|
}}
'''Krušné hory''', dříve též ''Rudohoří'' ([[němčina|německy]] ''Erzgebirge),'' je pohoří podél [[česko]]-[[Německo|německé]] hranice na severozápadě [[Čechy|Čech]] a jihu [[Sasko|Saska]]. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km.
== Geografická charakteristika ==
Údolí [[Svatava (řeka)|Svatavy]] odděluje na západě Krušné hory od [[Smrčiny|Smrčin]], resp. [[Elstergebirge]] a [[Vogtland]]u. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u [[Krásný Les (Petrovice)|Krásného Lesa]] a [[Nakléřovský průsmyk|Nakléřovského průsmyku]] [[Děčínská vrchovina]] (hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena [[dálnice D8]] do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak [[Mostecká pánev|Mosteckou pánví]]. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni [[Collmberg]]u (312 m). Vrchovina mezi [[Chemnitz]]em a [[Zwickau]] se obvykle označuje jako [[Erzgebirgsvorland]] (Krušnohorské podhůří).
Z hlediska [[geomorfologické členění Česka|českého geomorfologického členění]] jsou Krušné hory [[geomorfologický celek|geomorfologickým celkem]] v rámci [[Krušnohorská hornatina|Krušnohorské hornatiny]] a dělí se na [[Klínovecká hornatina|Klínoveckou]] a [[Loučenská hornatina|Loučenskou hornatinu]]. Z hlediska německého dělení na tzv. [[Naturraum]]y (přírodní oblasti) tvoří Erzgebirge (D16) jednotku třetí úrovně, tedy ''Haupteinheitengruppe'' (skupinu hlavních jednotek). Vyšší a nižší jednotky už na české členění tak dobře nenavazují. Nadřazenou jednotkou druhé úrovně ''(Region)'' je [[Östliche Mittelgebirge]] (Východní středohoří), tedy v podstatě celá německá část [[Česká vysočina|České vysočiny]]. Nepočítá se sem už [[Erzgebirgsvorland]] (Krušnohorské podhůří), které spolu se [[Sächsisches Hügelland]] (Saskou pahorkatinou) tvoří celek D19 a patří do regionu [[Nordostdeutsches Tiefland]] (Severovýchodoněmecká nížina). Němci dělí Krušné hory na 2, resp. 3 části: Západní Krušné hory (Westerzgebirge), Východní Krušné hory (Osterzgebirge), někdy ještě vyčleňují Střední Krušné hory (Mittelerzgebirge). Hranicí mezi Západními a Východními Krušnými horami je potok [[Flöha]]. Podle staršího dělení [[Emil Meynen|Emila Meynena]] se Krušné hory (celek 42) dělí na 5 podcelků:
* 420 [[Südabdachung des Erzgebirges]] (Jižní úbočí Krušných hor; na německé území zasahuje jen na nejzazším jihozápadě)
* 421 [[Oberes Westerzgebirge]] (Horní Západní Krušné hory)
* 422 [[Oberes Osterzgebirge]] (Horní Východní Krušné hory)
* 423 [[Unteres Westerzgebirge]] (Dolní Západní Krušné hory)
* 424 [[Unteres Osterzgebirge]] (Dolní Východní Krušné hory)
Krušné hory jsou [[kerné pohoří]]. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského [[zlom]]u. Proto směrem k severu klesají povlovně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : [[Počátecký vrch]] (821 m), [[Kraslický Špičák]] (991 m), [[Plešivec (Krušné hory)|Plešivec]] (1 028 m), [[Božídarský Špičák]] (1 115 m), [[Fichtelberg]] (1 214 m), [[Klínovec]] (1 244 m, nejvyšší vrchol), [[Jelení hora]] (994 m), [[Medvědí skála]] (924 m), [[Loučná (Krušné hory)|Loučná]] (956 m) a [[Komáří hůrka]] (808 m).
Mezi významná města pod Krušnými horami patří [[Ústí nad Labem]], [[Chabařovice]], [[Teplice]], [[Duchcov]], [[Most (město)|Most]], [[Chomutov]], [[Kadaň]], [[Klášterec nad Ohří]], [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov nad Ohří]], [[Karlovy Vary]], [[Sokolov]], [[Zwickau]], [[Freiberg]], [[Chemnitz]], [[Drážďany]].
== Geologie ==
| 