Při setkání částice s její antičásticí dochází k zániku obou částic a veškerá jejich [[klidová hmotnostenergie]] i [[kinetická energie]] se přemění na nějakou formu [[energie|energii]].Tato přeměna je úplná a původní částice při ní zcela zanikají. Uvolněná energie je odnášenaodnášenou [[NosičIntermediální polečástice|nosiči polí]] ([[foton]]y, [[W boson|W]] a [[Z boson|Z]] [[boson]]y …). Tato přeměna je úplná a původní částice při ní zcela zanikají. Protože částice odnášející energii mohou mít nulovou [[klidová hmotnost|klidovou hmotnost]], kteréhovoří se nepřesně o anihilaci jako o úplné přeměně hmoty v energii. [[Intermediální částice|Nosiče polí]] odnášející uvolněnou energii se mohou dále rozpadat na jiné částice, jsou-li splněny podmínky [[zákon zachování|zákonů zachování]].
Při tomto procesu anihilace se [[zákon zachování|zachovává]] [[hmotnost]] (celková, nikoli [[klidová hmotnost|klidová]]), [[energie]], [[hybnost]], [[elektrický náboj]] a další [[fyzikální veličina|veličiny]].
To, jaké částice při anihilaci vzniknou, závisí na energii anihilujících částic (energií je zde myšlena i energie uvolněná z klidové hmotnosti částic podle [[Albert Einstein|Einsteinova]] vztahu ''[[E=mc²|E = mc<sup>2</sup>]]''). Při nízkých energiích mohou vzniknout pouze dva fotony, které se od místa interakce rozletí opačnými směry (oba se stejnou energií). Mohou vznikat také tři fotony, jejich energie však musí zaručovat zachování hybnosti soustavy.
