Sára Salkaházi: Porovnání verzí

 

== Život ==

Sára Schalkházi se narodila v Košicích v hotelu ''Schalkház''<ref>http://www.knazi.sk/svati/ssvaty.php?svid=27 Životopis na Knazi.sk, navštíveno 29. února 2008; V té době největší a nejluxusnější hotel v Košicích. Stával na místě dnešního ([[2008]]) [http://www.hotelslovan.sk/ hotelu Slovan], kde ho v roce [[1873]] vybudoval Sářin děd. Zbořen v roce [[1963]]</ref> jako druhé ze tří dětí hoteliéra Leopolda Schalkháze a jeho ženy Klotildy. Rodina měla [[Němci|německé]] kořeny a muvilo se v ní [[maďarština|maďarsky]]. [[Křest|Pokřtěna]] byla [[11. červen|11. června]] 1899 v [[katedrála svaté Alžběty|katedrále svaté Alžběty]]. Otec Sáře zemřel, když jí byly dva roky, vyrostla v inteligentní, temperamentní a legraci milující samostatnou dívku, která si dle svého bratra hrála spíše s chlapci než děvčaty. Měla literární nadání, jako „náctiletá“ psala [[divadelní hra|divadelní hry]].

 

V letech [[1922]]-[[1923]] byla několik měsíců [[zasnoubení|zasnoubená]], nicméně poté [[zásnubní prsten]] vrátila, protože dospěla k závěru, že život v [[manželství]] pro ni není. Tehdy taky poprvé začala zvažovat možnost, že by ji Bůh povolal k [[zasvěcený život|zasvěcenému životu]].<ref>http://www.knazi.sk/svati/ssvaty.php?svid=27 Životopis na Knazi.sk, navštíveno 29. února 2008;</ref>

 

 

Na podzim roku [[1932]] byla přeložená do [[Komárno|Komárna]], kde dělala totéž, co v Košicích, nicméně za mnohem složitějších podmínek, navíc krom organizování charity vedla kuchyni pro děti, působila jako [[katecheta|katechetka]] (26 vyučovacích hodin týdně) a redigovala časopis ''Katolícka žena''. V roce [[1934]] se krajně vyčerpaná vrátila do Košic. Její představené vyhodnotily její duševní rozpoložení jako nejistotu ohledně povolání a odložily její [[věčné sliby]]. Sára musela v mnoha ohledech čelit jejich nepochopení, což ji někdy dost zraňovalo.

V té době již Společnost stále více ukrývala [[Židé|Židy]], sháněla jim jídlo, ubytování, úkryty a falešné doklady. Odhaduje se, že Společnost zachránila život asi tisícovce Židů, přičemž asi stovka z nich přežila díky projektům, které organizovala sestra Sára. Ta zejména vedla již zmíněný řádový ''Dům pro pracující ženy,'' v němž některé Židy ukrývala a který i jinak hrál při záchraně Židů klíčovou roli. Dům však měl i civilní zaměstnankyně a jedna z nich sestry udala. „Nilašovci“ (ozbrojené oddíly maďarské nacistické [[Strana Šípových křížů|Strany Šípových křížů]]) dům obklíčili, prohledali a prelustrovali všechny osoby, co v něm byly. Nalezli několik osob s padělanými doklady, které zadrželi. Sestra Sára byla v tu chvíli mimo dům a mohla uprchnout, ale protože věděla, že nacisté budou hledat nějakou zodpovědnou osobu (a tou byla ona jakožto ředitelka domu), vrátila se a vzala na sebe veškerou zodpovědnost.

 

Nacisté ji odvlekli a podle svědectví očitého svědka týž den večer, svlečenou do naha, u [[Petöfiho most]]u spolu s několika dalšími lidmi zastřelili a hodili do vod [[Dunaj]]e. Její tělo se nikdy nenašlo. Před smrtí sestra Sára poklekla tváří k vrahům a s obličejem zdviženým k nebi se pokřižovala. Žádná z dalších sester popravená nebyla.<ref>http://www.knazi.sk/svati/ssvaty.php?svid=27 Životopis na Knazi.sk, navštíveno 29. února 2008;</ref>

 

== Posmrtné pocty ==

Památník [[Jad Vašem]] prohlásil v roce [[1972]] Sáru Salkaházi za [[Spravedlivý mezi národy|spravedlivou mezi národy]].

 

<references/>

{{DEFAULTSORT:Salkaházi, Sára}}

[[Kategorie:Maďarští blahoslavení|Sára Salkaházi]]

[[Kategorie:Slovenští blahoslavení|Sára Salkaházi]]