Clay Regazzoni: Porovnání verzí

'''Gianclaudio Giuseppe „Clay“ Regazzoni''' ([[5. září]] [[1939]], [[Porza]], [[Švýcarsko]] - [[15. prosinec|15. prosince]] [[2006]] u města [[Fontevivo]] u [[Parma|Parmy]], [[Itálie]]) byl [[Švýcarsko|švýcarský]] automobilový závodník, pilot [[Formule 1]].

 

Ve Formuli 1 závodil v letech [[1970]] - [[1980]], vyhrál 5 [[Grand Prix]]. Po těžké nehodě při Grand Prix USA v roce 1980 musel kariéru ve Formuli 1 ukončit. Zůstal s ochrnutou dolní polovinou těla upoután na invalidní vozík, přesto se ale později dál věnoval závodění, například v [[Rallye Dakar|Rallye Paříž-Dakar]]. Pracoval také jako televizní komentátor.

 

Se závoděním začal poměrně pozdě, zásluhu na tom, že se dopracoval až do Formule 1 měl především jeho krajan a přítel Silvio Moser. V dobách, kdy neměl Clay ani finanční ani technickou podporu mu poskytl své zázemí. Zlom v kariéře švýcarského pilota nastal v roce 1970, kdy úspěšně vyhrál titul Mistra Evropy F2 a úspěšně vstoupil do světa Velkých cen v barvách stáje [[Scuderia Ferrari|Ferari]]. Absolvoval pouze dvě třetiny mistrovství (střídal se s Italem Ignaziem Giuntim), ale přesto skvělými výkony skončil třetí v konečném hodnocení. Kvalita vozů Ferrari však postupně klesala, navíc v roce 1972 Regazzoni zničil několik vozů a [[Enzo Ferrari|Ferrari]] ho propustil v nelibosti. Za 60 000 liber přešel ke stáji BRM, ale na britském voze zažil vůbec nejhorší sezónu v F1. Vrátil se zpět do stáje Ferrari a společně s [[Niki Lauda|Niki Laudou]] vytvořili vynikající týmovou dvojici. Clay měl v roce 1974 na dosah mistrovský titul, ale několik smolných událostí ho o něj připravilo (špatná práce mechaniků v [[Monako|Monaku]] a Rakousku, v Belgii mu došlo palivo). Získal pouze titul vicemistra s tříbodovým odstupem za [[Emerson Fittipaldi|Emersonem Fittipaldim]]. Od roku 1975 už byl ve stínu Laudy, ale to neznamená, že nedokázal mnohokrát svou bojovnost a zajel výborné závody (Itálie 1975, USA-západ 1976). Jeho druhé působení u Ferrari ukončily obchodní zájmy, za jeden z důvodů pak byla dodatečně udávána Clayova vina na kolizi s Laudou ve Velké ceně Anglie.

 

Když pro sezónu 1979 odmítl angažmá u [[WilliamsF1|Williamsu]] [[Hans-Joachim Stuck]], obrátil se [[Frank Williams]] na Claye. A „Rega“ v britské stáji zažil dokonalou renesanci. Nadchl soubojem se [[Jody Scheckter|Scheckterem]] v Monaku (2. místo) a v Anglii dokázal po dlouhých třech letech vyhrát svou celkově pátou Grand Prix. Williams se i přes jeho úspěchy na konci roku rozhodl nahradit jej mladším [[Carlos Reutemann|Reutemannem]]. Clay se tak vrátil zpět do stáje Ensign, protože šéf stáje Mo Nunn si zajistil slibnou podporu [[British Leyland]]. Jenže už ve čtvrtém závodě v americkém Long Beach se u Clayova vozu zlomil brzdový pedál a „Nezničitelný“, jak se také Regazzonimu říkalo, narazil do půldruhatunového betonového bloku. Zranil si dvanáctý [[obratel]], ochrnul na spodní polovinu těla a skončil na invalidním vozíku.

 

 

{{commons|Clay Regazzoni}}

{{Pahýl - biografie}}

* [http://www.clayregazzoni.com/ www.clayregazzoni.com]

 

[[fr:Clay Regazzoni]]

[[hu:Clay Regazzoni]]

[[it:Clay Regazzoni]]

[[ja:クレイ・レガツォーニ]]