Ruská kolonizace Ameriky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robotické: kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[ImageSoubor:1860-russian-america.jpg|thumb|right|200px|Ruská Amerika v roce 1860]]
'''Ruská kolonizace Ameriky''' je označení pro (již ukončený) proces, při němž se [[Rusko]] snažilo získat [[obchod]]ní či jiný vliv nebo přímo [[kolonie]] na území [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Probíhala na různých místech, největší vliv Rusů byl na Aljašce. Aljašku zabral pro Ruskou říši mořeplavec Vitus Bering, ale je dokázáno, že již před ním se na Aljašku vydalo více Evropanů. Rusové se snažili zabrat toto rozlehlé území, ale neměli to příliš lehké. Na Aljašce se nedařilo pěstování obilnin a obyvatelé trpěli často hlady. Prvním správcem Rusko-americké společnosti byl Alexandr Andrejevič Baranov. Ten se snažil upevnit ruskou moc na americké pevnině a udělal proto mnoho kroků. Podporoval různá řemesla a snažil se založit kolonii na jižním pobřeží Pacifiku, která by se stala obilnicí Ruské Ameriky. Na Aljašce žilo (a ještě žije) mnoho kožešinových zvířat, která Rusové vybíjeli a jejich kožešiny prodávali. Díky tomuto obchodu se Ruské Americe finančně dařilo. Avšak, po krymské válce se Rusové obávali o svou kolonii, která již přestávala prosperovat. Roku 1868 prodali Rusové všechno své území na americkém kontinentě [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]].
 
Řádek 8:
 
=== Vývoj ruské Aljašky ===
[[ImageSoubor:Baranov Alexandr.jpg|thumb|190px|left|Alexander Baranov]]
Brzy po návratu ruské výpravy projevili o pobřeží Aljašky zájem ruští obchodnící a lovci s [[kožešina]]mi neboť zde žilo mnoho [[tuleň]]ů, [[mořská vydra|mořských vyder]], [[bobr|bobrů]], polárních lišek a [[Koroun Stellerův|korounů]]. A tak se na březích [[Ochotské moře|Ochotského moře]] začaly stavět plachetnice nazývané [[šitik]] (tj. sešívaný člun) a Rusové se vydávali na další výzkumné plavby za účelem zisku. Až do osmdesátých let však bylo působení Rusů v Americe neorganizované, to změnil [[Grigorij Ivanovič Šelichov]]. Šelichov roku [[1784]] založil na jihovýchodě [[Kodiak]]u první skutečnou ruskou kolonii a na rozdíl od svých předchůdců se snažil navázat přátelské vztahy s domorodci.<ref name="horden27">Horden, str 362.</ref> Jeho přátelské vztahy s již zmíněnými domorodci byly opravdu pozoruhodné, Šelichov je učil stavět domy, zaměstnával je ve své společnosti a obracel je na [[pravoslaví]]. Přes všechny svízele se tomuto muži postupně dařilo sjednocovat Rusy na Aljašce a roku [[1788]] požádal carskou administrativu o půjčku v hodnotě 200 000 [[rubl]]ů a o právo založit monopolní obchodní společnost.<ref name="horden27">Horden, str 362.</ref> Ruská carevna však všechny požadavky rychle odmítla, přesto to Šelichova neodradilo. Organizoval mnoho výprav stále hlouběji do Aljašky (ale i dále na jih) a ruská kolonie se zvětšovala. Roku [[1790]] jmenoval Šelichov správcem své společnosti [[Alexandr Andrejevič Baranov|Alexandra Andrejeviče Baranova]], který se tak stal první správcem Rusko-americké monopolní společnosti, oficiálně uznané až v roce [[1799]] (velkou zásluhu o založení společnosti měl také Šelichovův nevlastní syn [[Nikolaj Rezanov]]). Po smrti Šelichova ([[1795]]) se Baranov stává doslova duší ruské Ameriky. Baranov dokončil sjednocování Rusů v Americe a jako centrum jejich území určil ostrov [[Sitka]]. Dále pokračoval v mapování aljašského pobřeží a ostrůvků. Avšak, rozpínavost Rusů podnítila k boji indiánský kmen [[Tlingit]]ů, který vytrvale útočil na ostrov Sitka a byly poražen až v roce [[1804]] (odpor trval až do padesátých let 19. století). I přes tento problém se Rusům celkem dařilo a to hlavně díky přílivu drahých kožešin. Baranov se snažil zajistit kolonii soběstačnost a tak podporoval dovoz skotu a průzkum nerostného bohatství.<ref name="horden26">Horden, str 364.</ref>[[ImageSoubor:Alaska Purchase (hi-res).jpg|thumb|300px|Šek použitý k platbě za Aljašku]] Pěstování obilnin se mu nakonec nedařilo realizovat a to kvůli netečnosti Rusů a drsnému klimatu. Zásoby bylo nutno opatřit jinde a Baranov vyslal výpravy na průzkum jižní oblasti pacifického pobřeží Ameriky. Již roku [[1806]] získala kolonie zásoby z [[Kalifornie]] a to zásluhou již zmíněného Nikolaje Rezanova (více o ruské kolonizaci tohoto pobřeží viz sekci mimo Aljašku). Další léta baranovovy funkce se vyznačovala dokončováním zmapování aljašského pobřeží. Stárnoucí Baranov se roku [[1818]] vydává zpět do Ruska, ale jeho tělo nezvládne změnu klimatu a tak v březnu roku [[1819]] umírá. Další výraznou postavou ruské Ameriky se stal baron Wrangel, který ihned zamezil bezhlavý lov kožešinových zvířat a založil první kolonii na [[Yukon]]u. V těchto letech začali Rusové využívat [[řeka Yukon|řeku Yukon]] a po této řece se plavily ruské parníky postavené v místních loděnicích. Ale objevily se i problémy. Neustále narůstalo soupeření mezi Rusy a [[Brit]]y ([[Kanaďan]]y) a hrozilo, že o území ruské Ameriky propuknou boje.<ref name="horden25">Horden, str 365.</ref> V roce [[1841]] byla prodána kolonie Ross (viz níže) a to hlavně kvůli úbytku kožešinových zvířat. Po neúspěšné [[Krymská válka|krymské válce]] se kolonie stala tajnou kartou carské diplomacie a nakonec bylo celé území nabídnuto USA. [[Senát]] [[Spojené státy americké|USA]] proto na návrh státního sekretáře Williama H. Sewarda [[9. duben|9. dubna]] [[1867]] schválil nákup Aljašky od ruského carství za cenu dvou [[Cent (peníze)|cent]]ů za [[akr]], celkem tedy za 7 200 000 [[dolar]]ů (přepočteno na dnešní měnu, tj. k roku [[2006]] je to 95 672 993 dolarů). V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] i v dnešním Rusku se v [[média|médiích]] objevovaly a objevují fámy, že Aljaška nebyla Americe prodána, ale jen pronajata na 99 či 150 let a po této době by měla být vrácena Rusku. [[Smlouva]] ovšem jasně mluví o úplném prodeji. V ruské Americe se také dařilo ruské pravoslavné církvi. Mimoruská pravoslavná církev a Pravoslavná církev Ameriky mohou odvozovat svůj původ od pravoslavných misií na Aljašce. [[Svatý|Svatí]] Herman Aljašský, Innocent Aljašský a Petr Aleutský ukazují poměrně silnou pravoslavnou komunitu na území ruské Aljašky.
 
