyptě
 
==== Horní a Dolní Egypt ====
Řádek 44 ⟶ 55:
 
[[Soubor:Hedjet.svg|left|thumb|Hornoegyptská koruna "Hedžet"]] [[Soubor:Deshret.svg|right|thumb|Dolnoegyptská koruna "Dešret"]] [[Soubor:Pschent2.svg|center|thumb|sjednocená koruna "Pšent"]]
 
== Reference ==
<references />
 
== Odkazy ==