== Mimo Aljašku ==
[[FileSoubor:6-Duhaut-Cilly_1828.jpg|thumb|right|200px|Pohled na Fort Ross z roku 1828]]
Rusové samozřejmě nekolonizovali jen Aljašku, ale také [[Britská Kolumbie|Britskou Kolumbii]], [[Washington (stát)|Washington]], [[Oregon]]u, dokonce i tak daleko na jihu, jako v severokalifornském [[Fort Ross]]. První výprava, která směřovala do této oblasti byla podniknuta v roce [[1808]] a účastnily se jí dvě plachetnice. Jedna loď při plavbě ztroskotala, ale druhé se podařilo dostat až ke kalifornskému [[zálivu Bodega]]. Zdejší půda se zdála být úrodná a proto kapitán Kuskov zakoupil celé území zálivu od domorodců. Roku [[1812]] zde již stála ruská pevnůstka známá jako Fort Ross a opevněná palisádou a s různými hospodářskými budovami, kancelářemi, kaplí, dílnou a dokonce i saunou.<ref name="horden26">Horden, str 364.</ref> Kolonie se měla stát sýpkou celé ruské Ameriky, ale bohužel pro Rusy se tak nestalo. Obilnářství se ukázalo být nevýnosné a tak Rusové začali pěstovat jiné druhy plodin jako řepu, ovoce, zeleninu, brambory a dařilo se zde i chovu dobytka. Hlavní zde byl však lov kožešin, díky kterému se ruským akcionářům vracely jejich investice. Když se v této kolonii přestala vyskytovat kožešinová zvířata (kvůli masovému vybíjení) přestali ruští akcionáři vydělávat. Tito muži nerozuměli důležitosti kolonie jako zásobárny dobytka a různých plodin pro Aljašku a tak tlačili na [[car]]a, aby kolonii prodal. Ten nejdříve uvažoval o uzavření dohody buď s [[Mexiko|Mexikem]] či USA, ale nakonec prodal celou kolonii Ross Švýcaru Sutterovi za 30 000 [[piastr]]ů.<ref name="horden25">Horden, str 365.</ref> V roce [[1815]] ruský podnikatel doktor Schäffer odešel do [[Kauai]] a vyjednal s tamním vládcem Kaumualiim smlouvu o ochraně, [[car]] ji ale odmítl ratifikovat. Rusům ale na [[Havaj]]i zůstala pod ochranou místních vládců pevnost Fort Elizabeth, která byla odstavena z provozu až v roce [[1864]]. Jedním z důsledků tohoto je poměrně velká [[pravoslavná církev]] na [[Havaj]]i.
 
Řádek 20:
{{překlad|en|Russian colonization of the Americas|159216861}}
<references/>
== Související články ==
* [[Kolonialismus]]
* [[Kolonizace Severní Ameriky]]
* [[Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku]]
* [[Kolonizace Jižní Ameriky]]
 
[[Kategorie:Kolonialismus]]
[[Kategorie:Dějiny USA]]
[[Kategorie:Dějiny Ruska]]
== Související články ==
*[[Kolonialismus]]
*[[Kolonizace Severní Ameriky]]
*[[Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku]]
*[[Kolonizace Jižní Ameriky]]
 
[[de:Russisch-Amerika]]